Kdo by neznal alespoň několik z klasických jarních svátků a tradic. Víte však jaké jsou jejich kořeny a jaký mají přesně význam? Pojďte si s námi některé z nich připomenout a možná třeba i vyjasnit jejich význam. Jaké bylo jaro v podání pohanů?
Vynášení Morany
Vynášení Morany, nebo také Mořeny/Smrti ze vsi je prastarý pohanský rituál při kterém dochází k symbolickému rozloučení se zimou. Tento akt, kdy se Morana tvořená většinou holí/hráběmi obalenými slámou a navlečenou v obnošených šatech vyhání z vesnice se odehrává na Smrtnou neděli, která letos připadá na 26. března 2023. Morana má tradičně na sobě také roští, větve, suchou trávu a kolem krku náhrdelník z vyfouklých vajec nebo prázdných šnečích ulit. Samotná Smrtka je symbolem zimy plné nemocí, nedostatku, hladu a jak už název napovídá – smrti, které byla bohužel v minulých dobách zima plná. Vynášení Mořeny provází spousta rituálů, Figura na holi je vynášena v průvodu, který je složen převážně z mladých a dětí, říkala se říkadla a zpívali písně: Přišlo jaro do vsi, kde jsi, zimo, kde jsi? HuHuHu, Jaro už je tu, Byla zima mezi náma, ale už je za horama a další. S Mořenou se poté vypořádali dle zvyklostí daného kraje a také i konkrétního místa, tam, kde teče voda byla vhozena do vody, někde byla spálena podobně jako čarodějnice a někde dokonce obojí.
Tradiční Líto
Jinde také léto, lítíčko, májček. Jde o spletené vrbové nebo častěji březové proutky zdobené vajíčky, pentlemi nebo jinými ozdůbkami, někde se také používal vršek jehličnatého stromu. Jde o symbol nového života, jara, příchodu tepla. Prostě pravý opak výše zmíněné Morany. S lítem se často po obřadném vynesení smrtky obcházely jednotlivé domy ve vesnici, zpívali se písně oznamující obyvatelům, že zima už je pryč a za to zpěváčci dostali od každého nějakou dobrotu.
Význam tradičních velikonočních vajec
Vejce je a vždy bylo považováno za symbol nového života a zrození. O Velikonocích hraje jeho význam velikou roli a jeho smysl je mnohovrstevný. Vejce jsou nedílnou součástí oslav svátků jara. Barví se na tvrdo vařená vejce jako obdarování pro koledníky a vyfouklé prázdné kraslice se různorodě zdobí jako tradiční ozdoba.
Nejklasičtější barvou vajec je červená, to vyplývá z křesťanského pojetí Velikonoc a reprezentuje Kristovu krev, od červené barvy také vznikl klasický název kraslice – krasnyj. Častá byla také barva žlutá až zlatavá, ta značila zlaté lány obilí, slunce a med, tedy všechny aspekty dobrého a hojného roku.
Zdroj obrázků: Unsplash, Pexels