Na úvod dnešního článku si dovolíme malé genderové zjednodušení. Víme, že existuje řada výjimek a že ne vždy se věci vyvíjejí tak, jak je v modelovém případu uvedeno, ovšem stále je toto uspořádání pro většinu české populace nejblíže realitě. Pokud jste muž, bude váš profesní život pravděpodobně dost přímočarý. Vystudujete vámi zvolený obor, nastoupíte do zaměstnání a už jen dle vašich schopností, dovedností a představ, budujete kariéru. Žena, děti a obecně rodinný život si tak poklidně běží na vedlejší dráze.
Ovšem když jste žena, musíte řešit řadu překážek spojených s osobním životem, konkrétně s mateřstvím, a to i tehdy, kdy ještě žádné děti nemáte, nebo je dokonce ani neplánujete. Ano, ze zákona se potenciální zaměstnavatel na děti ptát nesmí, ale co když se zeptá na oblíbenou otázku, kde se vidíte za pět let? Nebo proč jsou v životopise „hluchá“ místa? Můžete mlžit nebo odmítnout odpovědět, ani jedno však plusové body v přijímacím řízení pravděpodobně nepřidá. Mladá, čerstvě vystudovaná žena představuje riziko brzkého odchodu na mateřskou, žena s malými dětmi pak ani není rizikem, ale v podstatě jistotou pravidelných OČR či nemocenských. A i bez dětských či vlastních chorob je to složité. Skloubit práci s péči o děti a domácnost, je v podstatě těžkým manažerským oříškem. K tomu návrat po tří či čtyřleté pracovní pauze. V řadě oborů to může být neřešitelným problémem. Zároveň panuje přesvědčení, podložené zkušeností i odbornými studiemi, že není dobrým řešením dát dítě v půl roce do jeslí a vrátit se naplno do práce. Proto ženy na rodičovské často rozjíždějí podnikání nebo po jejím skončení mění úplně obor svého působení. Mnoho žen by rádo zůstalo v kontaktu se svým oborem, přispělo do rodinného rozpočtu, či jen na chvíli změnilo prostředí, kde je hlavním tématem krmení, uspávání a přebalování. Řešením jsou zkrácené a flexibilní pracovní úvazky. Obliba zkrácených úvazků obecně stoupá, a co se týče právě žen na rodičovské, zde by o tento typ úvazu mělo zájem přibližně 40 procent žen. Ovšem naráží na současné nastavení trhu práce. Olga Richterová, místopředsedkyně sněmovny říká, že současně s podporou školek, miniškolek, dětských skupin a péče o děti obecně, musí přijít právě podpora práce na zkrácený úvazek.
A částečné či flexibilní úvazky by samozřejmě nepřišly vhod jen ženám s malými dětmi, ale například i studujícím, lidem, kterým nevyhovuje stereotyp jedné práce, ale rádi pracují na různorodých projektech nebo seniorům. Mnoho z nich je dnem D, tedy dnem, kdy mají nárok na odchod do důchodu postaveno před jasnou volbu, buď ze dne na den skončit s tím, co je doteď živilo a doufejme i bavilo nebo pokračovat v plném pracovním nasazení tak, jako doposud. Případně lze ještě zvolit alternativu brigád na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Toto řešení má však svá úskalí.
Už i v České republice se nachází řada osvícených zaměstnavatelů, kteří moc dobře ví, že kvalitní zaměstnanec jim násobně vyváží zvýšenou administrativní zátěž i další obtíže a částečné, či flexibilní úvazky nabízejí. Ovšem to, že na českém trhu obecně rozhodně nefungují tak, jak mají, je zřejmé, a je na to pravidelně a dlouhodobě upozorňováno nejen samotnými zaměstnanci, ale i odborníky např. z řad ekonomů nebo sociologů. Zatímco na západ od nás je práce na částečný úvazek běžnou záležitostí a volí si ji každý pátý zaměstnanec, v České republice to není ani každý desátý. Česko dlouhodobě patří k zemím, kde zkrácené úvazky zaměstnavatelé nabízejí minimálně. Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí tvoří v Česku částečné úvazky jen 5,7 % ze všech forem zaměstnání, například nadprůměrné Německo je na 27,9 %. Mezi možnostmi stát se živnostníkem či podnikatelem, pracovat na plný úvazek a hlásit se do evidence nezaměstnaných na úřad práce není u nás moc manévrovacího prostoru. Získat pracovní místo, které bude korespondovat s potřebou péče o dítě nebo o blízkého, případně zohlední postupné ubývání sil v souvislosti s věkem se může stát neřešitelným rébusem.
Důvodem, proč jsou zkrácené úvazky na českém pracovním trhu nepopulární je fakt, že i při mírně vyšší organizační náročnosti platí zaměstnavatel i zaměstnanec stejně vysoké pojistné i daně jako v práci na plný úvazek.
Nyní by se to mělo konečně obrátit k lepšímu a to díky nově navrhovanému zákonu. A v čem tato podpora částečných úvazků, která je jednou z reakcí vlády na současnou finanční situaci i energetickou krizi, konkrétně spočívá? Navrhovaný zákon zavádí slevu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro zaměstnavatele ve výši 5% z úhrnu. Novinka by měla být platnou pravděpodobně od ledna nebo února 2023. Návrh uvádí, že zákon nabývá účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Návrh musí být ještě podepsán prezidentem, následně vyjde ve sbírce zákonů.
Jako všechny změny, i tahle má své kritiky. Ti v případě této novinky hovoří například o zneužitelnosti a účelném předělávání úvazků. Vzhledem k přetrvávají administrativní zátěži, či omezenému okruhu příjemců této výhody je to však nepravděpodobné. A ani zkušenosti ze zahraničí nic podobného nenapovídají. Jako další sporný bod je uváděn dopad podpory zkrácených úvazků na důchodový systém. Ten samozřejmě není dobré podceňovat, protože navrhované pětiprocentní zvýhodnění pojistného pravděpodobně odčerpá z penzijního systému pár miliard, zároveň by se ale tato změna mohla sama postarat o jejich navrácení. Mnoho Čechů totiž odchází do důchodu ze dne na den, většinou hned ve chvíli, kdy jim nárok vznikne. Pro celkový systém a jeho udržitelnost by bylo výhodnější, kdyby se zvýšila motivace zaměstnanců, a samozřejmě také možnosti, na pracovním trhu zůstat i v důchodovém věku a odložit tak čerpání důchodu a náklady státu na později. Právě zkrácené úvazky by mohly být nástrojem k plynulejšímu přechodu. Do budoucna by mohl být motivací systém práce na „procenta“, tedy navýšená penze po pár letech práce v důchodové věku. Udržení seniorů na trhu práce je důležitým a současně poměrně snadno splnitelným aspektem revitalizace českého penzijního systémů a podpora částečných úvazků je významným krokem.
Prostor pro zlepšování i nadále zůstává veliký. Zvýhodnění se dle současné verze bude týkat uzavřených zkrácených úvazků v rozsahu 8 až 32 hodin týdně, a to jen pro úzce specifikované skupiny lidí. Půjde např. o lidi mladší než 21 či starší než 55 let, rodiče dětí do 10 let, pečující osoby, osoby se zdravotním postižením či osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem. V případě, že má zaměstnanec výše zkrácených úvazků, může danou slevu na pojistném uplatňovat pouze jeden zaměstnavatel. Navíc je výhoda omezena výdělkem do výše 1,5 násobku průměrné mzdy, takže podpora je spíše cílena na pracovní místa vyžadující nižší kvalifikaci. V letošním roce je průměrná mzda 38911 Kč a 1,5 násobek tedy činí 58 366,50 Kč. To například znamená, že pokud si zaměstnavatel bude chtít udržet vysoce kvalifikovaného zaměstnance, který by i po dosažení důchodového věku mohl dále předávat své zkušenosti, znalosti a schopnosti a bude mu zároveň chtít nabídnou benefit ve formě zkráceného úvazku, bude za něj muset zaplatit plné sociální pojistné. Na druhou stranu úplně nízký tento limit také není a jistě se do něj vejde řada zaměstnanců. Celkově ministerstvo počítá, že sleva na pojistném ponechá zaměstnavatelům přibližně 1,9 až 3,2 miliardy korun. Nutné je však počítat se zvýšenou administrativní zátěží spojenou s uplatněním této slevy. V případě některých zaměstnavatelů to může z počátku znamenat i zvýšené výdaje vynaložené na technické zajištění této změny.
Z výše uvedených řádků vyplývá, že cesta za možností zkrácených úvazků pro všechny bude ještě dlouhá. Nic se ale neděje najednou, a každá změna k lepšími se počítá, a nutno podotknout, že vybraným cílovým skupinám může tato změna výrazně pomoci v řešení existenčních otázek. Samotný zaměstnanec si sice díky změně bezprostředně nepolepší, protože nevzroste jeho čistý příjem, ale často mu to umožní danou práci vůbec získat. Navrhovaná sleva má zatraktivnit zaměstnávání lidí na částečný úvazek pro zaměstnavatele, je tedy předpoklad, že vznikne prostor, ve kterém se budou vytvářet pracovní pozice právě s tímto typem úvazku. Jak vyplývá z výše uvedeného, nabídka práce na zkrácený úvazek velmi pomůže ženám, které zůstávají doma s malými dětmi. Ty se tak budou moci po rodičovské dovolené pozvolněji vrátit do pracovního procesu či budou moci pokračovat v profesní kariéře i při mateřství. To by následně mohlo mít pozitivní vliv na nerovné odměňování mužů a žen. Ač se někteří snaží tvrdit opak, tento rozdíl je faktem a konkrétně v České republice je rozdíl mezi průměrným příjmem u mužů a žen dlouhodobě jeden z největších v Evropě, a činí zhruba pětinu ve prospěch mužů.
V oblasti zaměstnání je dobré znát práva a v případě potřeby se na ně odvolat. Všichni rodiče určitě nevědí, že pokud o zkrácení úvazku žádá rodič, který pečuje o dítě do 15 let, může zaměstnavatel žádost odmítnout jen v případě vážných provozních důvodů. Stejné podmínky pak platí i pro těhotné zaměstnankyně nebo zaměstnance, který prokazatelně pečuje o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Paragraf 241 zákoníku práce bohužel vážné provozní důvody nedefinuje, může mezi ně však patřit nezastupitelnost žadatele pro jeho úzkou specializaci či pracovní pozice. V případě, že zaměstnavatel žádosti oprávněné žádosti nevyhoví, lze podat stížnost na Státní úřad inspekce práce. Zaměstnavateli tak může být udělena finanční sankce.
Pro úplnost nyní uvedeme i další informace k tématu, a to především co se týče výpočtu mzdy a délky dovolené. Aktuálně se mzda u částečného úvazku vypočítává stejně jako v případě pracovního poměru na plný úvazek . Od hrubé mzdy se odečte pojistné na zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmů. Jediná odlišnost se týká zdravotního pojištění, to je odváděno z minimálního vyměřovacího základu, který odpovídá minimální mzdě. Ta je v letošním roce zvýšena na 16200. Pokud hrubá mzda nedosahuje výše uzákoněné minimální mzdy, odvádí se zdravotní pojištění vypočtené ze základů odpovídajícího minimální mzdě, tedy 2187 Kč. V případě, že zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek na minimální mzdy nedosahuje, musí zbývající část pojistného doplatit z vlastního. To se netýká studentů, důchodci či osob na rodičovské dovolené, za než zdravotní pojištění platí stát.
Co se týče nároku na dovolenou u zkrácených úvazků, je dle zákoníku práce, stejný jako u plného úvazku. To znamená, že zaměstnanci náleží minimálně 20 dní dovolená. Je však nutné zohlednit rozvržení pracovní doby i výši úvazku, který úměrně krátí počet hodin dovolené ve stejném poměru, jako je zkrácen pracovní úvazek.