„Mně se vybaví absolutně přepálené obchodní vztahy s Čínou a nesmyslné sliby čínských investic. Já myslím, že těm (Zeman) věřil, protože byl potom zklamaný a někdy v roce 2019 Čínu lehce káral a podmiňoval svou účast na další návštěvě či investičním fóru tím, že Peking svoje sliby investic naplní,“ zhodnotila působení končícího prezidenta na ekonomickém poli Klímová.
Podle Švejnara byl Zeman v ekonomické oblasti poměrně zběhlý, v 90. letech byl jedním z těch, kdo ekonomice dostatečně rozuměli. „To, že vedl delegace do Číny a Ruska, není z ekonomické stránky špatný přístup, protože jsou to země, kde je dělání byznysu poznamenáno tím, jestli je tamní vláda ochotná s podniky z dané země spolupracovat,“ upozornil ekonom, který v minulosti sám kandidoval na post hlavy státu.
TY SPRÁVNÉ FIRMY U JEDNOHO STOLU
Rafaj souhlasí s tím, že například na Středním východě, v Africe či Asii jsou země, kde je třeba pro úspěšný export vytvořit platformu potvrzenou vysokými politiky. Je podle něj pak jedno, jestli podnikatelé cestují s ministry, premiérem nebo prezidentem.
„Tato úroveň je třeba, abyste dostali k jednomu stolu ty správné firmy. Svaz průmyslu takovéto mise pořádá mnoho let, řada firem v rámci těchto misí uzavírá významné obchody. V tomto smyslu se dá říct, že Miloš Zeman chápal význam těchto misí. Je to správné u každého prezidenta, očekáváme to i u toho nového,“ zdůraznil Rafaj.
Vzápětí ale dodal, že prezident organizoval i mise s konkrétními firmami, které on osobně považuje za netransparentní. Podle Klímové ani Zemanovy snahy nijak zvlášť neposunuly obchodně vztah mezi Českem a Čínou. Připomněla, že „řadu obchodů (s Ruskem) zdecimovaly“ pro změnu sankce uvalené na Moskvu po anexi Krymu v roce 2014. „Ani tam nedošlo k nějakému velkému pozitivnímu vývoji,“ má jasno Klímová.
Zdroj: ČT24