Zdražení energií dopadá na pacienty, kteří se doma léčí na přístrojích

„Máme řadu pacientů, kteří už primárně v rámci indikace říkají, že nebudou mít na elektřinu, že koncentrátor kyslíku nechtějí, že buď chtějí jiný systém, nebo nechtějí kyslík vůbec,“ říká přednosta kliniky plicních onemocnění Fakultní nemocnice Brno Milan Sova. Jenže aby tito pacienti mohli dýchat, nemají jinou možnost.

Přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimír Koblížek upřesňuje, že se často jedná o pacienty s plicní rozedmou, kteří mají sociální potíže. „Pro ně je osmnáct tisíc za rok velká částka. Týká se to jednoho přístroje, pak platí různé léky.“

Kyslíkové přístroje doma využívají tisíce lidí. Podle odhadů lékařů může být energetickou chudobou ohroženo až dvacet procent pacientů. „Dříve jsme psali potvrzení na různé příspěvky, dnes to moc nefunguje,“ stěžuje si Koblížek.

Pacienti mohou žádat o peníze úřad práce

Pojišťovna většinou hradí jen pronájem systému. Lidé, kterým kvůli energiím výrazně vzrostou náklady na bydlení a ocitnou se v nouzi, ale mohou požádat o příspěvek úřad práce. To se může týkat také pacientů s elektrickým aparátem.

„Přístroj bere kolem dvou set wattů, když si vezmu inhalátor a čističku, tak mě to přijde měsíčně na patnáct set korun navíc,“ vyčísluje Jiří Pažout, který se přes dvacet let léčí s chronickou obstrukční plicní nemocí. Platí dvakrát více než loni.

Pažout je závislý na zařízení, které mu dodává kyslík. Podle lékařů by měl být připojen minimálně šestnáct hodin denně, při komplikacích dokonce nonstop. „Co nám přidají na důchod, tak použiji, abych mohl dýchat. Bez koncentrátoru se žít nedá, bez kyslíku ujdu deset metrů a jsem vyčerpaný a nemůžu dýchat,“ dodává.