Leden bývá poměrně náročný, sotva se člověk oklepe z předvánočního shonu a následného kolotoče návštěv, oslav, jídla, dárků a pohádek, stojí na prahu nového roku, který na něj klade řadu požadavků. Navíc mnohdy s velmi krátkým termínem pro splnění. Nejrůznější uzávěrky, bilance, evaluace, inventury, závěrečné zprávy a analýzy vztahující se k uplynulému roku, či naopak plány, vize a cíle na měsíce následující. To vše každoročně přináší první lednové dny. V případě, že jste OSVČ je tu navíc nutnost věnovat svou pozornost, mimo jiné, placení záloh sociálního a zdravotního pojištění a způsobu odvádění daní. Orientace v otázkách záloh a daní se rozhodně vyplatí, ušetřit můžete nejen čas a peníze, ale i případné nepříjemnosti plynoucí ze špatně odváděných plateb.
Výše záloh na sociální a zdravotní pojištění pro OSVČ se každým rokem mění, protože je vázána na průměrnou mzdu, která obvykle více či méně vzroste. A ani letošní rok není v tomto ohledu výjimečným. Průměrná mzda se vypočítává jako součin vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu. V roce 2023 činí průměrná měsíční mzda 40 324 Kč. Pro OSVČ je tak minimálním vyměřovacím základem dvanáctinásobek 50% průměrné měsíční mzdy, pro letošní rok je to 20 162 Kč.
Minimální měsíční záloha na sociálním pojištění u OSVČ vykonávající hlavní činnost je pro rok 2023 stanovena na 2 994,-. Podnikatelé tak zaplatí o 153 Kč více, než v loňském roce. Pokud OSVČ svou činnost vykonává jako vedlejší, je nutné hradit minimální měsíční zálohu ve výši 1178 Kč, což je oproti loňskému roku nárůst o 41 korun. K navýšení minimálních záloh došlo také v případě zdravotního pojištění. Ty oproti loňskému roku stouply o 95 Kč a nyní činí 2 722 Kč. S tím, že tuto částku je nutné zaplatit již za leden 2023.
Navýšení se týká také všech OSVČ, kteří mají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ a v roce 2022 platili stanovené minimum 2 627 Kč, eventuelně více, ale zároveň méně, než je aktuálních 2 722 Kč. Povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ jsou zproštění OSVČ, za které zároveň platí pojistné stát, typicky se jedná o studenty či osoby v důchodu. To však neznamená, že zálohy neplatí vůbec, jen se jim vypočtou ze skutečných příjmů a výdajů. Jiná pravidla pak platí pro takzvanou vedlejší činnost. Jedná se o takové případy, kdy daná samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmu podnikatele, který je většinou zároveň zaměstnancem. Tito podnikatelé pak odvádějí pojistné až ve výši vypočtené v každoročním přehledu o výši daňového základu OSVČ a neplatí klasické měsíční zálohy. To platí i pro osoby podnikající během rodičovské dovolené. S nástupem na rodičovskou dovolenou se z podnikání, byť je hlavním zdrojem příjmů, stává automaticky činnost vedlejší.
Co se týče splatnosti záloh, běží již od prvního dne kalendářního měsíce, za který se hradí, do osmého dne měsíce následujícího. To znamená, že nejzazším termínem pro platbu za leden 2023 je 8. února téhož roku.
Další změny se týkají výše paušální daně. Ta, jako důsledek zvýšení záloh na sociální a zdravotní pojištění oproti loňskému roku také stoupla, a to o 214 Kč. V roce 2023 tak paušální daň činí 6208 Kč (sociální pojištění 3 386 Kč + zdravotní pojištění 2 722 Kč + 100 Kč daň z příjmů). Tato částka pak platí pro podnikatele v takzvaném prvním pásmu a přihlásit se k ní mohou všichni OSVČ, kteří nepatří k plátcům DPH, mají roční příjmy z podnikání menší než 2 miliony korun a zároveň nejsou v insolvenčním řízení. Právě výše maximálního limitu pro roční příjem je velmi zásadní změnou, která umožní využití paušální daně výrazně většímu množství podnikatelů. Tento limit se zvedl z jednoho milionu korun na dva. Rozhodnutí týkající se vstupu do paušálního režimu je zcela dobrovolné, je však potřeba zvážit všechna pro a proti. Výhodou je jednodušší administrativa a v některých případech i úspora peněz. Mínusem je pak nemožnost uplatnění daňových odpočtů, bonusů a zvýhodnění.
S ohledem na širokou škálu možných příjmů OSVČ, ke které došlo vlivem výše uvedených změn, bylo nastaveno rozdělení paušální daně do třech pásem. Příslušnost podnikatele k danému pásmu určuje jak výše ročních příjmů, tak druh činnosti. Všichni OSVČ, kteří byli k paušální dani přihlášeni již v roce 2022 zůstávají automaticky v prvním pásmu a nic se pro ně nemění. Pokud však podnikatel vstupuje do paušálního režimu v letošním roce nově, volba pásma ho nemine. Od daného pásma se následně odvíjí konkrétní výše platby.
K prvnímu pásmu přísluší všichni podnikatelé, kteří nemají příjmy ze samostatné výdělečné činnosti vyšší než jeden milion korun a to bez ohledu na druhy vykonávané činnosti. Dále toto pásmo volí všichni, kteří mají příjmy do 1,5 milionu korun za předpokladu, že je možné minimálně na tři čtvrtiny těchto příjmů uplatnit 60% nebo 80% výdajový paušál. Posledním případem jsou pak podnikatelé s příjmy do dvou milionů korun, kteří mohou minimálně na třičtvrtě svých příjmů aplikovat 80% paušál. Příslušníci prvního písma zaplatí 6 208 Kč.
Do druhého pásma spadají podnikatelé s příjmy do 1,5 milionu korun bez ohledu na druh činnosti a také OSVČ s příjmy nepřesahující dva miliony, a to za předpokladu, že minimálně na třičtvrtě těchto příjmů lze uplatnit 60% nebo 80% výdajový paušál. Měsíční platba vztahující se k druhému pásmu činí letos 16 000 Kč.
Do třetího pásma pak spadají všichni ostatní s příjmy do dvou milionů korun bez ohledu na činnost, kterou vykonávají. V tomto případě je výše měsíčních plateb pro rok 2023 nastavena na 26 000 Kč.
Jak je již uvedeno výše, přihlášení se k paušální dani je dobrovolným aktem a mělo by mu předcházet pečlivé zvážení všech okolností a konkrétní situace, ve které se podnikatel nachází. Ač zde může hrát roli více proměnných, lze obecně říci, že paušální daň je výhodná pro ty, kteří nemají žádný daňový odpočet, který by mohli následně uplatňovat v daňovém přiznání, jejich náklady tvoří maximálně 60 % příjmů a celkové příjmy jsou alespoň 650 000 Kč za rok.
Pokud se pro vstup do paušálního režimu rozhodnete, je již za pět minut dvanáct, můžete tak totiž učinit do 10. ledna 2023. Přihlášení k paušální daní na finanční správě můžete udělat buď osobně nebo online, odkudkoli, kde se právě nacházíte. V druhém případě máte na výběr portál nebo datovou schránku. O informování zdravotní pojišťovny a ČSSZ se starat již nemusíte, provede se automaticky. Nic oznamovat nemusíte také v případě, že jste již v roce 2022 v režimu paušální daně byli a chcete v něm pokračovat. Zde je nutné si pouze pohlídat nastavení správné výše platby. Pokud se však rozhodnete, že pro vás tento model není již výhodný a že chcete přejít zpět k zálohám, opět se bez nahlášení na finanční správu neobejdete. I zde pak platí termín 10. ledna. Poslední situací, která může v tomto ohledu nastat, je nesplnění nastavených podmínek, ač jste do této doby paušální daň využívali. Typicky se jedná o překročení limitu příjmů. Pokud se tak stane, je vaši povinností ohlášení této skutečnosti správci daně, a to ve lhůtě 15 dnů.
Pokud máte pocit, že informací a úkonů je na vás v tomto ohledu až příliš nebo je zkrátka nestíháte, nezoufejte, obrátit se na odborníka je v takovém případě sázka na jistotu. A rozhodně nemusíte rovnou najímat účetní na plný úvazek, ideálním řešením je delegování této agendy na virtuální asistentku zabývající danou oblastí. Tato investice se vám jistě vyplatí.