V minulých měsících zájem o hypotéky podle ČBA klesal, v květnu se však ve srovnání s dubnem zvýšil. Zhruba o pětinu na 20,9 miliardy korun stoupl objem hypoték a obdobně se zvýšil i jejich počet. Po odečtení refinancování vzrostl v květnu objem úvěrů o 2,6 miliardy na 16,8 miliardy korun. I když to bylo meziměsíčně více, stále je to druhý nejnižší objem za poslední dva roky. Počet nově poskytnutých hypoték dosáhl 5300, asi o osm stovek více než v dubnu.
Zatímco meziměsíčně trh vzrostl, ve srovnání s rokem 2021 je zájem o hypotéky stále mnohem menší. Celkově činil meziroční propad 60 procent, u nově poskytnutých hypoték se poněkud zmírnil zhruba na 50 procent, zatímco v dubnu činil 55 procent, vyplývá ze statistik.
PRŮMĚRNÁ SAZBA JE NEJVÝŠE OD ROKU 2010. ROSTE ZÁJEM O KRATŠÍ FIXACI
Průměrná sazba dosáhla v květnu nejvyšší úrovně od poloviny roku 2010. Činí 4,64 procenta, což je o čtvrt procentního bodu více než v dubnu. Zvyšování hypotečních sazeb tak pokračuje patnáct měsíců v řadě. Stejně jako v předchozích měsících však ještě zachycuje také uzavřené smlouvy, které byly rozjednány s klienty v době, kdy byly úrokové sazby nepatrně nižší. Nabídkové ceny hypoték se nyní pohybují nejčastěji v poměrně širokém rozmezí od 5,5 do sedmi procent v závislosti na parametrech hypotéky.
Podle ředitele úvěrové divize Fio banky Marka Polky se požadavky klientů poněkud mění. „V posledním období pozorujeme určitou změnu v preferenci délky fixace, kdy aktuálně třetina klientů uzavírá smlouvu s fixací kratší, což je při dnešní úrovni sazeb a makroekonomickém výhledu jejich dalšího vývoje pochopitelné. Většina žadatelů však i nadále preferuje jistotu v podobě pětileté fixace, která je i o několik desetin procentního bodu levnější,“ poukázal.
Tržní úrokové sazby delších splatností dále postupně rostou v souvislosti se zrychlující inflací a růstem úrokových sazeb v zahraničí. „Například pětiletá úroková sazba se již postupně dostává k šestiprocentní hranici, desetiletá nedávno překonala pětiprocentní úroveň, kde byla naposledy před dvaceti lety. Tržní sazby jsou tak v současnosti zhruba o půl procentního bodu vyšší, než byly před měsícem. Zdražování hypoték tak bude v návaznosti na stále rostoucí cenu peněz pokračovat i v příštích měsících,“ uvedl hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler.
DOMÁCNOSTI DLUŽÍ BANKÁM MÉNĚ
Poprvé od ledna 2016 meziměsíčně klesl v dubnu dluh českých domácností u bank. Podle výpočtů společnosti CRIF, které firma provedla na základě dat České národní banky a portálu informaceofirmach.cz byl o 19 miliard nižší než v dubnu.
Poklesl objem úvěrů na bydlení, ale i spotřebitelských úvěrů nebo úvěrů pro podnikatele a firmy. Analytička CRIF Věra Kameníčková připustila, že je to překvapivý výsledek. „Pokles dluhu domácností je vzhledem k současné situaci překvapivý. Ochlazení zájmu o úvěry bylo sice očekávané, ale ne v takové míře, aby vedlo k poklesu zadlužení,“ podotkla.
V dubnu se podle firmy zlepšila platební morálka ve všech sledovaných kategoriích. Domácnosti nesplácely 1,39 procenta z půjčených peněz. U úvěrů na bydlení šlo o 0,8 procenta a u úvěrů na spotřebu o 4,29 procenta. Firmy nesplácely 3,65 procenta svých závazků a živnostníci 5,84 procenta.
Zatímco zadlužení domácností, firem i živnostníků se v dubnu mírně snížilo, jejich úspory naopak většinou rostly. Snížily se pouze mezi živnostníky, u kterých šlo o sedmý pokles během osmi měsíců. Tentokrát o 2,3 miliardy korun, tedy o dvě procenta.
Vklady domácností se podle CRIF zvýšily o 35 miliard korun na 3,07 bilionu, vklady firem o dvě miliardy na 1,34 bilionu korun. Rozdíl mezi firemními vklady a úvěry se tak zvýšil na 119 miliard korun a byl po loňském srpnu druhý nejvyšší vůbec. „Až do pandemie měly firmy vždy půjčeno více, než kolik měly u bank uloženo. Poslední dva roky jsou ale opatrnější a namísto investic raději zvyšují své hotovostní rezervy,“ upozornila Kameníčková.