„Téměř všude jinde tito noví lidé a nové jazyky spolu se svou kulturou zvítězili,“ říká McCormick. „Tady se to ale nestalo: Stará kultura se udržela a vzkvétala,“ dodává. Etrusky se mluvilo a psalo v nápisech na hrobkách ještě dalších 800 let, dokud jazyk v prvním století po Kristu nevytlačila nadvláda Říma a jeho latiny.
Datování odhalilo další záhady
Aby se vědci ujistili, že lidské ostatky, které sekvenovali, jsou opravdu etruské, datovali je pomocí radiokarbonové metody. Zjistili přitom, že téměř polovina koster, které archeologové našli v hrobkách etruského typu, se ukázala být z pozdějších období. „Lidé jiných kultur opakovaně používali etruské nekropole k pohřbívání svých mrtvých,“ vysvětluje Posth.
Genetická výbava těchto novějších ostatků ukázala, že do této oblasti neustále přicházeli cizinci a splývali s původními populacemi. V době, kdy byla na vrcholu moci Římská říše, tedy v prvním století našeho letopočtu, se v DNA začíná výrazně objevovat genetický příspěvek z oblasti východního Středomoří. Vědci se domnívají, že šlo o vliv otroků přivezených na práci na farmy ve střední Itálii. A mezi lety 500 a 1000 našeho letopočtu svědčí příliv DNA ze severní Evropy o germánských kmenech, které napadly a posléze ovládly prakticky celý Apeninský poloostrov.
Objev, že Etruskové byli stejně místní jako jejich sousedé, i když jejich jazyk byl zcela odlišný, je pro vědce důležitou připomínkou, že geny, jazyk a kultura nejsou synonyma.
zdroj: ČT24 Zprávy