ČTK/Vondrouš Roman Lány (Kladensko) – Za účasti prezidenta Miloše Zemana dnes v Lánské oboře otevřeli obnovenou Fürstenberskou bránu a modřínový most, který nahradil původní kamenný. Pásku v národních barvách v jediné dochované bráně do bývalé Fürstenberské obory spolu se Zemanem po fanfárách místních myslivců přestřihli vedoucí prezidentovy kanceláře Vratislav Mynář a ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák. Brána postavená z kvádrového zdiva ze žlutého pískovce byla kamenicky opravena, restaurátoři otryskali zdivo a doplnili chybějící kameny.
„Bránu jsme se rozhodli zrekonstruovat někdy před třemi roky. Snažili jsme se zachovat i blízký původní kamenný most ve stavu před záplavou ve 40. letech minulého století, která ho zdevastovala. Náklady by byly poměrně vysoké, tak jsme se rozhodli postavit bezúdržbový most sloužící veřejnosti stejně dobře, jako by sloužil ten kamenný,“ uvedl Balák, kterého prezident letos na jaře omilostnil, poté co byl pravomocně odsouzen ke třem letům vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky v Lánské oboře.
Zeman uvedl, že ho k obnově Fürstenberské brány „trochu vyprovokoval“ lánský starosta Karel Sklenička (nezávislý), který nechal vybudovat repliku Lánské brány, jejíž originál byl zbořen v dubnu 1959.
Obnova Fürstenberské brány patří vedle renovace objektu zvaného Ploskovská Panenka Maria nebo obnovy Masarykova potoka v lánském parku k dalším zrestaurovaným objektům během Zemanova mandátu. Příští rok v březnu mu skončí druhé funkční období. „Každý rok něco přibylo, ale většinou to nebyla žádná nová stavba, ale rekonstrukce staveb dosavadních,“ podotkl Zeman.
Fürstenberské bráně požehnal otec Martin Janata z farnosti Nové Strašecí. „Brány jsou buď zavřené nebo otevřené, které vítají všechny příchozí. Takové brány má většina z nás raději,“ řekl Janata.
Fürstenberská brána je ponořena v údolí Klíčavy, v temném dolíku nazývaném Myší díra. Tato brána stejně jako ostatní byla součástí 28 kilometrů dlouhé oborní zdi z Lužné do Lán. Na bránu se vrátila i litinová jelení hlava s parožím.
V roce 1731 přešlo dědictvím celé Křivoklátské panství knížecímu rodu Fürstenberků. V roce 1816 Jáchym z Fürstenberka zrušil oboru z roku 1713 a na částech jejího území zřídil dvě menší obory – Lánskou pro zvěř vysokou, o výměře více než 3000 hektarů, a Řevničovskou – pro zvěř černou. Řevničovská obora později zanikla. Časem se ukázalo, že dřevěné ploty svému účelu trvale nevyhovují, protože je poškozovali lidé, kteří se chtěli dostat do obory, anebo pytláci, kteří číhali na zvěř u průlomů. Tam kde bylo oplocení chatrné, prorážela zvěř díry, aby se dostala na pastvu do sousedních polí. Aby se těmto problémům zamezilo, započali Fürstenberkové v roce 1787 stavět na severní hranici masivní kamennou zeď.
Československá republika vykoupila 21. července 1921 od Fürstenberků zámek Lány, dvůr Lány, poplužní dvůr Ploskov a lesní revíry Lány, Ploskov a Běleč. Rozhodnutím Národního shromáždění ČSR byl lánský zámek prohlášen za přechodné a letní sídlo prezidentů republiky.
Autor: ČTK