Pokud patříte mezi mladší ročníky, možná vám termín Y2K nebude absolutně nic říkat. Pokud jste ale v době přechodu z roku 1999 na rok 2000 již patřili mezi uživatele výpočetní techniky, jistě si vzpomenete na to, jak se tehdy svět připravoval na to, co může počítače potkat při této změně letopočtu. Pojďme si nyní tuto zajímavou éru připomenout.
Co je to Y2K
Zkratka Y2K označuje výraz “Year 2 Kilo” – tedy v podstatě rok 2000. Výraz Y2K jako takový se před přelomem letopočtu 1999 / 2000 používal pro označení hypotetického potenciálního problému, který mohl potkat počítače ve chvíli, kdy dojde ke změně letopočtu. Tento problém je někdy označován také jako “Millenium bug”. Odborníci začali v roce 1999 vyjadřovat své obavy z toho, jak by se změna letopočtu mohla podepsat na chodu a fungování počítačových systémů po celém světě. Odborníci se obávali, že by si počítačový software nemusel umět správně poradit s přechodem na rok, končící dvěma nulami – v rámci snahy o úsporu paměti totiž u řady softwaru byly pro zápis letopočtu používány pouze dvě číslice. Přestože u nás nebyl internet v té době ještě tak masově rozšířený jako dnes (zejména kvůli vysokým nákladům), fungovala na základě celosvětové sítě řada důležitých platforem a infrastruktur. Základním softwarem řady desktopových systémů byl tehdy BIOS, u kterého ale vzhledem k jeho relativnímu stáří nebylo vždy jisté, zda všechny základní desky ve svém BIOSu podporují datum ve formátu 1999 + 1, což bylo důvodem obav z vypnutí nebo selhávání daných systémů. Vzhledem k relativně vysokým finančním nákladům tehdy také nedocházelo k tak častému upgradu výpočetní techniky, a panovaly jisté obavy také z možných výpadků internetové sítě a telekomunikačních sítí obecně. Vývojáři ale naštěstí uměli přepsat datum v BIOSu jiným systémovým datem. Možné scénáře oscilovaly mezi vcelku neškodným chybným zobrazením letopočtu a katastrofickými teoriemi o rozsáhlých výpadcích, pádech systémů a celosvětovém chaosu. Jak dnes již víme, žádná apokalypsa se nakonec nekonala. Naprostá většina institucí se ale na přechod na rok 2000 s dostatečným předstihem stihla připravit. Státní instituce, stejně jako
organizace, spadající pod soukromý sektor, investovaly nemalé finanční prostředky do příslušných opatření, a nejpozději v polovině roku 1999 již tyto subjekty byly na vše připravené. V té době se ale zároveň začalo o problému Y2K více mluvit, o šíření paniky se ale postarala spíše neodborná média spolu s laickou veřejností, zatímco odborněji zaměřená média – včetně odborných serverů na českém internetu – se snažila veřejnost spíše střízlivě informovat. Řešení potenciálního Y2K problému nebylo v roce 1999 žádnou novinkou, protože na možné komplikace upozornil již koncem padesátých let počítačový odborník ze společnosti IBM Bob Berner, který se v tomto směru snažil o náležitou osvětu a doporučení. Svět výpočetní techniky nicméně tento problém poměrně dlouho neřešil, a až koncem osmdesátých let došlo pod hlavičkou OSN k založení Mezinárodního centra pro spolupráci Y2K.
Reálné dopady
Přechod na rok 2000 se sice neobešel zcela bez problémů, k celosvětové katastrofě ale nedošlo. Lidé po celém světě bujaře oslavovali nový rok, aniž by zaznamenali výpadky v domácí síti nebo v systémech ve své práci. V některých systémech nicméně přece jenom došlo k chybné změně roku na 1900, jiné systémy dokonce nový rok interpretovaly jako 19100. Dopady těchto chyb byly někdy zábavné – digitální cedule například vítaly návštěvníky některých míst v roce 1900, nebo docházelo k falešným expiracím zboží. V některých továrnách, elektrárnách a dalších organizacích vzácně docházelo k zanedbatelným potížím, ty však byly rychle vyřešeny. Mezi potíže, spojené s přechodem na nový letopočet, patřily například výpadky platebních terminálů v lokálním měřítku, chybně vytištěné faktury, po Silvestru byly v Japonsku zaznamenány výskyty chybně spuštěných alarmů v některých elektrárnách, nejednalo se ale o nic, co by nebylo možné vyřešit. Z fenoménu Y2K nám tak nakonec zůstala jen hrstka poplašných článků a více či méně kvalitních katastrofických filmů. Mimochodem – o tom, jak jsme my pamětníci fenoménu Y2K staří, svědčí mimo jiné fakt, že dnešní mladá generace o tehdejší době mluví v podobném kontextu, v jakém jsme my mluvili o kultuře, hudbě a společnosti šedesátých let.
