VÝSTAVA O KNÍŽATECH Z LICHTENŠTEJNA. ROD PATŘIL K NEJBOHATŠÍ TUZEMSKÉ ŠLECHTĚ
Rok 2023 je výročím získání Opavského (1613) a Krnovského (1623) knížectví Karlem I. z Lichtenštejna a ve Slezském zemském muzeu v Opavě se koná výstava Knížata z Lichtenštejna. Páni země opavské a krnovské.
Portrét knížete Karla I. z Lichtenštejna. | Foto: se svolením Stanislava Vaňka Obsáhlá expozice vyplňuje prostory v přízemí muzejní budovy. Uspořádána je chronologicky a zároveň tematicky – to umožnuje společenskou roli i mecenát Lichtenštejnů posoudit v plném rozsahu. Instalace obsahuje obrazy, sochy, listiny, kresby, grafiky, heraldické památky, knihy, zbraně, textilie, mince či předměty denní potřeby.
Příběh lichtenštejnského vlastnictví Opavska a Krnovska (nepřímo i dalších regionů Moravy a Čech) je „vyprávěn“ počínaje Karlem I. z Lichtenštejna, jeho potomky a předměty s nimi souvisejícími – právní rámec zastupují například listiny o udělení Opavského a Krnovského knížectví v léno či písemnosti spojené s výkonem moci Janem Adamem Ondřejem z Lichtenštejna ve vztahu ke stavům obou knížectví a jejich úředním strukturám reprezentovaných ukázkami heraldické výzdoby erbovní galerie bývalé stavovské sněmovny v opavském minoritském klášteře.
Lichtenštejnové vzbuzují nejvíce rozporů
Mezi aristokratickými rody zemí Koruny české nejvíce rozporů vzbuzují Lichtenštejnové. Diskuse o konání královského místodržitele Karla I. z Lichtenštejna v raně pobělohorské době i konfiskaci lichtenštejnského majetku dle takzvaných Benešových dekretů v roce 1945 a lichtenštejnskou stranou vyvolaných soudních sporech (pro Lichtenštejny neúspěšných) mnohdy provázejí „vášně“, avšak v „půtkách“ zaniká nestranné posouzení dějinné úlohy Lichtenštejnů, neboť je dokazatelné, že jejich panství Lednice a Valtice (ve vlastnictví od středověku) byla do roku 1920 územím Dolních Rakous. Dále je zřejmé, že první nositel knížecího titulu v zemích Koruny české Karel I. z Lichtenštejna konvertoval ke katolictví v době předbělohorské a část svého majetku nabyl sňatkem s Annou Marií Šemberovou z Boskovic.
Obrazové portréty a fotografie přinášejí vizuální podobu rodových příslušníků – od Karla I. z Lichtenštejna až po Jana II. z Lichtenštejna, mecenáše a donátora Slezského zemského muzea v Opavě i jiných kulturních institucí. Válečné časy, kdy žil Karel I. z Lichtenštejna, jsou připomenuty unikátně dochovanými bojovými prapory, například Adama Václava Těšínského.
Obsáhle je pojednáno o církevním mecenátu Lichtenštejnů (poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně – jeho historii, výzdobě i následné tradici poutí je věnován samostatný prostor výstavy) a doméně lichtenštejnského podnikání – lesnictví (vznik lovecko-lesnického muzea na zámku v Úsově) i s ním související myslivosti.
Zdroj: YoutubeV expozici je také vystaven soubor cenných lichtenštejnských ražeb, ale více měla být vysvětlena účast Karla I. z Lichtenštejna na řízeném ekonomickém úpadku země, kdy byl, jako člen pobělohorského mincovního konsorcia, odpovědný za znehodnocování peněz, na kterém se obohatil.
V dějinných souvislostech je ovšem objektivně posouzena pozitivní úloha následujících generací příslušníků rodu v péči o majetek i rozvoj Opavska a Krnovska (nepřímo i dalších regionů Moravy a Čech), například filantropická činnost hraběnky Marie Eleonory Harrachové rozené z Lichtenštejna, majitelky panství a zámku v Kuníně, kde se v zámecké škole vzdělával i budoucí historik František Palacký.
Výstava je doplněna (mimo expozici) informacemi o dějinách Slezského zemského muzea v Opavě, neboť bylo postaveno na místě v 19. století zbořeného opavského zámku Lichtenštejnů a na pozemku věnovaném jeho významným donátorem knížetem Janem II. z Lichtenštejna. Od smrti knížete Jana II. z Lichtenštejna v roce 1929 se odehrálo mnoho událostí, které ovlivnily přítomnost a vazby Lichtenštejnů k zemi, kde dříve vlastnili majetek.
Dánský vpád: historik předložil pohled na málo známý úsek třicetileté válkySoučasný panující kníže Hans Adam II. z Lichtenštejna se jako zapůjčitel čtyřiceti exponátů i finančním příspěvkem podílel na uspořádání výstavy „Knížata z Lichtenštejna. Páni země opavské a krnovské“ a tím navázal na svého předchůdce Jana II.
Výstava je koncipována na odborné úrovni, která odpovídá jejímu mimořádnému významu a potvrzuje skutečnost, že Lichtenštejnové byli ve stavovské i občanské společnosti obyvateli zemí Koruny české a posléze Československa pouze v sepětí zemském, nikoliv národnostním.
Výstava Knížata z Lichtenštejna. Páni země Opavské a Krnovské – autor: Ondřej Haničák, koordinace: Denisa Hradilová, odborná spolupráce: Irena Korbelářová, Johann Kräftner, Karel Müller, Arthur Stögmann, Michael Schweller – Slezské zemské muzeum v Opavě ve dnech 24. května 2023 až 28. ledna 2024.
Zdroj: Deník.cz