Praha – Vysokoškolská novela nezavede příspěvek matkám z řad studentek na hlídání jejich malých dětí. Sněmovna dnes vyhověla námitkám Senátu, který takzvané hlídačkovné kvůli jeho koncepci odmítl. Novelu, která má má především reformovat doktorandské studium včetně financování a více osamostatnit Národní akreditační úřad, nyní dostane k podpisu prezident.
Proti hlídačkovnému se kromě Senátu postavili ministr školství Mikuláš Bek nebo Česká konference rektorů. Vytkli této poslanecké úpravě vládní předlohy nesystémovost, možné zneužívání a zvýšení výdajů vysokých škol, které by mohlo dosáhnout až čtvrt miliardy korun ročně. Podle dohod ministerstev školství a sociálních věcí by se příspěvek, který by podle poslanecké úpravy činil polovinu minimální mzdy, aktuálně zhruba 10.500 korun měsíčně, měl být začleněn do rodičovského příspěvku. Sněmovna by tuto úpravu měla projednávat ve čtvrtek.
Vysokoškolská novela má uzákonit akreditační úřad jako samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl od července nově akreditovat i programy vyšších odborných škol, které by podle chystané úpravy školského zákona mohly nabízet i kratší studijní programy než dosud. Námitky k tomu měla opoziční hnutí ANO a SPD, jejichž poslanci na rozdíl od Pirátů novelu nepodpořili.
Změna je podle Beka nutná kvůli dodržení evropských standardů, aby Česko mohlo přistoupit k některým mezinárodním smlouvám o uznávání vysokoškolské kvalifikace a co nejdříve zjednodušit uznávání kvalifikací. Akreditace programů vyšších odborných škol pak podle ministra nepovede ke změnám jejich financování. Vyšší odborné školy podle něho budou moci v budoucnu nabízet žádané jednoleté nebo dvouleté technické studijní programy.
Sněmovna v rámci novely schválila další senátní úpravu, podle níž by vysoké školy měly na rozdíl od vládní předlohy nově za úkol „usilovat o vyrovnání příležitostí znevýhodněných osob“, nikoli „znevýhodněných skupin“. Změna podle senátorů lépe odpovídá potřebě individuální pomoci hendikepovaným, a nestane se tak nástrojem pro prosazování skupinových zájmů v rámci kulturních válek.
Univerzity by podle vládní předlohy měly přijímat k doktorskému studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni. Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou. Vysoké školy by si podle novely mohly vybrat, zda budou doktorandům vyplácet stipendium, mzdu či plat nebo kombinaci obojího. Příjem doktorandů v prezenčním studiu by podle návrhu měl být nejméně 1,2 násobek minimální měsíční mzdy, nyní pobírají 10.000 až 12.000 korun měsíčně.
Novela rozvolňuje podobu státních závěrečných zkoušek, mění systém stipendií a zpřísňuje postih za neoprávněné užívání titulu absolventa vysoké školy. Nově by mohli lidé dostat pokutu až 50.000 korun, desetkrát více než nyní. Norma zavádí zvýhodněné studentské úvěry s mírnějšími pravidly, než jaká platí pro poskytování běžných spotřebitelských půjček, a úlevy ve studiu i pro těhotné studentky. Upravuje také řešení případné nečinnosti akademického senátu fakulty či akademického senátu vysoké školy při odvolávání děkana.
Novela obsahuje také zvláštní oprávnění vysoké školy při zajištění bezpečnosti. Změna souvisí s předloňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde její student zastřelil 14 lidí a poté i sebe. Vysoká škola by s předchozím souhlasem příslušného ministerstva mohla vyhlásit mimořádný školní stav. Škola nebo i její fakulta by mohly za jeho trvání upravit například lhůty pro plnění studijních povinností, osvobození či prominutí poplatků nebo například délku akademického roku a jeho členění.
SNĚMOVNA SCHVÁLILA NOVELU NAVYŠUJÍCÍ NÁBOROVÝ PŘÍSPĚVEK A VÝHODY PRO VOJÁKY
Navýšení náborového příspěvku a výhod pro vojáky přinese vládní novela, kterou schválila Sněmovna zrychleně už v dnešním prvním čtení hlasy 142 ze 145 přítomných poslanců. Předloha předpokládá také snížení nároků na trestní bezúhonnost pro vstup do armády. Vojáci budou muset hlásit pobyt v zahraničí mimo státy Evropské unie a Severoatlantické aliance. Novela, která má podle ministerstva obrany podpořit nábor a udržet v armádě současný personál, nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Náborový příspěvek by měli noví vojáci získat podle novely jednorázově. K benefitům, které novela navyšuje, patří stabilizační příspěvek, příspěvek na bydlení a příplatek za službu v zahraničí. Dodatečné náklady pro státní rozpočet odhadlo ministerstvo na 375 milionů korun ročně.
Opoziční klub ANO se původně domluvil na tom, že zrychlené schválení předlohy zablokuje. Předseda hnutí Andrej Babiš ale odpoledne oznámil, že frakce od tohoto záměru ustoupila. „Pokud se někdo chová normálně, jsme vždy vstřícní,“ řekl k ministryni obrany Janě Černochové (ODS). Radovan Vích (SPD) soudí, že navrhované změny jen zmírní počet odchodů vojáků, ale nezajistí průběžné doplňování stavů.
Základní měsíční stabilizační příspěvek zůstane 7000 korun, nově by se ale mohl až desetinásobně zvýšit podle zvláštní odbornosti nebo vykonávané činnosti. Opatření má cílit například na praktické a zubní lékaře. Jednorázově by pak mohl voják dostat stabilizační příspěvek ve výši až šestinásobku jeho služebního tarifu, pokud by působil v lokalitě, kde má ministerstvo problémy s obsazováním služebních míst dlouhodobě. Jde například například o Žatec, Jince a Strakonice. V obci ale bude muset působit čtyři roky.
Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka opakovaně poukazují na to, že se armáda potýká s nedostatkem lidí, nábory se podle nich nedaří. Aby dosáhla cílů ze strategických plánů, musel by podle Řehky představovat čistý přírůstek 1200 vojáků ročně, loni byl sedm desítek lidí. K začátku loňského roku čítal resort obrany celkem 27.826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníků aktivní zálohy. V armádě je ale podle Řehky asi 24.000 vojáků.
„Návrh nezkracuje výsluhové náležitosti vojáků,“ zdůraznila dnes před poslanci Černochová. Uvedla, že pokud by se takové úvahy objevily, předlohu by stáhla.
Předloha dále upravuje požadavek na trestní bezúhonnost zájemce o vstup do armády. „Návrh se vrací u drtivé většiny odsouzení k obecnému principu uznání bezúhonnosti na základě zahlazení,“ stojí ve zdůvodnění. Zůstane požadavek nepřípustnosti přijmout do armády pachatele zvlášť závažných zločinů a těch, kterým soud uloží trest ztráty vojenské hodnosti. Informování o pobytu v zahraničí mimo státy EU a NATO umožní nadřízeným podle zdůvodnění vyhodnotit riziko a poučit vojáka o bezpečnostní situaci v regionu.
SESTAVOVÁNÍ PROGRAMU SCHŮZE SNĚMOVNY VYPLNILO ZHRUBA SEDM HODIN
Sestavování programu nynější řádné schůze Sněmovny vyplnilo dnes i s hlasováním zhruba sedm hodin. Opoziční poslanci ANO, SPD a Pirátů navrhli šest desítek úprav, neprosadili ani jednu z nich. Program schůze schválila dolní komora podle plánu vládní většiny i se středečním projednáním policejní žádosti o vydání lídra SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání, jehož zařazení navrhla předsedkyně mandátového a imunitního výboru Helena Válková (ANO).
V dolní komoře se nenašla většina pro individuální požadavek Toma Philippa z vládní KDU-ČSL, aby poslanci projednali ve středu odpoledne předlohu o zákazu prodeje a podávání energetických nápojů dětem. Získal podporu 57 ze 163 přítomných zákonodárců.
K programu vystoupily dvě desítky opozičních poslanců. Zejména lavice určené pro koaliční zákonodárce byly při jejich vystoupeních téměř prázdné. Vládní tábor prosadil už při odpoledním zahájení jednání s ohledem na očekávané průtahy se schvalováním programu možnost nočního jednání Sněmovny.
Mezi prvními vystoupili předsedové opozičních hnutí ANO a SPD Andrej Babiš a Tomio Okamura, oba obdobně jako v minulosti nešetřili kritikou vlády a premiéra Petra Fialy (ODS). Babiš navrhl doplnit program o dvě desítky bodů. V asi hodinovém vystoupení mluvil například o tom, jak by měla Evropa reagovat na zavedení cel na dovoz hliníku a oceli do Spojených států. „Green Deal musí být okamžitě zrušen,“ prohlásil.
Rovněž Okamura ve zdůvodňování své snahy rozšířit program o tři témata zmínil Zelenou dohodu pro Evropu. „Jestli SPD bude v příští vládě, a to bychom rádi byli, tak my to řekneme, že chceme ukončit Green Deal, budeme to prosazovat i na mezinárodní úrovni,“ uvedl. Lídr SPD soudí, že by bylo potřeba odstoupit také z pařížské klimatické dohody. „To už je všechno překonané i v souvislosti s rozhodnutími (amerického prezidenta) Donalda Trumpa. Evropa úplně ztrácí konkurenceschopnost,“ řekl.
Předsedové poslanců ANO a Pirátů Alena Schillerová a Jakub Michálek navrhovali projednání obdobných bodů ohledně dalšího působení nepravomocně odsouzeného libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) v dozorčí radě polostátní energetické společnosti ČEZ. Michálek přenesl celkem devět požadavků, na rozdíl od místopředsedy Sněmovny za ANO Aleše Juchelky, jenž obsadil sněmovní řečniště přibližně na hodinu, ale žádný návrh na úpravu programu schůze nevznesl.
Z opozičních řad zaznívaly výtky, že ve čtvrtek nebudou vzhledem k mimořádné schůzi svolané z koaličního podnětu interpelace na členy vlády. Jejich návrhy se týkaly přednostního projednání některých zákonů i některých obecných témat. Například Radovan Vích (SPD) neuspěl se sněmovním projednáním okolností vývozu dronů na Ukrajinu, které prověřují orgány činné v trestním řízení. Jde mimo jiné o možné zneužívání diplomatických pasů a o zapojení české armády.
Návrh možnosti nočního jednání, o němž Sněmovna hned hlasovala, zdůvodnil předseda poslanců ODS Marek Benda snahou projednat některé zákony. „Věřím, že jsme toho nenaplánovali příliš mnoho, ale kdyby se některý z těch bodů měl zaseknout, tak abychom byli schopní ho dodělat,“ uvedl.
Poslanci by dnes měli rozhodnout o takzvaném hlídačkovném pro vysokoškolačky s malými dětmi, jehož vyškrtnutí z vysokoškolské novely žádá Senát. Projednat by měli vládní předlohu o navýšení náborového příspěvku a benefitů pro vojáky a několik zákonů ve druhém čtení. Jde například o školskou novelu, která budí spory zejména kvůli záměru převést placení nepedagogů ze státu na kraje a obce. Jana Berkovcová (ANO) vyškrtnutí této předlohy z programu.
Autor: ČTK