Sám Kremin vyrůstal na jihu Ukrajiny, kde chodil do ruskojazyčné školy. V tomhle sdílí životní příběh s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským, který také až teď mluví jen ukrajinsky.
„Narodil jsem se v Kazancích, v Mykolajivské oblasti. On (Zelenskyj) je rodákem z města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti. Kazance a Kryvyj Rih dělí třicet kilometrů. My všichni jsme vychodili ruské školy. Týkalo se to velkého počtu obyvatel Ukrajiny. Žili jsme všichni v ruskojazyčném prostředí na jihu země,“ vypráví Kremin.
Současná válka jazykový vývoj na Ukrajině výrazně urychlila. Ani ne tak na oficiální úrovni, jako spíše na té běžné, mezilidské. Například Juliana Skibická pracuje jako novinářka. I ona pochází z převážně rusky mluvícího jihu Ukrajiny. Od letošního února ale už používá jen ukrajinštinu.
„Když začala 24. února naplno vypukla válka, tak jsem si uvědomila, že už nechci mluvit rusky. Víte, byla to prostě jedna chvíle, kdy mi to v hlavě přepnulo, že už nechci být spojována s tou řečí a s tou kulturou,“ vysvětluje Skibická.
Pro miliony lidi zůstává jazykem ruština
Neplatí to pro všechny. Na Ukrajině žijí miliony lidí, jejichž jazykem zůstává ruština. Jsou přitom často hrdými Ukrajinci, kteří nepovažují Rusko za svého ochránce.
„Podívejte, já tu všude mluvím rusky, po celé ty roky, co tu bydlím. A nikdy to nikomu nevadilo,“ říká například obyvatel Kyjeva Vitalij Kroitor. O jazykové toleranci jen nemluví, on ji zažívá. Jeho manželka totiž mluví ukrajinsky.
Jazyková bariéra mezi nimi neexistuje, jen význam některých ukrajinských slov si musí domýšlet anebo mu přijdou lehce komická. Zatímco na sídlišti v Kyjevě tak mohou být jazykové rozdíly předmětem laskavého žertování, na jihu a východě Ukrajiny pokračuje válka. Její obětí jsou převážně tamní rusky mluvící lidé, kterým Putinův režim slibuje osvobození, ačkoliv se ho o to nikdo neprosil.
zdroj: ČT24 Zprávy