Prezident Miloš Zeman nedávno řekl, že v drtivé většině civilizovaných zemí není hlavou státu voják. „Není to běžná záležitost, ale i v demokratických státech byli prezidenty vojáci – například (Charles) de Gaulle ve Francii,“ kontroval bývalý náčelník generálního štábu Šedivý. „Nemyslím, že by to bylo něco tak neobvyklého,“ dodal.
„V době covidu, když byl pan Babiš premiérem, tak každé ráno na vládě začínal sezením s odborníky na covid,“ připomněl publicista a novinář Jan Gazdík, který se tématu obrany věnuje dlouhodobě. Babiš podle něj na této poradě přítomné „zpucoval“ vojenským jazykem „jako kaprál na buzerplace“. Na dotaz moderátora Jakuba Železného, zda tímto příměrem Gazdík mínil, že i politici mohou používat styl vojenského velení, dotyčný přitakal.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) Babiše vyzvala, aby vojáky nevyužíval ve své kampani a zdůraznila, že nejsou váleční štváči. „Paní ministryně brání své podřízené, je to docela přirozené. Vojáci skutečně nejsou váleční štváči, válka začíná politickými rozhodnutími, ne vojenskými. Je potřeba, aby si to pan Babiš uvědomil,“ má jasno generál ve výslužbě Šedivý.
Petr Pavel podle něj musí počítat s tím, že mu jeho minulost někdo vytkne, ale Šedivý zároveň předpokládá, že intenzita se po čase zmírní. Ústavní právník Kysela doplnil, že osobně mu připadá „nešťastné a nebezpečné“, když jsou volební kampaně postavené na strachu.
ČESKÝ PRÁVNÍ ŘÁD VYHLÁŠENÍ VÁLKY NEZNÁ, UPOZORNIL EXPERT
„Už jsme měli strach ze Sudetských Němců, z imigrantů, teď máme strach z války. Přijde mi to hanebné v tom smyslu, že je vcelku zřejmé, že v tomto světě žije spousta lidí, kteří se bojí důsledků globalizace, klimatické či ekonomické krize. A využívat toho jejich přednastavení tím, že strach určitého typu umocňujete ve svůj politický prospěch, mi připadá hanebné,“ zdůraznil Kysela.
Doplnil, že český právní řád institut vyhlášení války nezná, zná institut válečného stavu. „O něm nerozhoduje prezident, ale parlament tehdy, když je Česká republika napadena. Anebo tehdy, když je vyhlášení válečného stavu třeba k plnění mezinárodního závazku. To, že parlament vyhlásí válečný stav, pro prezidenta neznamená nic. Tím, že nemáme institut vyhlášení války, tak důsledkem válečného stavu není to, že někdo někomu vyhlašuje válku,“ vysvětlil expert na ústavní právo.
„U nás vzniká představa, že vrchní velitel (ozbrojených sil) je ten, který jmenuje všechny důstojníky, velitele útvarů, který by mohl velet v poli a tak dále. Ale to náš vrchní velitel rozhodně nedělá. Britský král je také vrchní velitel, ale neznamená to v zásadě nic jiného než parády (přehlídky). Náš vrchní velitel je bližší britskému králi než americkému prezidentovi,“ přiblížil jednu z funkcí české hlavy státu Kysela.
Šedivý uznal, že každý, kdo prošel nějakou životní kariérou, je jí poznamenaný. To ale neznamená, že nedokáže logicky uvažovat. „Každý z nás, kdo jsme odešli do zálohy, tak jsme se osobnostně transformovali a chováme se jako normální lidi,“ míní Šedivý, podle kterého se dokáže Pavel chopit ať už prezidentské, či případně jiné role „bez jakýchkoli problémů“. Někteří politici se podle jeho zkušenosti chovají víc vojácky než bývalí generálové.
Zdroj: ČT24