Praha – Rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého by mohly začít ve druhé polovině letních prázdnin dostávat 5000 korun na děti, kterým nebude 1. srpna ještě 18 let. Domácnosti, které pobírají přídavky na děti, by měly podporu získat automaticky. Ostatní rodiče o ni budou žádat. Návrh zákona o vyplacení jednorázového příspěvku schválila podle informací ČTK dnes vláda. Dávkou chce zmírnit dopady zdražování na rodiny. Podle podkladů k zákonu by nárok na dávku mohlo mít 1,6 milionu dětí a výdaje by mohly činit asi 7,8 miliardy korun. Normu dostane teď k projednání Sněmovna. Opozice už ohlásila, že bude navrhovat změny.
Na vyplacení 5000 korun na dítě se vláda shodla 27. dubna. Návrh zákona začala projednávat minulý týden. Kvůli vážným výhradám některých resortů a legislativců debatu přerušila. Dnes schválila novou verzi. Proti původní předloze se v ní výrazně rozšiřuje výčet příjmů, které se do milionové hranice mají započítat. Upravuje se i proces. Dávku mohou dostat také cizinci. Naopak z normy vypadla možnost, že by vláda mohla vyplacení jednorázového příspěvku zopakovat.
Podle nové verze zákona příspěvek bude pro dítě, kterému 1. srpna nebude ještě 18 let. Stát dávku vyplatí i na děti, které se od srpna do konce roku teprve narodí. Rodiny, které teď v červnu pobírají dětské přídavky, by peníze měly dostat v srpnu. Ostatní rodiče budou o příspěvek žádat. Podpora by jim pak měla dorazit do konce dalšího měsíce po rozhodnutí o přiznání.
Nárok na 5000 korun od státu má dítě s trvalým pobytem a bydlištěm v Česku. Rodiče musí s dítětem žít a hradit náklady. Příspěvek mohou získat i cizinci, kteří v Česku dlouhodobě žijí a pracují. Čerpat ji mohou pěstouni, manželé či partneři rodičů i vdovci a vdovy po rodičích..
Do milionového příjmu se započítává nejen výdělek ze zaměstnání a podnikání. V nové verzi se zahrnují i nájmy a ostatní příjmy, které se v Česku daní. Mezi ně patří třeba příjem z autorských práv, výživného, příjmů z prodeje nemovitostí, cenných papírů i jiných věcí či z převodu firmy. Týkat by se to mělo také výsluh, náhrad mzdy či platu, pojistného plnění, odměn, odchodného, důchodů, nemocenské, podpory v nezaměstnanosti, dávek či rodičovské. Zohledňovat se nebudou případné výhry. V potaz se mají brát částky, které byly loni vyplacené či zaúčtované. Živnostníkům s paušálem se má započítat jako příjem nejméně polovina celostátní průměrné mzdy.
Na podání žádosti budou mít rodiče rok. Žádat budou moci elektronicky přes on-line aplikaci, nebo osobně v takzvaných Czech Pointech na radnicích a poštách či v pobočkách úřadu práce. Kromě jmen, rodných čísel a bydliště dětí a rodičů se má podle návrhu dokládat čestné prohlášení o příjmech. Pravdivost a správnost mají ověřit úřady práce. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) několikrát zopakoval, že se propojí systémy finančních úřadů kvůli dani z příjmu a sociální správy kvůli odvodům z výdělku. Neoprávněně získanou dávku budou lidé muset vrátit. Vymáhání by měl mít na starosti celní úřad.
V Česku jsou dva miliony dětí do 18 let. Podle ministerstva z průzkumů statistiků vyplývá, že 22 procent domácností s dětmi do 18 let má příjem pod milionovou hranicí. Resort spočítal, že by tedy na dávku mělo mít nárok 1,56 milionu dětí. V dubnu přídavky dostalo 264.500 dětí.
Výdaje mají činit 7,8 miliardy Kč. V částce nejsou náklady na zpracování a úředníky. Zhruba 30 milionů korun má pak stát vytvoření aplikace. Resort uvádí, že peníze najde ve svém rozpočtu.
Někteří experti na sociální problematiku příspěvek kritizují. Doporučovali navýšení přídavků a příspěvků na bydlení. Někteří kritici mluví také o uplácení voličů před podzimními volbami.
ODVODY U KRATŠÍCH ÚVAZKŮ BY SE MOHLY SNÍŽIT, VLÁDA SCHVÁLILA NOVELU
Odvody u kratších úvazků by se mohly snížit. Pokud by firmy či úřady na osm až 32 hodin týdně zaměstnaly lidi nad 55 let, rodiče dětí do deseti let, dlouhodobě nezaměstnané, mladé do 21 let či handicapované, mohly by z jejich výdělků odvádět nově 19,8 místo 24,8 procenta. Sleva by měla být u výdělků do 1,5násobku průměrné mzdy. Novelu pojistném na sociální zabezpečení schválila dnes vláda. Po jednání to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Normu musí ještě přijmout Parlamentu a podepsat prezident.
„Je to klíčové opatření, po kterém se roky volalo, a předchozí vlády nebyly schopny ho dotáhnout do finále. Je tady podpora konkrétních kategorií občanů, kteří jsou na trhu práce zranitelní. Podporujeme to slevou na pojistném ve výši pěti procent,“ uvedl Jurečka. Podle něj by tak práci mohlo najít několik desítek tisíc lidí. Podporu kratších úvazků slíbila vláda ve svém programu.
Snížení odvodů patří spolu s příspěvkem 5000 korun na dítě, dotacemi na dětské skupiny a možností čerpat měsíčně víc z rodičovské mezi vládní opatření ke zmírnění dopadů zdražování na rodiny. Na čtveřici kroků se kabinet dohodl 27. dubna. Novelu začal projednávat před týdnem. Jednání kvůli výhradám resortů přerušil. Ministerstvo financí požadovalo, aby Jurečka novelu stáhl a přepracoval. Souhlasilo pak s dvouprocentním snížením.
Zaměstnavatel z pracovníkova základu výdělku odvádí teď na důchody 21,5 procenta, na nemocenské 2,1 procenta a na politiku zaměstnanosti 1,2 procenta, celkem tedy 24,8 procenta. Zaměstnanec pak ze základu platí 6,5 procenta. Osoby samostatně výdělečně činné mají odvody 29,2 procenta základu – na penze 28 procent a na podporu zaměstnanosti 1,2 procenta. Na nemocenské pak mohou případně posílat ze základu ještě 2,1 procenta.
Podle novely by nižší pojistné o pět procentních bodů měl zaměstnavatel u kratších úvazků pro rodiče dětí do deseti let, pečující o postižené děti do deseti let, studenty, nezaměstnané déle než rok, lidi na rekvalifikaci, handicapované, mladé pod 21 let a pracovníky nad 55 let. Úvazek by musel činit osm až 32 hodin týdně. Zaměstnanec by si ale nesměl vydělat víc než 1,5násobek průměrné mzdy a za hodinu by nesměl mít víc než 1,08násobek průměru. Za měsíc by pracovník nesměl na všechny své úvazky ve firmě odpracovat víc než 148 hodin. Sleva by se neměla poskytovat také při kurzarbeitu a na chráněném trhu práce.
Výpadek výběru pojistného bude podle ministerstva práce činit asi 1,9 až 3,2 miliardy korun ročně. Díky zaměstnání více lidí by se příjem rozpočtu pak ale mohl zvýšit.
Podle autorů novely bude snížení odvodů zaměstnavatele k vytváření kratších úvazků motivovat. Česko má v EU sice nadprůměrnou zaměstnanost, v zaměstnávání matek malých dětí, starších pracovníků či postižených je ale podprůměrné. Resort uvedl, že zkrácenou pracovní dobu má asi 260.000 lidí a ve srovnáním s jinými státy se menší úvazky využívají v ČR výrazně méně.
Ministerstvo práce navrhuje, aby Sněmovna schválila normu hned při prvním projednávání.
vláda hospodářství
Autor: ČTK