O zvýšení minimální mzdy bude dnes jednat vláda. Ministři se budou zabývat i možným pokračováním kontrol na hranicích se Slovenskem. Ministerstvo vnitra v úterý neupřesnilo, zda bude požadovat jejich prodloužení i po 26. prosinci. Kabinet projedná zřízení funkcí poradce pro národní bezpečnost a zmocněnce pro záležitosti romské menšiny. Po třech týdnech se vrátí k odloženému zákonu o veřejných dražbách, mohl by také změnit svá legislativní pravidla a jednací řád.
Kontroly na hranicích se Slovenskem spustila vláda v závěru září kvůli migrantům přicházejícím do EU takzvanou západobalkánskou cestou. Ministři je naposledy prodloužili o 14 dní tak, že mají skončit s 26. prosincem. Vnitro neupřesnilo, zda bude žádat další pokračování kontrol, ministři by však o opatření měli určitě jednat. „Aktuálně jsou připravovány možné návrhy postupu,“ sdělilo ČTK v úterý vnitro.
Na programu vlády je i návrh ministerstva zdravotnictví, aby se výše odškodnění za pracovní úraz nebo nemoc z povolání nově odvíjela od aktuální výše průměrné mzdy. Z iniciativy Zlínského kraje bude vláda jednat o novele zákona o státní památkové péči, díky níž by vznikl nový elektronický registr památek. Jednat se bude i o plánu legislativních prací vlády na příští rok, návrhu změn legislativních pravidel vlády a jejího jednacího řádu.
Podle Deníku N by měla v rámci úpravy tzv. systemizace pracovních a služebních míst vláda projednat plán, aby se zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková stala od ledna náměstkyní ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (za STAN). Zodpovídala by mimo jiné za začlenění ukrajinských uprchlíků.
Vláda se chystá rozhodnout o navýšení minimální mzdy a zaručených mezd pro příští rok. Nejnižší výdělek by se mohl podle připravovaného nařízení od ledna zvednout o 1100 korun na 17.300 korun. Ze zaručených mezd, které se vyplácejí v osmi stupních podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce, by se mohly upravit jen ty nejnižší a nejvyšší. Zbývajících šest částek mezi nimi by se neměnilo. Zaměstnavatelé by minimální mzdu navýšili méně, její oddělení od zaručených mezd ale vítají. Odbory naopak od jara požadují, aby se minimální mzda zvedla o 2000 korun. Kabinet kritizují za plán nezvyšovat všechny zaručené mzdy i za stanovování částek až krátce před začátkem nového roku.
Návrh nařízení připravilo ministerstvo práce. Vláda projednání původně ve středečním programu neměla. Bod se objevil až v dodatcích.
Minimální mzda by se měla zvýšit z letošních 16.200 korun na 17.300 korun, tedy o 1100 korun. Hodinový výdělek by se tak zvedl z 96,40 na 103,80 korun. Zaručené mzdy se pohybují od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Upravit by se měly jen nejnižší a nejvyšší částka. Spodní by vzrostla z 16.200 na 17.300 korun. Horní by činila nově 34.600 korun místo dosavadních 32.400 korun, tedy 207,60 korun na hodinu místo 192,80 korun. Druhý až sedmý stupeň zaručené mzdy by zůstal stejný jako letos.
Zaměstnavatelé s tím souhlasí a oddělení minimální mzdy od zaručené vítají. Nejnižší výdělek by ale zvedali méně. Menší firmy by byly pro růst nejvýš o 350 či 500 korun, svaz průmyslu nejvýš o 900 korun. Odbory naopak požadovaly navýšení o 2000 korun. Kritizují také plán nezvedat většinu zaručených mezd. Podle předáků navíc vláda rozhoduje na poslední chvíli a zaměstnavatelé a zaměstnanci deset dnů před koncem roku nevědí, kolik se bude vyplácet od ledna. Výhrady k návrhu měly i některé resorty. Poukazovaly na to, že se náplň práce u žádného stupně nezměnila, takže by navýšení jen dvou částek mohlo být diskriminační. Ministerstvo práce v podkladech k nařízení uvedlo, že návrh vyhověl ustanovením zákoníku práce. Podle něj nesmí být nejnižší zaručená mzda nižší než minimální mzda a nejvyšší má činit aspoň dvojnásobek minimálního výdělku. Autoři záměr zdůvodnili tím, že růst jen dvou stupňů představuje „levnější alternativu“ a snižuje tlak na růst dalších mezd a mzdových výdajů zaměstnavatelů.
Po úpravě by příští rok měly výdaje firem na výdělky vzrůst o 2,1 miliardy korun, stát, samosprávy a zdravotní pojištění by vydaly navíc 80 milionů korun. Pokud by se zvedly všechny zaručené mzdy, firmy by vyplatily podle zprávy o dopadech 3,9 až 6,4 miliardy navíc a veřejné rozpočty asi 97,6 milionu korun navíc.
Ministerstvo propočítávalo i jiné varianty přidání, a to o 900, 1500 či 2000 korun. Na navýšení podle požadavků odborů by firmy musely dá do výdělků o 7,1 miliardy až 11,6 miliardy korun víc a veřejná sféra o 212,8 milionu korun víc.
Autor: ČTK