Guaidó stanul v čele venezuelské opozice v roce 2019 a poslanci opozičních stran ho tehdy prohlásili za přechodného prezidenta země. Předtím působil jako předseda venezuelského parlamentu, ve kterém měly opoziční strany většinu. Mandáty zanikly na konci roku 2020, kdy byl zvolen nový parlament. Evropská unie či Spojené státy označily tyto volby do parlamentu, kde nyní mají jasnou převahu provládní strany, za nesvobodné.
Přechodná vláda neměla ve Venezuele žádnou výkonnou moc. Její představitelé se ale podíleli na správě aktiv, která zmrazily západní země v rámci sankcí zavedených proti autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura.
Zrušení Guaidóova mandátu odráží změny v mocenské rovnováze ve venezuelské opozici, která se snaží najít nové cesty k oslovení voličů před prezidentskými volbami, které se budou konat v roce 2024. Návrh na zrušení mandátu podpořily tři ze čtyř hlavních opozičních stran, napsala agentura AP.
Za prozatímního prezidenta přestala Guaidóa uznávat už loni Evropská unie, když v lednu 2021 ministři zahraničí Unie jeho pozici snížili na srovnatelnou s dalšími opozičními lídry. Spojené státy ale podporu Guaidóvi zatím oficiálně neodřekly, ač některá média spekulují, že se tak brzy stane.
GUAIDÓ: SKOČILI JSME DO PROPASTI
Guaidó po hlasování uvedl, že zrušení jeho mandátu vytvoří „mocenské vakuum“, které by mohlo přimět další zahraniční země k uznání Madurovy vlády. „Pokud neexistuje žádná přechodná vláda, koho budou uznávat místo ní?“ řekl. „Dnes jsme skočili do propasti. A vzdali se důležitého nástroje v našem boji,“ dodal.
Venezuelská opozice je dlouhodobě roztříštěná, nebývale sjednotit se ji podařilo v roce 2019 právě Guaidóovi. Opozice doufala, že i díky široké diplomatické podpoře a západním sankcím se podaří přimět Madura k odstoupení a uspořádat svobodné volby. To se ale nestalo a jednota, stejně jako síla diplomatické podpory postupně ochabla.
Zdroj: ČT24