České děti mohou v rámci 100 let existujícího projektu českých sekcí odjet na tři roky studovat střední školu ve Francii. Po maturitě jich ale velká část zůstane ve Francii nebo odchází do jiných zemí, místo aby šla pracovat pro české firmy nebo českou státní správu. Český velvyslanec v Paříži Michal Fleischmann to považuje za slabou stránku tohoto jinak vynikajícího programu. V rozhovoru s ČTK uvedl, že právě na návraty studentů do českého prostředí se chce vedle dalších témat v rámci svého diplomatického působení v budoucnu více zaměřit.
„České a francouzské školství jsou odlišné. Myslím, že nejde jen o jazyk, ale o pochopení Francie. Je strašně důležité tuto znalost potom přinést do Česka,“ uvedl Fleischmann. „Jsme jiní a pochopení Francie je tady podprůměrné. Je jistá neznalost Čechů vůči Francii. Mají kýčovitý pohled na Francii, že je nádherná, bohatá, pestrá, že se tam nepracuje, že se pořád obědvá a pořád pije víno,“ řekl s lehkou nadsázkou. Francouzi podle něj přitom ve výkonnosti práce předčili i Němce, jen si pak večer možná dovedou užívat o něco intenzivněji než Češi.
„Přidaná hodnota sekcí je dodnes ohromná. Jsou to tři roky (studia), takže to není jen o tom si zdokonalit francouzštinu,“ vysvětlil Fleischmann. Mnoho dívek a chlapců z českých sekcí podle něj dnes po maturitě zůstane ve Francii nebo odejde do jiných zemí. „Nejdou do českých firem nebo českých státních služeb. Oni se rozutečou a my je neumíme podchytit. Tam je práce, která by měla existovat na ministerstvu školství, které by je mělo podchytit,“ domnívá se velvyslanec.
„České sekce ve Francii nám všechny evropské země závidí. Je to pochopitelně něco docela zvláštního, že to stále ještě existuje, protože jsou i jiné možnosti,“ řekl Fleischmann, který sám na přelomu let 1969 a 1970 několik měsíců studoval v české sekci v Nîmes na jihu země. Jeho tehdejší integraci do francouzského školství ukončila emigrace jeho rodičů z Československa. „Mám na to neskutečně fantastické vzpomínky,“ poznamenal. Letos v Dijonu v Burgundsku chystají oslavy 100. výročí českých sekcí, které o dva roky oddálila pandemie covidu-19. V květnu se proto do Dijonu na týden chystá i Fleischmann. Na programu jsou debaty na vysoké škole SciencePo a vystoupení česko-francouzských umělců.
Fleischmann se ujal postu ve Francii zkraje roku 2020 a jeho působení záhy zkomplikovala pandemie covidu-19. ČTK diplomat řekl, že po skončení pandemie i českého předsednictví v druhé polovině roku 2022 má čas věnovat se dalším tématům, která jsou mu blízká. Řadí mezi ně i české sekce.Ojedinělý studijní program vznikl z ambice vytvořit novou, demokratickou a frankofonní elitu mladého Československa. Existence sekcí byla během stoleté historie opakovaně přerušena kvůli válce nebo nástupu komunismu, ale nikdy nezanikly úplně. Carnotovým Lyceem v Dijonu a lyceem Alphonse Daudeta v Nîmes prošly stovky studentů, v Nîmes právě teď studuje 12 děvčat, v Dijonu devět dívek a devět chlapců.
DŮCHODOVÁ REFORMA JE MACRONOVO VÍTĚZSTVÍ, MÍNÍ VELVYSLANEC V PAŘÍŽI FLEISCHMANN
Francie už několik měsíců zažívá opakované masivní protesty proti plánované důchodové reformě, ale ta bude stejně nakonec schválena, je přesvědčen český velvyslanec v Paříži Michal Fleischmann. Prosazení reformy navíc považuje za splněný předvolební slib a velké vítězství prezidenta Emmanuela Macrona. V rozhovoru s ČTK diplomat hovořil také o Macronově klesající popularitě nebo jeho další kariéře.
Francie byla svým způsobem stávkou a protesty „mírně paralyzovaná“, ale nebyla, jak si přál lídr levice Jean-Luc Mélenchon, „na kolenou“, soudí o dění ve Francii Fleischmann. V úterý bylo podle policejních statistik v ulicích 1,28 milionu lidí, podle pořádajících odborů přes tři miliony lidí. V sobotu ale demonstrovalo asi o dvě třetiny méně Francouzů.
„Když Macron kandidoval na své druhé období prezidenta, tak jako jeden z hlavních bodů ohlásil důchodovou reformu. On ji oznámil, řekl, jaká bude, a tím, že ho posléze zvolili, má Macron legitimní pocit, že Francie přijala jeho návrh,“ míní Fleischmann. Macron podle něj jen plní svůj předvolební slib a skutečně se snaží Francii modernizovat.
Z červnových parlamentních voleb vyšel Macron oslaben, protože jeho strana přišla v Národním shromáždění o většinu. Senát kritizovanou normu schválil i s připomínkami během víkendu, následovat bude společné setkání sedmi senátorů a sedmi poslanců, aby definitivně sepsali nebo doplnili finální znění, popisuje diplomat legislativní proces. Dodává, že „zákon projde. A když to neprojde, tak Macron použije zákon 49.3, který mu umožňuje schválit zákon bez hlasování“. Fleischmann je ale přesvědčen, že norma projde standardní cestou a pro Macrona to bude „velké vítězství“.
„Macron jede svou strategii, svou myšlenku. Má to těžší, protože nemá parlament úplně pod kontrolou, ale jede své reformy a drží se svého cíle. Jestli se to bude projevovat tím, že bude ztrácet na popularitě, mu může být vlastně celkem jedno,“ říká Fleischmann.
Reforma nejen posouvá věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let, ale přináší i mnoho sociálních výdobytků, zdůrazňuje Fleischamnn. Přichází s „úpravami jako odečítání dětí u žen, což ve Francii dosud nebylo, nebo ochranou lidí pracujících v důchodu“, vyjmenovává diplomat. „Zaručuje, že člověk, který odpracoval na plný úvazek plný počet let, dostane minimálně 1200 eur (téměř 28.500 korun) měsíčně, což je velký posun,“ říká Fleischmann. Celá reforma je podle něj také „velké zjednodušení dosud velmi nečitelného systému“.
Znechucení a frustraci části Francouzů velvyslanec v Paříži chápe, ale na Macrona to podle něj nebude mít zásadní dopad. Jeho popularita sice klesá, ale své volební období dokončí a jeho nástupci mu budou děkovat, že tu reformu udělal, je přesvědčen Fleischmann.
Macronovi skončí druhý prezidentský mandát v roce 2027, kdy mu bude 50 let. O funkci už se potřetí ucházet nemůže. Podle Fleischmanna se zatím neproslýchá, kam by Macron mohl poté směřovat. Spekuluje se o institucích Evropské unie, ale může zamířit i jinam. Francouzský prezident je ale podle českého diplomata „strukturovaný“ a jistě už má v hlavě konkrétní plán.
S VÁLKOU NA UKRAJINĚ VZROSTL VÝZNAM STŘEDNÍ EVROPY I ČR V EU, ŘÍKÁ FLEISCHMANN
Česká republika si skvěle zvládnutým předsednictvím Rady Evropské unie udělala ve světě dobré jméno a s válkou na Ukrajině se pak posílil význam celé střední Evropy. Český velvyslanec v Paříži Michal Fleischmann to uvedl v rozhovoru s ČTK. Za rok války se změnilo i smýšlení Francie vůči ruskému agresorovi a více se přiblížilo postojům Česka, dodal diplomat. Svou roli v tom podle něj hraje i Polsko, které je tradičním přítelem Francie.
„Práce Česka (při předsednictví) byla vyhodnocena Francouzi jako excelentní. Říkali, že jsme ukázali, že umíme být skromní a neprotlačovat nadbytečně témata, která nemusí být úspěšná. Když jsme nastolili nějaké téma, nebo už tam bylo po Francouzích, tak jsme dovedli najít podporu ostatních zemí a ten dokument ztvárnit,“ uvedl Fleischmann. Česká republika převzala půlroční předsednictví od Francie loni v červenci. „Zvládli jsme to nad očekávání“ a udělali si tím „významně dobré jméno“ a tento názor podle Fleischmanna zastávají i všichni velvyslanci zemí EU.
Důležitost celé střední Evropy, a tedy i České republiky stoupla podle velvyslance s válkou na Ukrajině. „Středopole EU se posunulo na východ a jsme bráni víc v potaz, než jsme bývali. Vnímání ČR se zlepšilo. (…) Jsme de facto na hranicích Ukrajiny a Francouzi si to uvědomují. Za rok od 24. února se Francie značně posunula ve svém smýšlení vůči Rusku a spíš se přibližuje k názorům ČR. Velkou roli v tom hraje i Polsko. Síla Polska vytváří, že se ve Francii o střední Evropě mluví víc, než se kdy vůbec mluvilo,“ říká Fleischmann.
Významný posun podle českého velvyslance nastal i v Macronově chování k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Zatímco před rokem na začátku konfliktu s ním Macron často telefonoval a prosazoval, že Rusko nesmí být zatlačeno do kouta, dnes otevřeně říká „on mi lže“. Macron se podle českého diplomata snaží ostatním aktérům vysvětlit, že s koncem války Rusko nezmizí, a je proto potřeba vymyslet, co s ním bude potom.
„Může nás trochu štvát, že Macron nevede stejný narativ jako my, ale on je nukleární mocnost a Putin s ním mluví, nebo aspoň mluvil,“ říká Fleischmann. „Určitě existuje mnoho plánů, jak se bude řešit konec války. Francie v tom bude hrát velkou roli, protože Francie je v EU jediná nukleární mocnost,“ zdůraznil velvyslanec.
Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi diplomaticky i materiálně podporuje mnoho zemí, včetně České republiky a Francie. „Můžeme namítat, že Francie dodává méně zbraní než třeba Američané nebo Britové, ale zase dodává ohromnou kvalitu,“ je přesvědčen Fleischmann a jmenuje samohybné houfnice Caesar. Francie darovala Ukrajině v loňském roce 18 caesarů. Dalších 12 kusů by mělo být dodáno v nadcházejících týdnech, uvedl koncem ledna francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu.
Macron má podle Fleischmanna „geopolitický nadhled“ a Češi zase jisté zkušenosti se Sovětským svazem a z toho plynou odlišná pojetí politiky, která ale nebrání spolupráci. „Český narativ má své opodstatnění, je jasně čitelný a dá se dobře komunikovat. Což nebylo vždy českou schopností říct, co vlastně Češi chtějí,“ uvedl Fleischmann. Ocenil, že v poslední době česká diplomacie mluví jednotným a srozumitelným hlasem.
Zdroj: ČTK