V PODĚBRADECH SE ČESKÝ JAZYK UČÍ I ŽENA, KTERÁ V MEXIKU PEČUJE O ODKAZ LIDIC
Čeští krajané z 22 zemí světa tento týden v Poděbradech na Nymbursku završili čtyřtýdenní kurz českého jazyka. Mezi 71 účastníky je například šestasedmdesátiletá Mexičanka Edna Gómezová Ruizová, která v Mexiku udržuje téměř čtyři desítky let odkaz středočeských Lidic. V roce 2017 se stala jejich čestnou občankou. Další krajané jsou například z Argentiny, Chile, Lotyšska, Gruzie nebo Sýrie. Ve středu všichni převzali v Černínském paláci na ministerstvu zahraničí certifikáty o absolvování kurzu. ČTK to řekla koordinátorka kurzu Marika Constable z Ústavu jazykové a odborné přípravy (ÚJOP) Univerzity Karlovy, který kurzy spolupořádá.
Kromě výuky jazyka, které mají v průběhu kurzu 90 hodin, se účastníci seznamují s českými tradicemi a kulturou. „Naší prioritou je představit krajanům zemi, jazyk a kulturu tak, aby se v nich umocnil pocit touhy učit se česky a poznávat české zvyky, tradice a kořeny i poté, co letní kurz krajanů skončí,“ řekla Constable. Několik z nich je na kurzu poněkolikáté, další se český jazyk teprve začínají učit. „Přemýšlejí třeba o návratu do země, kde mají své kořeny, jiní uvažují o studiu či praxi v Česku, pro řadu z nich jde čistě o citovou vazbu ke středoevropské zemi, odkud pocházejí jejich předkové,“ řekla ČTK jedna z vyučujících Kateřina Vodičková.
Jako velmi obtížnou hodnotí češtinu ve srovnání se svou rodnou španělštinou i Ruizová, která je profesí učitelkou hudby. Na kurzu je letos poosmé, zdokonaluje si hlavně výslovnost. Díky jazyku dokáže lépe šířit povědomí o osudu středočeské obce Lidice ve své domovské zemi. „Začalo to vlastně náhodou, v roce 1984 jsem se svým dětským sborem připravila vystoupení českých a moravských písní pro československou státní návštěvu, zpívali jsme i vaši národní hymnu,“ řekla Ruizová.
Do Československa se poprvé podívala v roce 1986, účastnila se tehdy pietního aktu v Lidicích a setkala se přeživšími ženami. S poslední z nich a přeživšími dětmi je v kontaktu dodnes, při každé návštěvě Česka se setkávají v Lidicích. V roce 2007 obdržela Ruizová cenu Gratias Agit, kterou české ministerstvo zahraničí uděluje za šíření dobrého jména Česka v zahraničí. „Tehdy jsem plakala, bylo mi moc líto, že neumím česky a chtěla jsem s tím něco dělat,“ vzpomíná Ruizová, které se také říká adoptivní matka přeživších lidických dětí.
Mexiko bylo jednou z prvních zemí, které krátce po vyhlazení Lidic nacisty vyjádřily solidaritu pojmenováním svého města názvem Lidice. Z části města San Jerónimo Aculco se 30. srpna 1942 stalo San Jerónimo Lídice. Ruizová se tam podílí na pořádání každoročního pietního aktu. Je rovněž předsedkyní Asociace T. G. Masaryka, která v Mexiku sdružuje krajany a přátele Česka.
Lidice, vypálené nacisty 10. června 1942, jsou jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo 160. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. Nyní žije poslední lidická žena, Jaroslava Skleničková, které je 97 let, a sedm lidických dětí.
Kurzy pro krajany pořádá ÚJOP ve spolupráci s ministerstvy školství, zahraničí a Domem zahraniční spolupráce od roku 2000. Dosud je absolvovaly stovky účastníků z desítek zemí. Mnozí z nich jsou několikátou zahraniční generací s českými předky. V Poděbradech na zámku má ústav jedno ze studijních středisek.
Autor: ČTK