Japonský premiér Fumio Kišida výsledky přivítal a slíbil řešit velké problémy země, včetně pandemie covidu-19, důsledků ruské války na Ukrajině či rostoucích životních nákladů. Kišida chce také prosadit změnu pacifistické ústavy, která je z roku 1947 a dosud nikdy nebyla změněna. Pro úpravu ústavy je potřeba dvoutřetinová většina, kterou vládní koalice má spolu s dalšími dvěma stranami, jež změnu rovněž podporují.
Nedělní volby v Japonsku se konaly jen dva dny po atentátu na expremiéra Šinzóa Abeho, který zraněním v pátek podlehl. Abe byl lídrem LDP a premiérem devět let a změnu ústavy se pokoušel prosadit neúspěšně. Mimo jiné se snažil o změnu ústavního článku, který Japonsku de facto zakazuje udržovat armádu. Obecně je ale interpretován tak, že sebeobrana země je dovolena. Abe chtěl, aby existence armády byla v ústavě zakotvena.
Japonsko se v pondělí loučí se zavražděným premiérem.
Podle některých analytiků Abeho vražda přiměla více voličů dát hlas vládní straně, jiní tvrdí, že výsledky potvrzují předvolební odhady. Volební účast činila 52 procent, což bylo asi o tři procenta více než při předchozích volbách poloviny horní komory.
V nedělním hlasování byl zvolen rovněž rekordní počet (35) žen do horní komory japonského parlamentu, uvedla agentura Kjódó. Dosavadní rekord z let 2016 a 2019 byl 28 žen. Nejvyšší v historii byl také tentokrát počet kandidujících žen, a to 181. Podle agentury Kjódó to odráží pozvolnou změnu ve společnosti, v níž jinak v politice i firmách dominují muži.
Zdroj: ČT24