Z pohodlí domova se toho už dá zařídit opravdu hodně, nákupy, finanční operace či pracovní schůzky jsou již naprostou samozřejmostí. Co je však do online světa převáděno velmi pozvolna, je agenda úřadů. Většina z nás by jistě uvítala, kdyby bylo tempo digitalizace vyšší, ale každý pokrok je dobrý a s novou vládou, která má digitalizaci obecně jako jednu z priorit, se snad brzy dočkáme dalších pozitivních změn. Ambice jsou vysoké a seznam bodů dlouhý. V programovém prohlášení vlády je uvedena řada závazků, např. dokončení realizace zákona o právu na digitální služby, vytvoření centrálního koordinačního týmu a transformačních týmů na podporu digitální transformace jednotlivých centrálních úřadů, zrušení povinnosti nosit u sebe průkazy a dokumenty, které si stát může ověřit jinak (tvorba tzv. eDokladovky) a to do roku 2023, otevření dat komerčnímu i neziskovému sektoru a přizvání subjektů z těchto oblastí ke spolupráci na rozvoji digitálních služeb, spuštění mobilní aplikace Portálu občana či zprůchodnění možnosti sdílet údaje ze základních registrů na základě souhlasu občana.
Od roku 2009 se v České republice začal objevovat výraz eGovernment neboli digitalizovaná státní správa, která zastřešuje komunikaci mezi vládou, veřejnými i soukromými institucemi a občany, a to pomocí informačních systémů. Cílem je eliminace osobního docházení na úřady a v neposlední řadě omezení papírování. Vyřizování běžných záležitostí je díky tomu rychlejší a levnější, protože podstatou je automatické fungování bez zásahů úředníků. Zavádění eGovernmentu trvá v České republice již více než deset let, za tu dobu se řada věcí podařila, ale stále je na čem pracovat. Ve většině případů jde zatím o pouhé převádění „papírových“ procesů do digitální podoby. Tím došlo ke zrychlení komunikace s úřady, ale stále chybí jednotný online systém, který by se mohl nazývat digitální veřejnou správou.
Co se týče těch podařených věcí v oblasti digitalizace, za pozornost stojí především osm bodů, které usnadňují život občanům i firmám.
Czech POINT
Czech POINT je v podstatě předstupněm digitalizace, je univerzálním místem pro komunikaci se státní správou. Tento informační systém funguje od roku 2008 a za tu dobu vydal již přes 27 milionů výpisů. Je tedy pravděpodobné, že každý z nás ho již použil. Ať již potřeboval získat informace o průběhu řízení nebo vypsat nějaká data ze systému, např. výpis z trestního rejstříku nebo přehled trestných bodů za dopravní přestupky. Velkou výhodou je velmi dobrá dostupnost, protože pobočky Czech POINT se nachází na úřadech, poštách, ale i vybraných obchodech či jiných veřejných místech. Pro získávání a ukládání dokumentů jsou skvělou alternativou, především když nemáte zřízenou vlastní datovou schránku nebo přístup do Portálu občana.
Portál občana
Portál občana je ještě o další krok pohodlnější, než výše zmíněný Czech POINT, v tomto případě vyřešíte vše z pohodlí domova nebo z kteréhokoliv jiného místa, kde se zrovna nacházíte. Portál občana je základnám rozcestníkem pro vstup do dalších portálů, které umožňují bezpečnou komunikaci se státem. Můžete si například zkontrolovat platnost dokladů, založit nebo změnit živnost, podepsat e-Petici či nahlížet do katastru nemovitostí.
Do Portálu občana se lze přihlásit přes Identitu občana, kterou je možné získat několika způsoby. Mít na výběr je příjemné, ovšem přes některé způsoby přihlášení máte limitované vybrané úkony, protože existují různé stupně důvěryhodnosti. Nejméně důvěryhodné je přihlášení jménem a heslem, naopak za velmi bezpečný způsob je považování přihlášení občanským průkazem vydaným po 1.7. 2018, který je opatřen čipem.
Bankovní identita
Dalším bezpečným ověřením vstupu do Portálu občana je bankovní identita. Ta lze využít nejen k přihlášení do zmíněného portálu, ale i do všech dalších přidružených portálů, tedy do portálu Moje daně, eReceptu, ePortálu České správy sociálního zabezpečení, ale třeba také k vyplnění dotazníku při sčítání lidu, žádosti o výměnu řidičského průkazu nebo při využití důchodové kalkulačky ČSSZ. Ověření probíhá přes internetové bankovnictví a využívá skutečnosti, že banka již ověřila totožnost daného člověka. Tento způsob ověření využilo již více, než pět milionů klientů českých bank. Číslo by bylo patrně vyšší, ale ne všechny banky tuto službu nabízí. Mezi ty pokrokové, kde není ověření problémem, patří např. ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, Air Bank, Moneta nebo Raiffeisenbank.
Datová schránka
Datová schránka je elektronickým úložištěm, které pro výměnu dokumentů se státní správou slouží už od roku 2009. Skrze datovou schránku můžete například žádat o nový občanský průkaz, podat daňové přiznání, vyřídit rodičovský příspěvek nebo odeslat daň z převodu nemovitosti. Nespornou výhodou je, že už nemusíte obávat, že k vám nedoputuje nějaký důležitý dopis, či řešit, zda ho stihnete vyzvednout včas na poště. Pokud si totiž datovou schránku zřídíte, mají veřejné orgány povinnost posílat veškeré dokumenty, nejčastěji se jedná o různá upozornění nebo doporučení, přednostně touto formou. Pro právnické osoby jsou datové schránky povinné, pro fyzické zatím dobrovolné. Od nového roku jsou však v této oblasti chystané změny, o nichž vás informujeme v dalším z článků.
Online formuláře k daním na mojedane.cz
Dalším počinem, který dokáže značně usnadnit občanům život je portál Moje daně, který funguje jako online finanční úřad. K dispozici zde máte například formuláře pro daňová přiznání, daň z nemovitosti nebo daň z přidané hodnoty. Přiznání lze skrze portál rovnou podat. Doufejme, že v budoucnu bude všechny interaktivní formuláře k dispozici včas a ne tak, jak tomu bylo v letošním roce, kdy bylo čekání na funkční formulář k daňovému přiznání opravdu dlouhé. V portálu lze dále zkontrolovat stav svého daňového účtu nebo si nastavit připomínání v daňovém kalendáři.
ePortál ČSSZ
Další portál je věnován České správě sociálního zabezpečení a je určen jak zaměstnancům a důchodcům, tak zaměstnavatelům, OSVČ či podnikatelům. Nabízeny jsou online služby, které umožňují všem klientům ČSSZ efektivněji komunikovat s Českou správou sociálního zabezpečení i okresnímu pobočkami. Kromě nahlížení do údajů evidovaných v databázích ČSSZ lze využít řadu interaktivních tiskopisů. Za zmínku stojí také informativní důchodová aplikace, díky které si můžete spočítat odhadovanou výši starobního důchodu nebo zjistit, kdy na odchod do důchodu budete mít nárok.
Webové portály zdravotních pojišťoven
Důležitý krok k digitalizaci udělaly také zdravotní pojišťovny. Svá online rozhraní mají VZP, ZPMV, OZP a ČPZP. Můžete zde kontrolovat náklady či nedoplatky na pojistném a samozřejmě vykonanou zdravotnickou péči. Stejně jako u eČSSZ si zde můžete vypočítat starobní důchod. Velmi vítanou službou je pak evidence listů důchodového pojištění, díky které už budete mít o těchto dokumentech vždy přehled.
eRecepty
Prozatím jedinou aplikací, která dostupná zároveň jako mobilní jsou eRecepty. Díky aplikaci máte přehled o veškeré historii vydaných i nevydaných receptů, a to jak svých, tak vašich dětí. Dostupné jsou i záznamy o očkování. Velké ulehčení života pak eRecept přináší především pacientům s chronickým onemocněním, kteří potřebují stejné léky vydávat opakovaně. V minulosti tak museli pro recept vždy dojít osobně k lékaři, což stálo čas jak samotné pacienty, tak samozřejmě i lékaře. Ten nyní jen vystaví elektronický recept, který se bezprostředně objeví v aplikaci. Této výhody pak jde využívat i bez aktivované aplikace, v takovém případě přijde recept formou SMS zprávy.
Městské portály
Výhody interaktivních portálů, které usnadňují fungování jak občanům, tak úředníkům vidí také jednotlivá města a proto zakládají portály vlastní. Praha provozuje Portál Pražana, jedná se o tzv. digitální úřad, ve kterém mohou obyvatelé města zaplatit rezidentní parkování, poplatky za odpady či za psy. V brněnském systému Brno iD lze díky propojení s dopravním podnikem kupovat jízdenky nebo sledovat kontroly revizorem. Řada měst si ještě na své interaktivní portály bude muset počkat, ale zdaleka je již nemají jen ta největší. Například obyvatelé Kolína mohou mnoho administrativních záležitostí vyřídit také elektronicky. Na výběr jsou dva módy užívání – s neověřenou a s ověřenou registraci. V prvním případě si můžete nechat posílat hromadné zprávy s důležitými sděleními od úřadu, prohlížet si svou historii podání a samozřejmě žádosti také podávat. V některých případech však bude stejně nutné se osobně dostavit na úřad za účelem podpisu. Při té příležitosti však lze udělat ověření a následně již využívat plné rozšíření funkcí. Plnou verzi můžete využívat i v případě, že se přihlásíte pomocí elektronického občanského průkazu. A co tedy plná verze nabízí? Vyplňování online formulářů a podávání žádostí bez nutnosti osobní návštěvy, přehled poplatků vůči městu, a to jak těch uhrazených, tak těch, co na zaplacení teprve čekají, platební bránu či historii veškeré komunikace s úřadem. Výhodou je také předvyplnění všech formulářů. Z vámi zvoleného místa pak vyřídíte například žádost o vyhrazené parkovací místo, vyřešíte poplatek za psa a za komunální odpad či požádáte o městský byt. Podpora digitalizace městské správy je také jedním z bodů volebního programu koalice SPOLEČNĚ pro Kolín – ODS a TOP 09. Toto uskupení chce šířit povědomí o možnostech elektronické komunikace s úřadem, datových schránkách nebo elektronickém podpisu a motivovat obyvatele Kolína k používání těchto nástrojů. Ke zvýšení zájmu má pak přispět i zpřehlednění webových stránek.
Jak je patrné z uvedených řádků, digitalizačních projektů není málo, ale na cestě za digitálním státem jsme pořád na začátku. Nyní český eGovernment funguje tak, že se podávají online žádosti, které putují k úředníkům. Podstatou ale je, jak už je výše zmíněno, aby systém sám rozpoznal, o jaký dokument jde a dokázal ho vyhodnotit a digitálně zpracovat. Mezi další úkoly patří převedení více funkcí i do mobilních aplikací, zavedení jednotné a jasné komunikace, včetně jednotného stylu portálů jednotlivých resortů, s intuitivním ovládáním a především uživatelsky přívětivým prostředím.
Pravděpodobně největšími a nejangažovanějšími propagátory digitalizace veřejné správy jsou Piráti. Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj, za prioritu v této oblasti považuje kvalitní digitální transformaci, kdy dojde k proměně procesů v opravdu digitální. Tak, aby se o nich dalo říci, že jsou tzv. digital born, tedy digitálně navrženy. Pouhé přenášení „papírů“ do elektronické podoby nemůže naplno ukázat výhody digitalizace. Pozornost je primárně zaměřena na projekty, které usnadní život občanům, jako je digitalizace stavebního řízení, na které již pracuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Díky portálu stavebníka, který by měl nově vzniknout, budou moci občané podat jeden souhrnný návrh, využít interaktivní formuláře, či si jednoduše opatřit potřebné doklady. To vše umožní nejen zrychlení, zefektivnění a jednotné posuzování, ale i značnou úsporu nákladů.
Dalším, zajímavým portálem bude e-turista. Cílem tohoto portálu je zjednodušení zákonem definované administrativy týkající se ubytování, zautomatizování výměny informací a tím opět urychlení a zefektivnění práce pro všechny zúčastněné strany. Například informace o ubytování turisty v hotelu či v penzionu budou snadno k dispozici jak příslušné obci, která vybírá ubytovací poplatek, tak statistickému úřadu za účelem tvorby statistik nebo celní správě pro přehled o pohybu cizinců na našem území. V současné době je tento proces složitý a pomalý, v některých případech pak nejsou potřebná data předána kompletní.
Největší inspirace pro digitalizaci státní správy pochází z Velké Británie a ze Skandinávie. Ve Velké Británii, konzervativnímu přístupu navzdory, je již možné například založit online firmu či zakládat a spravovat petice. V Dánsku je pak inspirativní sociální rozměr digitalizace.
Co se týče priorit českého předsednictví v Radě EU v oblasti digitalizace, bude pro občany nejpatrnější EID, které naváže na nařízení eIDAS (elektronická identifikace a služby). EID neboli elektronická identifikace přinese tzv. Evropské peněženky, nebo spíše „dokladovky“. Občané tak budou moct mít své doklady v digitální podobě k dispozici kdekoliv na cestách, bez obav z jejich ztracení nebo zcizení.
Úkolů je tedy více než dost, ale tím úplně největším bude digitalizaci provést tak, aby byla atraktivní pro co nejvíce uživatelů. Stále totiž zapojení do online správy zůstane na dobrovolné bázi a občané budou moci zvolit formu papírovou. Dle předpokladu se to bude týkat především seniorů, ale dost možná i technologických nadšenců, kteří nejsou spokojeni se současnou podobou jednotlivých projektů. Zvýšit kvalitu a tím i atraktivitu digitální cesty by měl již výše zmíněný centrální koordinační tým a transformační týmy podporující digitální transformací jednotlivých centrálních úřadů. Členy týmu budou špičkoví odborníci, kteří budou pomáhat s jednotlivými digitalizačními projekty napříč resorty. Snad se tak v budoucnu již nesetkáme s chybějícími formuláři nebo přetíženým systémem a naopak si co nejdříve budeme moci vyzkoušet avizované novinky.