Transformace České pošty

K Vánocům poslat přání sms zprávou, k narozeninám popřát na sociálních sítích, oficiální věci vyřešit přes e-mail, ty úřední pak poslat prostřednictvím datové schránky, v případě zaslání balíku zvolit některou z přepravních společností. Mohlo by se zdát, že služby České pošty prakticky nepotřebujeme, a vlastně možná nejsme ani tak moc daleko od pravdy. Velká část agendy pošty se přesunula do online prostředí a navíc se objevila konkurence. V důsledku toho hrozí státnímu podniku hrozí krach.

Aby tomuto nezdárnému konci vláda zabránila, sáhla po poměrně razantním a pro celou řadu lidí nepříjemnému kroku, a to transformaci tohoto podniku. Nepříjemnost restrukturalizace tkví v nepopulárních krocích, které jsou její nedílnou součástí. Mezi nejčastěji skloňované patří bezpochyby propouštění zaměstnanců a rušení poboček.

O stovky poboček méně

V současné době je v České republice 3200 poštovních poboček, v budoucnu by jich mělo být dle návrhu Českého telekomunikačního úřadu o 300 méně, tedy 2900. Snižování stavů se pochopitelně dotkne i samotných zaměstnanců. O své místo by mělo přijít celkem 1388 pracovníků na přepážkách, 511 doručovatelů a i řada zaměstnanců na dalších pozicích. Návrh je zatím ve fázi projednávání, nicméně snaha o zrušení téměř deseti procent poboček a propuštění stovek zaměstnanců je evidentní. Cíl všech plánovaných kroků je jasný, je jím záchrana České pošty, její stabilizace a proměna v životaschopnou instituci. Do roku 2025 by pošta jako celek neměla být ztrátová. Plán transformace by měl být hotový již do konce letošního června a všechny kroky následně zrealizovány do konce příštího roku. Kromě výše uvedených bodů obsahuje transformační rámec další významné změny, například zrušení limitu kompenzace čistých nákladů nebo fyzické oddělení státních a komerčních služeb, a to včetně změny právní formy komerční části podniku na akciovou společnost. Komerční služby by měla zajišťovat moderní logistická společnost, která má na trhu širší pole působnosti díky absenci zátěže pobočkové sítě. V druhé části pak pošta zůstane prodlouženou rukou státu a bude nabízet jak služby pro stát, tak služby další, včetně finančních.
Snahy o zlepšení ekonomického stavu České pošty se objevovaly již dříve, v uplynulých třech letech byla přijata některá opatření jako například prodej vybraného majetku nebo redukce manažerských struktur. Tato opatření však neměla výraznější a především dlouhodobý efekt a proto bylo nyní přistoupeno k radikálnějšímu řešení.

Stávky a komplikace

Riziko propuštění nedělá těžkou hlavu jen samotným zaměstnancům, ale samozřejmě také odborům. Ty hodlají snižování stavů bránit všemi dostupnými prostředky, může tak dojít na demonstraci i stávku. Ve stávkové pohotovosti jsou zaměstnanci pošty již nyní, další postup bude domluven na setkání se zaměstnanci 1. dubna. Stávka by mohla například zasáhnout klíčový poštovní uzel v pražských Malešicích, což by mělo za následek rozsáhlé ochromení služeb.

To si samozřejmě nikdo nepřeje a už vůbec ne vládní představitelé, proto se objevuje snaha celou záležitost co nejlépe komunikovat s veřejností a situaci uklidnit. Zmíněné uklidňování je směřováno jak k zaměstnancům pošty, tak k jejich zákazníkům. Ministr vnitra Vít Rakušan přislíbil propuštěným podporu při hledání práce, uplatnění by mohli najít například jako úředníci na Úřadech práce či v logistických firmách, kterým je toto řešení již aktivně nabízeno. Kromě toho jim bude umožněno absolvovat placenou rekvalifikaci. Přístup k celé situaci má být individuální, aby o živobytí nepřišla matka samoživitelka či někdo ve větších ekonomických problémech. Tento postoj je jistě chvályhodný, ale otázkou zůstává, zda je při takovém počtu propuštěných reálné ho uvést do praxe. Navíc ohrožených skupin obyvatel je podstatně více, než jen matky samoživitelky, například zaměstnanci, kterým zbývá pár let do důchodu si budou novou práci hledat také obtížně. Další slib se pak týká vlivu na klienty služby. Ministr proklamuje, že se jich transformace nijak negativně nedotkne, například nebudou pobočky rušeny v malých obcích, kde jsou pouze po jedné. Naopak dle jeho tvrzení, bude díky transformaci možné tyto pobočky zachovat a financovat je. Ovšem když ve městech, jako je např. dvanáctitisícová Aš, zbyde pobočka pouze jedna, obyvatelé tento dopad pravděpodobně nepříjemně pocítí. Starostové měst jsou již ve střehu a jsou připraveni dostupnost služeb pro své občany hájit. Jaké konkrétní pobočky má zrušení postihnout však zatím zveřejněno nebylo, jasněji má být během dubna.

Závěrem je potřeba říci, že za současné ekonomické situace není únosné provozovat podnik takových rozměrů a dotovat jeho ztráty. Transformace je tedy nevyhnutelná. Ale to, zda budou zvolené kroky efektivní a přinesou kýžený zisk nebo naopak bude jejich důsledkem snížení kvality poskytovaných služeb a odliv zákazníků, se teprve ukáže.

Ceska posta

Zdroj obrázků: Pexels