Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh klesla minulý týden pod 50 eur, což je přibližně 1200 korun za megawatthodinu. Je tedy nejníže od posledního čtvrtletí roku 2021, ale při zohlednění silnějšího kurzu koruny odpovídají spotové ceny dokonce předloňskému létu. Měsíční zálohy za plyn tomu ale neodpovídají.
„Nemůžeme čekat, že pokles těch cen bude rychlý, protože plyn byl nakoupen za vyšší ceny. Že cena nabízených tarifů klesá pomaleji, není spříseženectví energetických společností. Je to opak toho, že když ceny rostly během energetické krize, tak ještě dlouho měli lidé tarify nižší, než byla cena. Vždycky je tam zpoždění,“ shrnul hlavní ekonom Natlandu Petr Bartoň. Ujistil ale, že i tarify zlevňovat budou.
S ohledem na pokles cen je nasnadě otázka, jaký smysl mělo komplikované, tolik diskutované a opozicí kritizované zavedení cenových stropů na energie, když je nyní burzovní cena na dvou pětinách stanovené maximální ceny (3000 korun, tedy asi 125 eur za megawatthodinu).
Ekonom Bartoň se tomu nediví. Není to podle něj neobvyklé, když je nutné, aby se na takovém opatření nejprve shodli politici. „Tak je to vždy s regulacemi. Přicházejí většinou – právě kvůli tomu, než se na tom politici dohodnou – až v momentě, kdy už pro to přestává být ta potřeba,“ upozornil.
Nemyslí si, že by hrozilo, že by se prudké zvýšení cen z loňska ještě opakovalo. Nynější ceny, za které se obchoduje plyn na burze, jsou zhruba dvojnásobné oproti běžné úrovni před pandemií covidu-19, loni byly ještě asi sedmkrát vyšší.
Napřesrok by se podle Bartoně mohla cena ještě poněkud zvýšit, kdyby se nepodařilo naplnit všechny zásobníky, ale ne tolik.
„Ale tak velký problém jako loni by to být neměl. Samozřejmě velkým způsobem pomohla letošní zima. My ji opustíme – to už dnes víme – s mnohem plnějšími zásobníky, než je v dohledné paměti,“ podotkl Petr Bartoň.
Zdroj: ČT24