Struktura trhu elektronických komunikací v regionech České republiky

Při setkání se zástupci municipalit se často setkávám s otázkami, koho mají oslovit o partnerství a spolupráci, pokud chtějí koordinovat výstavbu inženýrských sítí ve své obci s některým z poskytovatelů internetu. Nikomu není žádným tajemstvím, že existuje bývalý státní monopolista CETIN s jejich xDSL sítí a mobilní operátoři. Atraktivní z pohledu výstavby a koordinace výstavby jsou i místní poskytovatelé přístupu k sítím elektronických komunikací (SEK). Tím hlavním důvodem pro oslovení místních poskytovatelů je jejich flexibilita a ochota hledat řešení. Často jsou v obcích největším poskytovatelem, tak proč je obcházet? Regionálové si už dávno adoptovali nejmodernější technologie, samozřejmě včetně optických sítí. Je to logické. Nezdědili žádnou starší infrastrukturu, takže nemusí procházet fázemi „nuceného využití“ pro přenos dat nevyhovující, staré, telefonní sítě. Proto právě menší regionální operátoři drží zdaleka největší poddíl připojených domácností pomocí optické technologie. Společně s velkou koaxiální sítí společnosti UPC jsou to právě regionální společnosti, které připojují české domácnosti k sítím s velmi vysokou kapacitou s tarify v řádech stovek megabitů. Je však třeba zdůraznit, že mimo větší města, případně mimo velké bytové domy v menších obcích, je výstavba kabelových sítí investičně problematická. Tím se vracíme zpátky k potřebě koordinace výstavby s investicemi prováděnými z veřejných rozpočtů.

 

Podle Českého telekomunikačního úřadu je v naší republice ohlášeno zhruba 2400 subjektů k oprávnění k poskytování služeb elektronických komunikací. Mnohokrát jsme slyšeli, že tak velké množství operátorů je na škodu věci, protože drobní poskytovatelé nejsou dostatečně investičně silní a trh je příliš fragmentovaný. Ono volání po konsolidaci je pravdivé jen částečně (o tom později) , ale vysoký počet „licencí“ vůbec nevypovídá o počtu skutečných podnikatelů – operátorů. Pravdivé číslo o počtu reálných regionálních operátorů, se kterými je třeba investičně počítat, se pohybuje okolo 350 firem. V našem právním systému musí totiž stejnou ohlášku o poskytování služeb provést i podnikatelské subjekty, pro které je poskytování připojení naprosto okrajová záležitost, mnohdy kvůli jedné přípojce.

 

 

Konsolidace trhu

 

Na jedné z konferencí KKTS Sítě v roce 2019 proběhla zajímavá panelová diskuze na téma konsolidace trhu. V reprezentativní sestavě, od malých firem až po zástupce velkého T-Mobile, se diskutovalo o schopnosti investiční výstavby regionálních firem. Jak velký musí být obrat, kolik taková firma musí mít zákazníků, s jakými technologiemi bude schopná obstát, jak vypadá probíhající konsolidace? Velmi zajímavé argumenty ukázaly, že od určitého počtu zákazníků rozhoduje o schopnosti obstát před technologickými a obchodními výzvami především kompaktnost obsluhovaného regionu a poddíl v něm. Abych to co nejvíce upřesnil, i podnik s obratem 30 milionů korun může poskytovat bezkonkurenční služby, pokud je silným hráčem v jedné ohraničené oblasti, naopak i velký operátor bude pravděpodobně  poskytovat mizerné služby, pokud nebude v daném regionu dostatečně silný s takovým poddílem na trhu, který mu umožní efektivní plánování investic. S názorem nelze než souhlasit. O jeho správnosti svědčí i probíhající konsolidace, kdy menší regionální operátory kupují především jejich větší sousedé, anebo si takoví operátoři vyměňují poddíly ve firmách a podnikatelé rozvíjejí svoje sítě společně. Často to ani nepostřehnete, obchodní názvy původních firem zůstávají. Výsledkem dekády konsolidace dá vzniknout několika desítkám velmi silných regionálních poskytovatelů připojení k pevné sítí, s velmi kvalitními službami a ustálenou technologickou bází. Nadnárodní uskupení budou jenom jednou z těchto desítek skupin na trhu, většinu si podrží čeští podnikatelé. Velkým aktuálním úkolem je získat schopnost balíčkovat služby pevného a mobilního internetu. O to se bude bojovat při stanovování podmínek aukce celoplošného přídělu 5G kmitočtů.

 

5G sítě, jaký budou mít vliv na trh?

 

Moderní sítě 5G jsou často laickou veřejností chápány jako konec pevného poskytování přípojek elektronických komunikací. To je velký omyl, který je založený na propracovaném marketingu výrobců 5G zařízení a v důsledku jejich mobilních zákazníků. Se znalostí stavu vyšších vrstev české telekomunikační infrastruktury se tomu musíme usmívat. Česká republika je rurální zemí, s tisíci malými obcemi a z pohledu síťařského nevhodně rozmístěné struktuře obyvatelstva. Aby 5G sítě nabízeli takové vlastnosti, které nám nadšeně prezentují některé populární články, museli by mobilní operátoři vybudovat, anebo si pronajmout od stávajících hráčů v území, optickou infrastrukturu s mnohagigabitovými datovými okruhy. Mnohem hustší, nežli je současná síť 4G. Je na místě připomenout, že drtivá většina současných převaděčů mobilních sítí je připojená rádiovou technologií spojů bod-bod. Mobilní sítě 5G tak budou v prvních letech především zrychlovat připojení tam, kde je velká koncentrace osob. Ještě dlouho dobu budou narážet na nedostatečnou hustotu a kapacitu přípojné (bakhaul) části sítě. A tu ve většině případů začnou ve velké míře využívat regionální operátoři při budování jejich 5G pokrytí! Protože 5G sítě, to v žádném případě není jenom o mobilním připojení. Radikální zrychlení nás čeká také v pevném internetu.

Výše uvedené vysvětluje, proč se najednou dosud spící obři, nadnárodní korporace, rozhodli investovat miliardy korun do optických sítí. Budují fundament pro sítě 5G. V České republice se setkali s jinde nepoznaným fenoménem. Silní domácí hráči.

 

Technologie pevných sítí pro sítě další generace

 

Jaké tedy bude pevné připojení sítí 5G od regionálních operátorů? Ďábelsky rychlé a stabilní… No, nebojte, zase tak jednoduché to není. 5G je totiž souhrnné označení technologií přístupových sítí. Bez vybudování vyšší úrovně, tedy přípojné sítě převážně na technologiích optických vláken budou všechny na ně navazující části sítě jenom rychlým sběrem dat do úzkého hrdla. Je sice pravda, že jednou z vlastností sítí 5. generace je přímé propojování účastníků v rámci jednoho přístupového bodu, ale která domácnost potřebuje vyměňovat superrychlá data se sousedem v obci?

Regionální operátoři mají již dnes k dispozici pionýrské pásmo pro 5G sítě, pásmo 60GHz. Český telekomunikační úřad v lednu uvolnil do využívání úsek 57 – 71 GHz, a v současné době (únor 2020) evidujeme desítky tisíc stanic s přenosovou rychlostí v řádu Gbps. Díky liberalizaci kmitočtového spektra raketově zrychluje česká infrastruktura, bez mediálního humbuku a prezentací. Další očekávaná změna je zpřístupnění čistě 5G pásma 26 GHz, očekáváme ve střednědobém horizontu další příděly, například v pásmu 42GHz. Je zřejmé, že pro mobilní sítě nejsou tato pásma vůbec vhodná, pro mobilní sítě bude částečně využíváno 26GHz pásmo, možný je offloading v 60GHz (pokud se potřebný chipset prosadí v mobilních zařízeních jako domácí WiGi síť). Abyste lépe porovnali možnosti takových přídělů, vzpomeňte si, že v aukci mobilních 5G kmitočtů se za miliardy korun soutěží o příděl desítek Megahertz. Pro pevné sítě jsou vyhrazeny tisícinásobky, kapacita přípojných sítí bude tedy doslova omezená pouze dostupnou technologií a její cenou.

Strategie Evropské komise doplňuje příděly pro pevné 5G sítě také rozšiřováním pásma RLAN sítí, které známe jako WiFi. Takové rozšíření zrychlí bezdrátové přípojky také v nejmenších obcích na venkově. Musíme však stavět dům od sklepa, a tím sklepem je optika do sídel.

Přijďte si poslechnout více na konferenci Kam kráčí telekomunikační sítě, KKTS 2022 v Olomouci, 5. května 2022. Více na  ISP-konference.cz