Doby, kdy byly děti posílány do jeslí či školek pokud možno co nejdříve – a rodiče neměli jinou možnost – již dávno minuly. V dnešní době se může řada rodičů v ideálním případě rozhodnout, jak dlouhou dobu stráví se svými ratolestmi doma, a dát případně přednost školkovému vzdělávání doma. Podle nejnovějších průzkumů ale dětem nejlépe prospívá právě pobyt ve školce.
Na rodičovskou dovolenou samozřejmě nastupují jak matky, tak i otcové, delší rodičovskou dovolenou ale volí v drtivé většině matky, proto – stejně jako ve studii – budeme i v tomto článku hovořit o nich.
Prospěšná reforma?
Stávající systém rodičovských příspěvků a předškolní péče funguje již od roku 1995. Právě tehdy schválila česká vláda reformu předškolní péče, která v praxi vypadala tak, že namísto tří let mohly matky zůstat doma se svými dětmi po dobu čtyř let, a pobírat rodičovský příspěvek. Podle dostupných údajů tuto možnost ihned v době zavedení zmíněné reformy využilo 38 % matek. Právě na tyto matky se ve svém průzkumu zaměřily odbornice z Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium při Univerzitě Karlově (CERGE), a jejich výzkum přinesl pro někoho možná překvapivé závěry.
K další změně v oblasti pobírání rodičovského příspěvku došlo v roce 2008, kdy jeho výše přestala být jednotná. Rodiče si od ledna 2008 mohli zvolit ze tří různých výší rodičovského příspěvku, a zavedl se termín třírychlostní rodičovské dovolené.
Vliv delší rodičovské dovolené na matky
Projekt IDEA před pár lety vypracoval podobnou studii, která se zaměřila na reformu rodičovských příspěvků v roce 2008. Ukázalo se, že ženy, které zvolily delší dobu na rodičovské dovolené, snáze ztratily spojení s trhem práce, a jejich profesní rozvoj byl negativně poznamenán ještě několik let po návratu do zaměstnání. Vzhledem k tomu, že při prodloužení rodičovské dovolené na čtyři roky již zaměstnavatel neměl povinnost držet matce pracovní místo, se zhoršily podmínky zařazení do pracovního procesu po návratu z rodičovské dovolené. Naopak ženy, které zvolily kratší rodičovskou dovolenou, pracovaly šest až sedm let po narození dítěte v průměru na lepších pracovních pozicích, a mnohdy pobíraly také vyšší plat.
Vliv pozdějšího nástupu do školky na děti
Pozdější nástup do školky má samozřejmě vliv i na samotné děti, a v mnoha případech se jedná o vliv negativní. U dětí, které zůstaly doma o rok déle, stoupá podle studie pravděpodobnost, že budou nezaměstnané, a klesá také šance přijetí na vysokou školu. Samozřejmě záleží také na tom, z jakého prostředí dané děti pocházejí – děti ze socio-ekonomicky slabšího prostředí na tom v tomto směru byly o poznání hůře.
Dětem, kterým byly v době zavedení zmíněné reformy tři roky, je nyní 21 – 22 let, a je tedy u nich možné zhodnotit dokončení středního vzdělání, uplatnění na trhu nebo nástup k vysokoškolskému studiu. U těch dětí, jejichž matky neměly maturitu, se až o 9 % zvýšila pravděpodobnost, že nebudou studovat ani pracovat, a pravděpodobnost nástupu k vysokoškolskému studiu se u nich snížila o 12 %.
Ve stopách rodičů?
Zmíněná studie mimo jiné také ukázala, že děti v průběhu školkového vzdělávání získávají návyky, podněty a sociální dovednosti, které zejména v rodinách se socio-ekonomicky horším postavením domácí prostředí zkrátka nenahradí. Školka má podle autorek studie také pozitivní vliv na vývoj dítěte po sociální a intelektuální stránce.
Je ale také důležité zdůraznit, že každého rodiče vede k volbě čerpání delší rodičovské dovolené něco jiného. U rodičů s vyšším vzděláním, kteří mají lepší socio-ekonomické zázemí, je vyšší pravděpodobnost, že svým dětem i navzdory absenci školkového vzdělávání zajistí dostatek podnětů a kvalitní péči a cílené učení všech potřebných dovedností.
Zdroj obrázků: Pexels