Podle společnosti Enerhoatom raketa dopadla asi dvacet minut po půlnoci místního času (v neděli v 23:20 SELČ) přibližně tři sta metrů od reaktorů Jihoukrajinské jaderné elektrárny a poškodila její budovy. Útok poničil také nedalekou hydroelektrárnu a elektrické vedení.
Záběr z bezpečnostní kamery zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který obvinil ruské síly, že ohrožují celý svět. Podle fotografií přímo z elektrárny tentokrát dopad rakety způsobil jen malé materiální škody.
„V současné době fungují všechny tři bloky Jihoukrajinské jaderné elektrárny normálně. Naštěstí žádný ze zaměstnanců elektrárny nebyl zraněn,“ píše Enerhoatom na telegramovém účtu, kde rovněž zveřejnil snímky, které jsou podle něj z místa. Na některých je vidět kráter v zemi, na dalších rozbitá okna budov.
Rusko se zatím k informacím o ostřelování Jihoukrajinské jaderné elektrárny nevyjádřilo, poznamenala agentura Reuters. Kyjev a Moskva se už dříve vzájemně obvinily z ostřelování Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují ruské invazní síly.
DALŠÍ ČERNOBYL JEN TAK NEHROZÍ, UKLIDŇUJE POLITOLOG
Podle odborníka na jaderné zbraně Vlastislava Břízy z katedry mezinárodních vztahů Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd UK takovýto útok nemohl elektrárnu ohrozit. „Je to poprvé v historii, co se jaderné elektrárny používají jako vojenský cíl ve válce. Jinak je útočení na ně podle mezinárodních smluv a konvencí přísně zakázáno. Nicméně k tomu, aby v jaderné elektrárně došlo k nehodě až černobylského typu, by bylo zapotřebí zcela jiného typu útoku, než byl k vidění v noci,“ řekl politolog ve vysílání Horizontu ČT24.
Důvodů je podle něj hned několik. „Jedním z mála pozitivních efektů nehody v Černobylské jaderné elektrárně je, že tento typ reaktoru již není na Ukrajině v provozu. Všechny typy, které jsou v současnosti v provozu, jsou typu VVVR, tedy takové, jaké známe z Temelína či Dukovan. A tyto mají mohutnou jadernou schránku, což Černobyl neměl.“