Na investicích do budov se podle ředitele Fakultní nemocnice Motol Miloslava Ludvíka v českém systému zdravotnictví ušetřit nedá. Potřeba jsou přitom desítky miliard korun ročně. Řešením by podle něj byl investiční fond, podobný jako je Státní fond dopravní infrastruktury. Řekl to v rozhovoru s ČTK u příležitosti 80 let od založení největší české nemocnice. Ludvík ji vede od roku 2000 s přestávkou necelého roku, kdy byl ministrem zdravotnictví. Letos zahájí nemocnice projekt Motolského onkologického centra a stavbu simulačního centra za zhruba 500 milionů korun.
„My jsme je dostali víceméně svrchu nařízené,“ řekl Ludvík. Stavby jsou součástí Národního plánu obnovy, ve kterém se rozděluje sedm miliard eur (167 milionů korun) pro různé priority jako digitalizace, vzdělávání, dopravní infrastrukturu se zaměřením na ekologii nebo zdravotní odolnost obyvatel. Už před několika lety se podle Ludvíka rozhodlo, že v Praze vznikne národní onkologické centrum. Původně ho tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) avizoval ve vinohradské nemocnici.
„Vybírala se vhodná lokalita a ukázalo se, že jediná vhodná je v Motole,“ dodal. Nemocnice podle něj byla jediná, kdo měla vyřízené potřebné dokumenty včetně povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. To je nutné pro lineární urychlovače, tedy přístroje pro léčbu nádorů pomocí radioterapie.
Podobné to podle Ludvíka bylo i se simulačním centrem. Podle plánů bývalého vedení ministerstva ho měl stavět Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice. Současný ministr Vlastimil Válek (TOP 09) ale loni v listopadu řekl, že IPVZ nemá ani investiční oddělení, natož hotový projekt.
Centrum bude sloužit pro vzdělávání všech lékařů, nejen z Motola. „Na Západě má takové každá nemocnice,“ řekl Ludvík. Školit se v něm budou na neočekávané situace, jako příklad Ludvík uvedl výpadek proudu uprostřed operace, při kterém se ale nespustí náhradní zdroje energie. V centru se natočí jejich reakce a odborníci je pak s nimi rozeberou. „Plán ministerstva je, že by to mělo být součástí celoživotního vzdělávání lékařů,“ dodal.
Nemocnice pro stavbu využila připravené podklady pro stavbu budovy mikrobiologie a patologie, které měla připravené, až budou finance. „Zatím se nám nestalo, že bychom věc, kterou jsme si připravili do šuplíku, nezrealizovali,“ uvedl. Je podle něj třeba pečlivě vážit, co je realizovatelné a co není, protože i plánování stojí peníze. „Je to výhoda skoro čtvrtstoletí ve funkci ředitele,“ dodal.
U obou projektů je největším problémem čas. Nemocnice v pondělí zveřejnila podklady k veřejné zakázce na stavbu onkologického centra za zhruba 3,5 miliardy korun bez DPH, podklady si už podle Ludvíka stáhla desítka stavebních firem. Zájemci se mají hlásit do konce února. „Zkolaudováno musí být do konce roku 2025,“ dodal.
Nové onkologické centrum, které bude přístavbou ke stávající budově onkologie, může podle Ludvíka pomoci nemocnici dostat se na mapu Evropy. „Máme výborné zdravotnictví, ale ne takové, že by nějaká nemocnice byla celoevropsky známá. To jsou jednotlivá pracoviště,“ řekl. Rozdíl mezi zdravotnictvím v Česku a Rakousku je podle něj nyní hlavně v prostředí, ve kterém se léčí.
V centru by proto měly vzniknout také například boxy pro několikahodinové podávání chemoterapie či biologické léčby, ve kterých budou mít pacienti výhled do zeleně a budou s nimi moci být třeba i jejich příbuzní. Do nového centra chce Ludvík kromě špičkových odborníků na léčbu dostat také onkologický výzkum včetně zkoušení nejnovějších léků.
Motolská nemocnice podle Ludvíka před 80 lety vznikla proto, že nebyla shoda na tom, zda je možné dál rozvíjet areál dnešní Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí. Že nemocnice patří v Praze mezi novější, ale podle něj výhoda není. „Stavby, které jsou z 18. nebo 19. století jsou daleko trvanlivější než budova modrého monobloku,“ řekl. Tato část motolské nemocnice určená pro dospělé byla otevřena v roce 1996. Stavba ale podle Ludvíka byla tak ošizená, že ji při současném zateplování museli skoro celou předělat.
„Když se podíváte na pražské nemocnice, tak jsou hrozně zanedbané,“ uvedl. Problém je podle něj v tom, že české zdravotnictví peníze na rekonstrukce negeneruje. Když se zdravotní pojištění stanovovalo v roce 1993, tak se počítalo s tím, že investice bude hradit státní rozpočet. Vznik investičního fondu Ludvík navrhoval jako ministr zdravotnictví, kterým byl na přelomu let 2016 a 2017.
Autor: ČTK