Zubař. Mnoho lidí se orosí, jen když to slovo slyší a málokdo ho navštíví s úplně klidným srdcem, byť se jedná o preventivní prohlídku. Ovšem většina z nás si moc dobře uvědomuje, jak je pravidelná péče a s ní spojené preventivní prohlídky důležitá. Problémům předejít, či je zachytit v jejich začátcích, je vždy lepší než pak řešit velké bolesti. Navíc kromě utrpení na lékařském křesle, ho často následuje utrpení i při placení. Pokud máme zubního lékaře, který dělá svou práci dobře a navíc je pečlivý a empatický, střežíme ho jako poklad a snažíme se pod jeho křídla dostat i své blízké. Stomatologové mají kapacitu většinou naplněnou, o těch skvělých pak ani nemluvě. Výjimkou pak není hledání doporučení na dobrého zubaře, který bere nové pacienty na nejrůznějších inzertních serverech i sociálních sítích. I z toho důvodu si mohou zubaři dovolit nastavit jasná pravidla, kdy může být pacient vyřazen z evidence. Kromě domácí péče o zuby a dodržení termínu a času objednání, to může být například návštěva zubní hygienistky či dodržení předepsaného počtu preventivních prohlídek. Do loňského roku byla většina pacientů zvyklá chodit na “preventivky” dvakrát za rok. Mnoho dospělých pacientů však v poslední době zaznamenalo v systému zubní prevence změny. Od svého stomatologa někteří například slyšeli, že druhou prevenci za rok již nedělá, zdravotní pojišťovna ji nehradí nebo že si ji musí zaplatit sám. Skutečnost je taková, že se v lednu letošního roku změnil systém úhrad, a někteří zubaři tak nechtějí provádět druhou hrazenou prohlídku. To je ale chyba, i když ne v každém případě je řešení jednoznačné.
Fakticky je to tak, že z hlediska nároku pojištěnce k žádné změně nedochází, tou prochází, v důsledku Úhradové vyhlášky MZ ČR pro rok 2022, pouze způsob úhrady stomatologům.. A na tomto tvrzení se shodují všechny zdravotní pojišťovny. Doposud to bylo tak, že dospělý pojištěnec absolvoval u stomatologa preventivní prohlídku hrazenou zdravotní pojišťovnou jedenkrát ročně (s výjimkou prohlídek v těhotenství). Tzv. druhá prohlídka nebyla považována za prohlídku preventivní, šlo o výkony spojené s názvem Péče o registrovaného pojištěnce nad 18 let věku. Do těchto výkonů byla zahrnuta kontrola dentální hygieny, orientační vyšetření a motivace pojištěnce, dále běžná drobná ošetření, např. spojená s paradentózou nebo s obtížemi dásní.
Od roku 2022 se tedy i nadále proplácí preventivní prohlídka u dospělých pojištěnců jednou za rok, na základě příslušné vyhlášky vše spadá do tzv. agregované úhrady. V praxi to znamená, že dospělí mají stále nárok, aby jim v roce, kdy absolvovali preventivní prohlídku, bylo dle potřeby provedeno ještě orientační vyšetření, a to včetně drobného ošetření. Je ale potřeba uvést, že předpisy, především tzv. úhradová vyhláška, která změny v platbách přinesla, uvádí, že druhá bezplatná zubní prohlídka má být provedena pouze tehdy „bude-li to vyžadovat zdravotní stav pojištěnce“. Dosud taková podmínka neplatila. A právě tato formulace je důvodem, proč někteří stomatologové pacientům bez potíží začali druhé prohlídky odmítat. Uvedená podmínka totiž není blíže specifikována a nejsou přesně vymezené zdravotní potíže, které druhou prohlídku vyžadují. To vede k různým výkladům situace a často i k neshodám.
Jak vyplývá z prohlášení stomatologů a různých anket, část jich od plošných druhých prohlídek upustí. Zachovají je pouze pro ty pacienty, kteří mají např. větší kazivost zubů, trpí na záněty dásní, paradentózu, nadměrně se jim tvoří zubní kámen či jsou po nějakém chirurgickém zákroku. S pacienty se však budou domlouvat individuálně a budou se jim snažit vyjít vstříc. Někteří lékaři pak nastavený systém nechají beze změny a ponechají druhé prohlídky u všech pacientů, jen si například blížící se termín prohlídky bude muset ohlídat a domluvit sám pacient a nebude mu v předstihu připomínán tak, jak to bylo v některých ordinacích běžné.
Do roku 2021 byla stomatologovi péče zahrnutá v rámci tzv. druhé prohlídky uhrazena jen v případě, že daný pojištěnec opravdu přišel. Nyní zubní lékař dostane od zdravotní pojišťovny měsíční agregovanou platbu, která zahrnuje i případnou druhou prohlídku. Agregovaná platba bude vyplácena za každého pojištěnci, a to i v případě, že ordinaci v daném roce vůbec nenavštíví. Za každého registrovaného pacienta obdrží stomatolog každý měsíc 16 až 18 korun (v závislosti na dalších okolnostech).
V případě, že stomatolog tzv. druhou prohlídku vykoná, je důležitým bodem, že nesmí od registrovaného pacienta za tuto prohlídku přijímat úhrady. I u zubařů platí obecné pravidlo, že pokud je něco hrazeno z veřejných peněz, nemůže si za to lékař od pacienta nechat zaplatit podruhé. Platba může být vyžadována pouze v případě, že lékař při druhé prohlídce dělá nějaké úkony nad rámec úhrady či použije takový materiál, který pojišťovna neplatí. O takovém postupu však musí pacienta informovat předem a uvést požadovanou cenu, se kterou musí pacient souhlasit.
Dvě preventivní prohlídky v roce nadále zůstávají pojištěncům do 18 let a těhotným ženám v průběhu těhotenství. Kojenci od půl roka do roka pak mají nárok na jednu preventivní prohlídku.
A proč ke změně, která měla motivovat k častější návštěvě zubní ordinace vůbec došlo? Důvod je jednoduchý. U dospělého zuby nepodléhají změně tak rychle, jak je tomu u dětí a mladistvých, nebo právě těhotných žen. Tzv. druhá prohlídka byla tedy mnohdy zbytečná a zatěžovala jak samotného pacienta, tak stomatologa. Tím, že nyní využijí orientační prohlídku jen ti, kteří ji opravdu potřebují, se uvolní kapacity pro případné další pacienty nebo bude více prostoru řešit ty stávající. Agregovaná platba, která je podobná platbě u praktických lékařů, stomatologům pomůže ke stabilnějšímu a předvídatelnějšímu financování.
A co tedy dělat v případě, že vám stomatolog odmítá provést druhou prohlídku nebo za ni vyžaduje platbu? Určitě si stát za svým právem a s lékařem si o situaci v klidu pohovořit. Mnoho lidí se bojí ozvat z důvodu nedostatku zubních lékařů v místě bydliště. Někdy se ale vyplatí si za kvalitou dojet. Jak asi může být zubař poctiví k vašim zubům, když není poctivý v jiných oblastech? Navíc to, že v klidu sdělíte informace, které máte a požádáte lékaře o vysvětlení jeho tvrzení, hned neznamená, že jste u něj naposledy, možná má pro svůj postup vysvětlení. Pokud však vysvětlení není dostačující a dohoda není možná, obraťte se na zřizovatele, samozřejmě v případě, že je to někdo jiný, než samotný lékař. Dalším krokem je zaslání stížnosti na oblastní stomatologickou komoru, tedy pobočku České stomatologické komory v lokalitě, kde lékař působí. Alternativou je pak obrátit se na odbor zdravotnictví úřadu příslušného kraje. Právě kraje totiž vydávají oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
Situací, kdy bude nutné přistoupit k tomuto krajnímu řešení, bude snad co nejméně a ty co nastanou budou uspokojivě vyřešeny. Přece jen každá změna s sebou nese řadu nejasností, které je potřeba vykomunikovat. Doufejme, že k tomu dojde co nejdříve, a až se vše usadí a nová pravidla zaběhnou, budou změnu preventivního systému vnímat pozitivně jak stomatologové, tak jejich pacienti.