Snaha o budování chytrých měst – takzvaných smart cities – jsou patrné v naprosté většině moderních zemí. Česká republika v tomto směru také netvoří výjimku, a z pochopitelných důvodů se očekává, že v tomto směru na tom bude nejlépe hlavní město Praha. Nedávno provedený průzkum ale ukázal, že vnímání Prahy coby chytrého města není zase tak pozitivní.
Mezi faktory, které z „obyčejného“ města dělají chytré město, patří celá řada věcí. V posledních letech byly v souvislosti s naším hlavním městem často ve všech pádech skloňované takzvané chytré lavičky, které byly osazené USB porty, sloužícími pro dobíjení elektronických přístrojů, a na kterých se také lidé mohli připojit k veřejně přístupnému internetu nebo získat informace o kvalitě ovzduší. V prosinci loňského roku se ale začaly v médiích objevovat zprávy o tom, že se chytrým lavičkám v Praze příliš dobře nedaří. Praha původně do deseti chytrých laviček investovala bezmála dva miliony korun, jejich provoz se ale nakonec ukázal jako příliš nákladný, a město se proto rozhodlo, že lavičky bezplatně přenechá například radnicím jednotlivých městských částí. Lavičky byly uvedeny do provozu v létě roku 2017, převážně útoky vandalů ale řadu z nich vyřadily z provozu.
O něco úspěšnější byl projekt chytrého svozu odpadu, který se dokonce v průběhu letošního roku dočká svého rozšíření. Jedná se o projekt, v jehož rámci jsou nádoby na odpad postupně osazovány speciálními senzory, které dokáží rozpoznat, kdy je daná nádoba plná. Díky tomuto systému dochází k zefektivnění práce lidí, kteří mají na starost svoz odpadu, a tím pádem také k nemalým finančním úsporám.
V očích samotných Pražanů si ale Praha v roli chytrého města nevede příliš dobře. Dokládá to nedávno sestavený žebříček chytrých měst, ve kterém naše hlavní město propadlo z loňského 44. místa na 78. Jako největší negativa Prahy vnímají její obyvatelé nedostupné bydlení, špatnou dopravní situaci a korupci. V žebříčku chytrých měst se za loňský rok umístil na první příčce Singapur, následovaný Curychem a Oslem.
K proměně chytrých měst za poslední dobu výrazně přispěla koronavirová pandemie. Podle Bruno Lanvina, prezidenta IMD Smart City Observatory ve Švýcarsku, došlo vlivem pandemie v řadě měst k významnému urychlení digitalizace a ekologické proměny měst. Žebříček je sestavován na základě průzkumu, provedeného mezi obyvateli 118 světových měst. V dotazníku odpovídali respondenti například na otázky týkající se klíčových oblastí – zdraví a bezpečnosti, mobility, aktivit, příležitostí i správy.
