Třináct milionů denních přídělů tvoří mražené maso, konzervy, máslo, sýr nebo cukr. Tyto zásoby jsou většinou ve skladech výrobců. O navýšení zásob potravin ze tří na patnáct dní rozhodla předchozí vláda koncem loňského roku, uvedl Švagr.
„Těch patnáct dní není záležitost příštího roku. Vloni byla dohoda, že bychom měli jít na patnáct dní v příštích patnácti letech,“ upozornil. Vláda to ale může změnit, dodal. Naplnění skladů na více než dva týdny by vyšlo stát při současných cenách na jedenáct až dvanáct miliard korun, odhadl Švagr.
Ministerstvo zemědělství již navrhlo navýšit rozpočet SSHR o pět set milionů korun. Šéf resortu Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) minulý týden před jednáním vlády uvedl, že chce nákupy státu zvýšit „železnou rezervu“ potravin. Nejde přitom podle něj jen o obilniny, o jejichž dostupnosti ve světě se spekuluje kvůli konfliktu na Ukrajině.
PŘERUŠENÁ DISKUSE
Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) diskusi o žádosti ministra zemědělství minulý týden přerušil. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po zasedání kabinetu novinářům řekl, že vláda posoudí celkový stav státních rezerv a ministři prodiskutují nároky na další položky a případné další priority pro SSHR.
Kvůli zvýšení potravinové bezpečnosti chce správa rezerv do léta navrhnout vládě novelu zákona, která by umožňovala zavést rezervační systém. Podle současného zákona musí být veškeré hmotné rezervy ve stoprocentním majetku státu. V novém systému by si SSHR u dodavatele potřebnou komoditu zamluvila a až v případě krize by ji koupila za cenu v čase a místě obvyklou.
Podle Švagra by rezervační systém byl doplňkem stávajícího způsobu opatřování rezerv. Mohl by zvýšit zájem dodavatelů o účast ve výběrových řízeních, která SSHR vypisuje. Systém rezervací by se dal uplatnit nejenom u potravin, dodal Švagr.