Pořadatelé oznámí držitele titulu Historické město roku 2021

Praha – Držitele titulu Historické město roku 2021 za vzornou péči o památky dnes pořadatelé vyhlásí při setkání v Praze na Žofíně. Každoročně se vyhlašuje u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel, který připadá na 18. dubna.

Mezi 14 vítězi krajských kol jsou dva držitelé titulu z minulosti, města Kroměříž a Prachatice. Vedle jich jsou ve finále Boskovice, Frenštát pod Radhoštěm, Horažďovice, Hradec Králové, Kolín, Letohrad, Loket, Lipník nad Bečvou, Lomnice nad Popelkou, Praha 1, Telč a Žatec. Loni se Historickým městem roku 2020 stal Havlíčkův Brod.

[embedded content]

Z programu regenerace bylo za 30 let jeho existence použito ze státního rozpočtu 5,75 miliardy korun a s dalšími penězi sdruženými od obcí a vlastníků se opravily památky za 14,6 miliardy korun. Zástupci sdružení ale upozorňují, že v 90. letech program míval k dispozici přes 300 milionů korun ročně, tedy až třikrát více, než má letos.

O programu regenerace

Program regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ) byl ustaven vládním usnesením číslo 209 ze dne 25. března 1992 jako nástroj záchrany a rozvoje i pevně daných organizačních a ekonomických podmínek obnovy kulturních hodnot a ozdravení životního prostředí, ale také vytvoření center rozvoje podnikatelských aktivit historických jader měst a obcí. Jejich stav po změně politických poměrů po roce 1989 byl tristní: nedostatečná a zanedbaná technická infrastruktura, špatný stavební stav objektů, špatná kvalita bydlení, nevyhovující sociální skladba obyvatelstva, chybějící síť obchodů a služeb i narušené vlastnické vztahy. Snaha Sdružení o systémové řešení regenerace historických sídel došla odezvy na Ministerstvu kultury ČR a tehdejším Ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR – později pak aktivity převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

Proces regenerace se týká takřka všech MPR a MPZ naší republiky. Obecně lze konstatovat, že právě díky Programu regenerace se viditelně zlepšil stav památkově chráněných území.

Dochází k obnově systémů technické infrastruktury, komunikací, domovního a bytového fondu s akcentem na zachování funkce bydlení a ozdravění sociální struktury obyvatel. Zlepšuje se stav životního prostředí. Města ožívají obchodním a společenským ruchem i kulturou. Regenerační procesy přinášejí mnoho nových pracovních míst a vytvářejí prostor pro podnikání. Stoupá potřeba zařízení a služeb cestovního ruchu, protože opravená historická jádra našich měst přitahují ve stále větší míře turisty. V myšlení občanů se zakotvuje vědomí o potřebě ochrany kulturního dědictví. V různých komisích, neziskových organizacích, na veřejných schůzích i jednotlivě se podílejí na přípravě koncepčních záměrů a posuzování realizačních projektů Programu regenerace. Což nemalou měrou přispívá k prohlubování demokratických postupů při správě města a rozšiřování možností samosprávy.

Z pohledu měst je největší přínos Programu regenerace spatřován v jeho nepřetržité soustavnosti. Legislativní ukotvení zaručuje kontinuální existenci a uživatelům je tak dána možnost plánovat procesy v delším časovém horizontu. Program regenerace zařadil péči o kulturní památky a regeneraci památkově chráněných území mezi priority místní politiky, aktivizoval a motivoval je ke koncepční a koordinované péči o kulturní hodnoty v rámci sociálního a ekonomického rozvoje území. Stimulační finanční politika programu, která předpokládá spoluúčast majitelů, je momentem, kdy se obce i soukromí vlastníci snáze rozhodnou investovat „část“ celkového finančního objemu. Nadto ulehčuje komunálním rozpočtům a dává možnost investovat prostředky např. do infrastruktur, komunikací. Celý proces regenerace sídla postupuje rychleji. Nehledě na to, že mnohá města by vzhledem k možnostem rozpočtů a celkovým potřebám památky vůbec nerekonstruovala.

Soutěž Historické město roku

Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ)

Po zakotvení Programu regenerace MPR a MPZ do života historických sídel přišlo Sdružení s myšlenkou oceňovat ta, která dosáhnou na tomto poli nejlepších výsledků.

Cena sestává z monumentálního uměleckého díla z českého křišťálu vyrobeného firmou Rűckl Crystal, a. s., sklárna v Nižboru, symbolizujícího historická sídla (je majetkem Sdružení a na volnou plochu tohoto uměleckého díla jsou připisováni vítězové Ceny); zmenšená replika Ceny je předávána vítěznému městu. K ocenění dále náleží pamětní grafický list a finanční částka 1,000.000 Kč.

Dvě města obdrží Cenu ministra pro místní rozvoj – grafický list a finanční příspěvek 100.000 Kč. Ocenění získávají také jednotliví krajští vítězové – obdrží pamětní grafický list od Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a finanční částku 100.000,- Kč od ministerstva kultury.

Krajští vítězové soutěže o titul Historické město roku 2021 jsou

města Boskovice, Frenštát pod Radhoštěm, Horažďovice, statutární město Hradec Králové, Kolín, Kroměříž, Letohrad, Lipník nad Bečvou, Loket, Lomnice nad Popelkou, Prachatice, městská část Praha 1, Telč a Žatec.

Mladí fotografují památky – 16. ročník soutěže v ČR

V roce 2007 bylo Sdružení historických sídel, Čech, Moravy a Slezska osloveno hlavním pořadatelem Radou Evropy, aby soutěž zorganizovalo v České republice a převzalo nad ní záštitu. Jedná se o jednu z největších světových akcí pro mladé lidi na poli kulturního dědictví. Soutěž je učena studentům základních a středních škol, kteří zašlou fotografie, vyjadřující hlavní myšlenky Dnů evropského dědictví.

Celá akce má podpořit zájem a znalosti našeho kulturního dědictví.

O sdružení

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS) je dobrovolná, zájmová, nestranická a nevládní organizace sdružující především historické obce nebo jejich části, na jejichž území jsou zachovány významné kulturní hodnoty, zejména nemovité památky. Vzniklo z iniciativy měst v listopadu roku 1990. K 1.2.2021 má celkem 206 členů, z toho 196 řádných (obcí, měst a městských částí) a 10 přidružených.

Činnost sdružení se ve všech aspektech soustřeďuje na uchování, ochranu a trvalou využitelnost našeho kulturního dědictví. K dosažení tohoto cíle, a tím i naplnění účelu existence, SHS ČMS zejména popularizuje, zveřejňuje a propaguje význam, souvislosti a problémy kulturního dědictví, pořádá veřejnosti přístupné výstavy, odborné semináře, konference apod., uplatňuje specifické problémy historických sídel při úpravě či tvorbě právních norem, spolupracuje s organizacemi a institucemi s posláním shodným s cíli SHS ČMS, které působí v České republice i v zahraničí.

Více informací na www.historickasidla.cz