Kdo by se netěšil na jaro! Obzvlášť, když se ohlásí už v únoru a s takovou razancí jako letos. První připomínkou prodlužujících se dnů jsou vždy Hromnice slavené hned na začátku měsíce, 2. února. Další neklamnou známkou přicházejícího jara a zejména velikonočních svátků je pak Popeleční středa, která letos připadá na 22. února.
Stejně jako Velikonoce má i Popeleční středa pohyblivé datum. Jedná se vždy o středu 46 dní před Velikonoční nedělí, která ukončuje masopust a zahajuje postní období. V křesťanské tradici je tento půst přípravou na svátky vzkříšení Ježíše Krista, neboli Velikonoce, a také návratem k prostotě a pokání po mnoha zimních oslavách.
Co připomíná Popeleční středa
Jednoduše řečeno – pomíjivost lidského života, a proto nutnost pečovat také o ducha, nejen o tělo. Zřejmě nejznámějším symbolem Popeleční středy je tzv. popelec, tedy kříž z popela kočiček posvěcených předchozí rok o Květné neděli namalovaný na čele věřících. Popelec nám říká: „Prach jsme a v prach se obrátíme.“
Různé podoby půstu
Přísný předvelikonoční půst je vyžadován pouze první den, tedy na Popeleční středu, a v jeho závěru, kterým je Velký pátek. V ostatních dnech je nutné „pouze“ omezit maso, alkohol a povrchní zábavu, a naopak obrátit pozornost k duchovním záležitostem. Velká tělesná očista po radovánkách masopustu přispívá zejména k vnitřní čistotě, k pokání a k novým začátkům bez hříchů. Dobrou zprávou ovšem je, že z tohoto půstu jsou vyjmuty všechny neděle.
Moderní doba si žádá moderní přístup k tradicím. Předvelikonoční pokání může mít dnes i svou ekologickou podobu, jako je omezení zbytečných jízd autem, nebo odpočinek od počítače či sociálních sítí. Rovněž kampaně typu Suchej únor lze považovat za novodobé pokračování dřívějších duchovních půstů. Měsíční výzva k abstinenci letos probíhá již podesáté a v zemi s nadměrnou spotřebou alkoholu je více než potřeba. Zkusili jste se letos také zapojit a vydržet celý měsíc bez alkoholu?
Lidové tradice spojené s Popeleční středou
Stejně jako mnoho jiných svátků byla i Popeleční středa spojena s množstvím pověr a lidových zvyků, které jsou dnes už téměř zapomenuty. Často se vázaly jen k určitému kraji, a pokud nebyly zaznamenány písemně, zanikly s posledním pamětníkem.
Podle dřívějších zvyků se na Popeleční středu nesmělo prát prádlo, protože by bylo špinavé po celý rok. Rovněž se nedralo peří ani se nemělo šít, protože by se slepicím „zašily ďupky“ a nenesly by.
Naopak se pila svěcená voda či kořalka, aby byl člověk v létě chráněn před komáry.
Věřilo se, že kdo v tento den peče chléb, tomu pomáhá sám Pán Bůh i všichni svatí.
Oblíbené bylo i tzv. praní zástěr. Ženy chodily ráno po vesnici s hrncem plným rozpuštěného mýdla a natíraly jím tváře mužů, kteří se ještě neprobrali z masopustních radovánek. Ten, kdo o mýdlo na obličeji nestál, musel se vykoupit penězi.
Na východní Moravě měla tato „trestná výprava“ trochu jinou podobu. Ženy zde táhly po místních hospodách vybaveny zpěněným bílkem, ostrou třískou a naříznutou červenou řepou, které měly symbolizovat holičské mýdlo, břitvu a krev. Pátraly po mužích, kteří si stále ještě užívali masopustního veselí. Každého nalezeného nešťastníka pak pořádně „oholily“, neboli patřičně zkrášlily přinesenými ingrediencemi.
V některých oblastech, např. na Ledečsku, chodíval po vsi směšně oblečený člověk s lucernou a předstíral, že hledá ztracený masopust. Za své představení si vysloužil poslední zbytky dobrot z masopustu.
V neposlední řadě se tradovalo, že tomu, kdo o masopustním úterku tancuje přes půlnoc, a tím přetáhne do Popeleční středy, se zjeví čert v zeleném kabátě a bude ho strašit.
Pranostiky
Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
Na Popeleční středu fouká-li vítr svěží, úrodný rok nato běží.
Veršovaná pranostika z druhé poloviny 17. století pak praví:
„Svatí milí Tři králi
Jsou hodní vší cti, chvály…
Masopustní chvíli se přiblížila,
Mnohá by ráda nevěstou byla…
Potom po takovém veselí
Půst nám zelí jísti velí.
Hned v středu stroj na Popelec
A v smutné roucho se obleč.
Trap své tělo kyselým a jez zelí.
Kaši, kroupy nám Písmo velí.
Hleď potom se zpovídati.
A z hříchů svých počet dáti.“
Zdroj obrázku: https://fnj.cz/zamysleni/o-popelecni-strede-a-postu/