Zelenskyj odletí na summit společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle agentury AFP o tom informoval Elysejský palác. Ukrajinská hlava státu ve středu přijela na předem neohlášenou návštěvu Británie a Francie, během které přesvědčovala spojence, aby zemi rychle poslali bojové letouny a další vyspělou vojenskou techniku. Kyjev varuje, že Rusko chystá novou velkou ofenzivu.
Zelenskyj se ve středu sešel s britským premiérem Rishim Sunakem a později v Paříži s Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem. Do zahraničí se vypravil teprve podruhé od začátku ruské invaze. V prosinci navštívil Spojené státy.
Podle unijních činitelů bude Zelenskyj chtít evropské lídry v Bruselu přesvědčit k dalším dodávkám zbraní, munice či ke stupňování tlaku na Moskvu. Zástupci unijních zemí by se měli shodnout na tom, že budou Kyjev podporovat bez ohledu na délku trvání války.
„Budeme diskutovat o pokračování všestranné podpory Ukrajině,“ řekl před odletem Fiala. Podle něj bude řeč o vojenské pomoci, přípravách další humanitární pomoci a poválečné rekonstrukce Ukrajiny. Premiér zdůraznil, že k tomu, aby se Ukrajina ubránila přesile ruských vojsk, je naprosto nutné pokračovat ve zbrojní pomoci.
„Podpoříme Ukrajinu na její cestě ke členství v Evropské unii. Mimo jiné také tím, že se vytvoří podmínky pro zapojování Ukrajiny do vnitřního trhu a programu Evropské unie,“ doplnil premiér.
Tématem podle Fialy bude také zajištění trestní odpovědnosti Ruska za válečné zločiny spáchané v průběhu invaze. „Tady jednoznačně podporujeme zřízení speciálního tribunálu,“ uvedl. Doplnil, že řeč bude i o dalších sankcí vůči Rusku.
Podle navrženého textu závěrů summitu podpoří i Zelenského mírový plán či zřízení mezinárodního centra pro vyšetřování zločinů na Ukrajině. Ocení také reformy Ukrajiny na cestě do Evropské unie, avšak nevyjádří se ke konkrétnímu časovému horizontu možného vstupu země do evropského bloku.
PROBLÉM STÁTNÍCH SUBVENCÍ
Další dvě témata summitu názorově rozdělují členské země výrazně více než postoje k ruské invazi na Ukrajině. Podle diplomatů nelze očekávat zásadní shodu v otázce státních subvencí pro firmy tvořící takzvanou zelenou ekonomiku či případném dalším společném zadlužování EU.
Plán Evropské komise počítá s dočasným povolením státní podpory a zřízením nového „fondu suverenity“. Lídři jsou ale v pohledu na tyto věci rozděleni a ve čtvrtek patrně pouze vytyčí směr pro další debaty, které zřejmě potrvají dlouhé měsíce.
V oblasti hospodářské situace očekává Fiala intenzivní diskuzi. „Evropská ekonomika je pod velkým tlakem. Začala se oživovat po covidové krizi, ale to oživení bylo narušeno válkou na Ukrajině,“ poznamenal. „Jsme přesvědčeni, že zdrojem ekonomického růstu je především otevřený vnitřní trh bez velkých bariér. Nesmíme dopustit, abychom přijali opatření, která by pokřivila rovné podmínky pro všechny,“ uvedl Fiala k české pozici.
ŘEŠENÍ MIGRACE
Zásadní posun nečekají diplomaté ani u tématu migrace, které unie řeší v souvislosti s rychle rostoucím počtem lidí mířících z Afriky a z Asie do Evropy. Summit se patrně shodne na tom, že by EU měla rychleji a efektivněji navracet odmítnuté žadatele o azyl a k tlaku na mimounijní země využívat například potenciální zpřísnění vízové politiky. V klíčové otázce vzájemné solidarity v přijímání migrantů či vyřizování azylových žádostí, která rozděluje Evropskou unii již dlouhá léta. Patrně však na podstatnou debatu nedojde.
„Budeme se soustředit na spolupráci se zeměmi, odkud a přes které vedou neregulérní migrační toky do Evropy,“ řekl Fiala.
Zdroj: ČT 24