Projev na 118. schůzi Poslanecké sněmovny 16. září 2021 – interpelace ministra zemědělství Miroslava Tomana k přesunu pravomocí hospodaření se státním majetkem mezi Lesy ČR a VLS.
Tady jsem v podobné situaci, která je neméně vážná. Vláda velmi nedávno vzala na vědomí převody hospodaření ke státnímu majetku na úrovni 70 tisíc hektarů, majetek, který spravovaly Vojenské lesy a statky, jeho část přechází na Lesy České republiky. Jenom pro vaši představu, jde o území velikosti zhruba okresu Kladno, nebo okresu Praha-východ. Natolik závažný problém to je, že jsem přesvědčený, že by měl stát Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu obrany za diskusi nejen na úrovni vlády, kde vláda tento materiál vlastně jenom vzala na vědomí, ale měli jsme se o tom a máme se o tom bavit i na úrovni minimálně zemědělského výboru, spíše na úrovni jednání celé Poslanecké sněmovny, neboť dopady tohoto převodu nejsou malé, ale kupodivu nebyly zpracovány žádné ekonomické analýzy, nebyly zpracovány ani odhady toho majetku, ani Ministerstvo obrany, ani Ministerstvo zemědělství se nezabývalo ekonomickými dopady tohoto přesunu.
Ministr zemědělství několikrát veřejně odpověděl, že to je z titulu toho, že chtějí koncentrovat řešení problematiky kůrovce, aby mu lépe čelili, a ministr obrany říkal, že NKÚ ho upozornil na to, že obhospodařují majetky, které se strategií Armády České republiky už nemají nic společného, a tak to vyřešili tímhle způsobem. Já jsem si dal tu práci a věnoval jsem se detailně celé té transakci a podmínkám, které měli podle mě odpovědní lidé za řízení podniků, ať už jde o Lesy České republiky či Vojenské lesy a statky, tak stejně odpovědní lidé na Ministerstvu zemědělství měli znát a vědět, neboť podle zákona o státním podniku by o takovémto převodu měla rozhodnout vláda, ne vzít na vědomí. To za prvé. A za druhé mě udivuje, že v žádném ze strategických materiálů ani při debatách na téma výroční zpráva hospodaření Lesů České republiky či výroční zpráva hospodaření Vojenských lesů a statků o tom nikdy nebyla žádná diskuse.
A odcituji z výroční zprávy z roku 2019, která jediná je veřejně vyvěšena jako nejnovější na stránkách Vojenských lesů a statků. Odcituji části, které se týkají divize Mimoň, která vlastně celá má být zrušena a území, o které se do budoucna mají starat Lesy České republiky, bude tedy převedeno nebo je tento záměr to k 1. 1. příštího roku udělat. A odcituji – divize Mimoň.
Divize obhospodařuje 26 642 hektarů lesní půdy. Celá oblast Ralska je ceněna z hlediska ochrany přírody, kdy podstatná část je od podzimu 2014 vyhlášena jako CHKO Kokořínsko – Dokeská část, a zároveň je součástí soustavy NATURA 2000 a lesnického parku Bezděz. (Hluk v sále, zvonění mobilního telefonu, probíhá hovor.) Mimo národní park Břehyně, národní park Swamp se dalších deset přírodních památek nachází na ploše 234 hektarů. Vzhledem k značné pyrotechnické zátěži… (Otáčí se směrem k předsedajícímu.) Můžu vás poprosit, pane předsedající, jestli byste telefonující kolegy poprosil…
Ještě k divizi Mimoň. Vzhledem k značné pyrotechnické zátěži oblasti organizace disponuje vlastní pyrotechnickou jednotkou, která provádí pyrotechnickou očistu před těžbou v lese, a současně vykonává pyrotechnický dohled při stavebních pracích. Tady se nabízí logicky otázka na ministra zemědělství, potažmo na vedení Lesů České republiky, zdali počítají s tím, že budou muset mít svou pyrotechnickou jednotku, anebo jestli už je ten les čistý natolik, aby mohla veřejnost na území Lesů České republiky tak, jak je tomu všude jinde, bez obav vstupovat.
Jestli tady náhodou nejde o obecné ohrožení, neboť fakt, že tam ta pyrotechnická munice nebo munice je, je konstatován i ve výročních zprávách Vojenských lesů a statků, a toto území se má stát územím Lesů České republiky. Je tam celá řada dalších pochybností. Přečtu jenom, abych to neříkal jenom za sebe, protože určitě tady bude někdo to komentovat, že to Bendl říká, protože zrovna jsou volby, tak já přečtu stanovisko odborových organizací působících u Lesů České republiky, státní podnik, ke směně lesních komplexů s Vojenskými lesy a statky České republiky, státní podnik.
Odborové organizace působící u Lesů zásadně nesouhlasí s realizací rozsáhlé směny lesních majetků s Vojenskými lesy a statky. Celá tato transakce už způsobem prezentace, spíše však zatvrzelého mlčení a mlžení vzbuzuje řadu otazníků nad jejím pravým účelem. Dle dostupných informací má jít ze strany Lesů o převod cca 41 000 hektarů převážně lesních pozemků a ze strany Vojenských lesů převod cca 32 000 hektarů, taktéž převážně lesních pozemků.
S tímto majetkem má být převedena rovněž veškerá infrastruktura jako lesní cesty, vodní, budovy a další stavby potřebné k obhospodařování těchto majetků, ale také drobné vodní toky a další vodní díla včetně vodních nádrží. V tržních hodnotách to představuje mnohamiliardový majetek. Podotýkám, že žádné odhady udělány nebyly. Už jen prostý rozdíl ve výměře pozemků bez přihlédnutí k další infrastruktuře o výměře cca 8,5 tisíce hektarů v neprospěch Lesů České republiky představuje v tržním ocenění rozdíl minimálně dvě miliardy.
A to je jen jeden z mnoha bodů, které by měly být vysvětleny. Další závažné argumenty pro nesouhlas uvádíme dále.
Za prvé. Proč mají být od Lesů České republiky, státní podnik, na Vojenské lesy a statky převáděny i rozsáhlé výměry od stávajících lesních závodů? V případě Lesního závodu Boubín jde o 7 000 hektarů, v případě Konopiště o 4,5 tisíce hektarů, dotčeny jsou ale i Závod lesní techniky a Lesní závod Židlochovice, téměř 900 hektarů, když ještě ani neuplynul rok a půl od rozsáhlých organizačních změn, kdy byla rozšířena území lesních závodů – v závorce – ani nemluvě o cca půlroku od zatím poslední organizační změny zrušením správ toků, krajských ředitelství a vznikem oblastních ředitelství s odůvodněním potřeby zvětšit území obhospodařovaná vlastními výrobními prostředky a vlastním obchodem bez závislosti na komplexních lesnických zakázkách.
Další argument. Realizace směny by prakticky znamenala zánik lesního statku Bučovice, z jejichž výměry by ubylo cca 11 000 hektarů, ale i výdej z dalších lesních správ by nutně vyvolal další organizační změny, kdy z těch předchozích se podnik Lesy České republiky ani nevzpamatoval.
Z třetí. K čemu potřebuje resort Ministerstva obrany tak rozsáhlé lesní majetky, když v těchto územích nikdy ani historicky žádné zájmy obrany státu nebyly? To zde budeme ve velkém rozšiřovat vojenské výcvikové prostory, když jsme posledních třicet let byli svědky přesného opaku?
Za čtvrté. Z jakého důvodu probíhaly přípravy na tuto směnu v absolutním utajení? Proč se vedoucí dotčených organizačních jednotek neměli možnost dostatečně v předstihu k tomuto záměru vyjádřit? Toto platí i pro Vojenské lesy a statky, státní podnik, kde rovněž do poslední chvíle bylo drženo vše pod pokličkou. Výsledkem bude naprostý chaos a zpřetrhání logických vazeb, které se léta budovaly s cílem co nejefektivnějšího obhospodařování majetku státu.
Za páté. Oficiální společná tisková zpráva Ministerstva obrany a Ministerstva zemědělství, kterou na svých webech prezentují i Lesy České republiky a Vojenské lesy a statky, kde jako hlavní důvod je uváděno zefektivnění boje s kůrovcem, budí u lesnické veřejnosti jen úsměv. Už jen to, že oba státní podniky nejsou schopny ten údajně hlavní důvod rozvést a odprezentovat, tedy v čem konkrétně to bude pro obě strany výhodnější, jen posiluje podezření, že je za tím něco úplně jiného.
Za šesté. S odborovými organizacemi zatím z vedení nikdo nekomunikuje, ačkoliv tato transakce bude mít pravděpodobně dopady na stovky zaměstnanců. Se záměrem směny pozemků byla předsedkyně seznámena dne 31. 5. 2021. Mluví se o transparentnosti daného kroku, avšak je to jen proklamace, která s realitou nemá nic společného. Do doby veřejně představeného skutečného obhajitelného důvodu této směny a následující řádné diskuze zainteresovaných stran, včetně odborových organizací, žádáme o pozastavení její realizace.
Dále žádáme, aby v případě uzavření smlouvy byla zakotvena povinnost v případě, kdy se uvedený majetek stane pro nabyvatele majetkem trvale nepotřebným, byl tento bezúplatně převeden zpět na Lesy České republiky nebo na Vojenské lesy a statky.
Tolik z citace vyjádření stanoviska odborových organizací působících u Lesů České republiky k celé té záležitosti. To je to prostě divné. V podstatě nikdo z odborníků není schopen pojmenovat reálně, o co tady jde. Jde o honitby? Protože jak víme, v režimu Vojenských lesů a statků fungují honitby zcela jinak než v režimu fungování Lesů České republiky. Nebo jde o něčí soukromé zájmy, do kterých v tuto chvíli nevidíme?
Skutečnost, že je minimálně na hraně podle mě spíš za hranou, jak o tom bylo rozhodnuto, jestli znění zákona o státním podniku, to spíš napomáhá spekulacím, že se tu děje něco, co v pořádku není, co má možná nějaký cíl. Ale vzhledem k tomu, jak rychle vše proběhlo bez diskuse, a znovu zdůrazňuji, jde o majetek velikosti území jednoho okresu, tak se nemůže ministr zemědělství a ministr obrany divit, že je interpelujeme v této věci a chceme konkrétní informace, proč se děje to, co se děje a jaké jsou opravdové důvody těchto obrovských změn.
Já jsem nebyl sám, kdo interpeloval jednotlivé ministry i premiéra. Paní kolegyně Černochová interpelovala ministra obrany. Ta interpelace se sem bohužel teď nedostane, ale je na stránkách Poslanecké sněmovny a je možné se s ní seznámit. Pan kolega Martin Kupka interpeloval v této věci premiéra, neboť do toho všeho Ministerstvo zemědělství potažmo Lesy České republiky vyhlásily další tendry na těžbu dřeva zhruba v jedné šestině území Lesů České republiky. Tam, jak známo, debatovaný konflikt zájmů premiéra prostě je a společnost Uniles, která je významnou těžařskou společností, má své kořeny dnes v Agrofertu – tudíž všechno tohle dohromady a způsob, jakým to bylo projednáváno, utajování těch věcí, neprojednávání to na fórech, na která to určitě patří, způsobuje pochybnosti, že jde o rozumné rozhodnutí, že spíš je to cui bono?, v čím prospěch?
A ještě jednu věc tady musím zmínit, protože i ty honitby, pořád prostě nevíme, jak to dopadlo tady s mysliveckým zákonem. Vládní většina měla odpor mysliveckým zákonem se vůbec zabývat, přestože máme obrovské problémy v lesích, a honitby a způsob řešení situace kolem škod napáchaných přemnoženou zvěří, jsou a zůstávají pořád tématem a budoucí Poslanecká sněmovna to bude muset řešit.
Když jsem se díval na jednotlivé návrhy, tak jak je ta směna vlastně vzata na vědomí vládou a prosazována Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem obrany, pak musím konstatovat, že jsou tam některé územní přesuny absolutně nelogické. Ono to není vidět, ale pokud byste o to měli zájem, můžu to doložit. Já bydlím kousek od Křivoklátu, proto je mi to území blízké. Tam v jedné části vedle sebe před směnou existovaly jak Vojenské lesy a statky, které obhospodařovala divize Hořovice, Lesní správa Nouzov, tak Lesy České republiky, které obhospodařovala Lesní správa Křivoklát. Podotýkám území, ve kterém armáda neměla nikdy žádný zájem, neměla tam nic, tam jste nohu vojáka nikdy neviděli. Tak ty majetky se mají přesunout do hospodaření Vojenských lesů a statků, ale ne celé. Existují tam dva vykousnuté naprosto nelogické územní celky, které nadále zůstávají Lesům České republiky. (Ukazuje mapku.) Zkusím, jestli to bude vidět, musím takhle na kameru, tam dochází k tomu, že toto území, tohle maličké, zůstane Lesům České republiky a tohle okolo budou vlastnit nebo spravovat Vojenské lesy. Stejně tak je to naproti, zase zůstane to území z části, absolutně nelogická, neekonomická podle mě změna, která nedává smysl, ale možná někomu dává. A to je to, k čemu jsem se chtěl v dnešní interpelaci alespoň nějak dopracovat a chtěl jsem přesvědčit ministra zemědělství, aby ty změny zastavil. Do doby, než se udělá opravdu nějaká moudrá analýza toho, co Vojenské lesy opravdu potřebují. Jestli není spíš logické, že v okamžiku, kdy zájem armády, protože to je myslím hlavní důvod existence Vojenských lesů a statků, zájem armády se v území České republiky zmenšuje, tak by mi přišlo logické, že tam, kde už armáda nechce a nebude muset využívat pyrotechniky – to tady zdůrazňuji a to je taky něco, co mě extrémně zajímá, jestli tam ti pyrotechnici dál jsou v Mimoni, anebo ne – tak pak je to asi logické, aby se takovéto majetky přesunuly do hospodaření a zvětšily se hospodářské celky u Lesů České republiky. Možná. Možná, že ne. Ale je třeba se bavit s těmi, kterých se to týká, tzn. lesními hospodáři nejenom s managementy a vedeními podniků, to mám takový pocit, že ty jsou pod tlakem přání Ministerstva obrany a Ministerstva zemědělství a bůhví koho ještě možná, protože to prostě opravdu není normální.
A když se k tomu vrátíme a podíváme se na to z principu, tak pak asi jo, asi by možná některá území, která jsou tzv. čistá z hlediska pyrotechniky a vojáci už je nepotřebují, no tak proč ne. Ale proč jsme se téhle debatě vyhnuli? Konec konců ještě můžu zmínit jednu podle mě ne úplně zanedbatelnou věc, která se týká divize Mimoň. Protože to není jenom stará nevybuchlá munice, ale ve výroční zprávě 2019 v části Ochrana lesa, je část, která právě zmiňuje divizi Mimoň a to si úplně nejsem jistý, že se Lesům České republiky bude ekonomicky líbit, ale možná je to úplně jedno. „Kalamitní výskyt významného škůdce kultur a nových výsadeb ponrav chrousta maďalového je u Vojenských lesů a statků České republiky dlouhodobě monitorován na lesní půdě Lipník u divize Mimoň. Žír ponravami chrousta byl zjištěn na 3 500 hektarech a slabý žír na 500 hektarech. Na LHC Lipník se vyskytují oba hlavní kmeny chroustů známých v České republice. Na části Lipník cca 3 000 hektarů je dlouhodobě sledován kmen s rojením v letech 2004, 2008, 2012, 2016. V roce 2019 zde byly ponravy chroustů ve třetím instaru a škody kulminovaly a v roce 2020 zde opět proběhne velmi silné rojení – říká ta zpráva z roku 2019. Novější bohužel nemám k dispozici.
Tudíž jde i často o území, která jsou napadena škůdci, které doteď řešily Vojenské lesy a statky nějakým soubojem s těmi škůdci, kterých je prostě po České republice celá řada a neumím posoudit, jestli se s tím perou dobře, nebo špatně. Nicméně v debatě o převodu takovýchto pozemků se musí objevit i ekonomická a věcná debata, co s tím. Co to vlastně bude prakticky pro hospodaření lesů znamenat.
A pak ještě mám jednu malou poznámku, která s tím vlastně taky dílem souvisí, neboť dochází k převodu pozemku na Křivoklátě. Už vůbec nerozumím tomu, protože tím, jak tam žiju a jezdím kolem Lánské obory a vidím dopad kůrovce v Lánské oboře a prezidentská kancelář, která se o toto území v úrovni 5 700 hektarů stará, pod lesní správu patří takto velké území, má dostat teď prezidentská kancelář dalších 700 hektarů, protože 5 700 hektarů nestačí, a tak další honitba přejde údajně pod… – chtěl jsem se na to zeptat ministra – má přejít pod Kancelář prezidenta. Týká se to toku Brejl a samostatné bažantnice Amálie v oblasti písku.
Já jsem chtěl, když už dochází k těmto směnám, aby se spíše hledal prostor pro naše střední lesnické školy. V minulosti už jsem to měl dokonce i nachystané, aby dostaly takzvané režijní honitby k dispozici, aby se noví lesníci, kteří se na těchto školách připravují do tohoto oboru, měli kde fyzicky s touto činností práce s lesem, práce v oblasti myslivecké, měli šanci se něco dozvědět a měli šanci pracovat. Chtěl jsem tehdy, aby ty střední školy měly nějaké své území. Nabízí se zrovna třeba něco takového. Nemyslím si, že by pan prezident potřeboval další honitbu. Myslím si, že ji možná chtějí někteří v kanceláři pana prezidenta. Ale prezidentovi přeji pevné zdraví. A nejsem si úplně jist, že to on sám zinscenoval. Raději bych, kdyby takováto honitba, když už se tady bavíme o převodech hospodaření, měla smysl daleko více u střední školy lesnické než u prezidentské kanceláře, která má k dispozici 5 700 hektarů.
Pane předsedající, já nebudu žádat přerušení do doby přítomnosti ministra, protože doufám, že ten ministr už tady nebude, stejně jako doufám, že už tady nebude ani pan ministr Havlíček. Ale mrzí mě to o to víc, že bych samozřejmě raději než tady diskutoval o té změně na půdě zemědělského výboru. To, že jsme byli bypassováni a byli jsme obejiti, považuji za faul ne nám, ale celému zemědělskému sektoru a lesnickému sektoru, který dnes a denně pracuje ve prospěch kultivace státního majetku, ochrany přírody a samozřejmě také ekonomických ukazatelů, protože na to, co nám tady napáchali škůdci, budeme potřebovat velkou spoustu peněz. A finanční zdroje, které tady zbyly po minulých vládách, už jsou pryč.
Děkuji za pozornost. A snad v lepších časech… Zcela určitě bych chtěl, abychom se po volbách k tomuto tématu znovu vrátili, zastavili tento převod a postavili to na silnějších argumentech, než které dneska říká Ministerstvo zemědělství. Děkuji za pozornost.
Ing. Petr Bendl poslanec PČR
