Biden svým příkazem, který je podle agentury AFP poměrně nevídaný, přikazuje americkým bankovním institucím, aby všechny tyto prostředky převedly k pobočce americké centrální banky (Fed) v New Yorku. Taliban bude téměř jistě proti takovému rozhodnutí protestovat, píše agentura AP.
Asi 3,5 miliardy dolarů (75 miliard korun) z těchto prostředků chce dát americká vláda k dispozici na financování humanitární pomoci pro Afghánce, kteří se nacházejí v posledních měsících ve velmi tíživé ekonomické situaci. Ještě o něco vyšší částku poskytne rodinám obětí teroristických útoků z 11. září, které podaly žaloby na Taliban u amerických soudů.
Afghánská ekonomika byla silně závislá na zahraniční pomoci, asi 80 procent příjmů rozpočtu pocházelo od mezinárodní komunity. Poté, co v polovině srpna pod tlakem Talibanu a za odchodu zahraničních vojsk ze země zkolabovala afghánská vláda a moci se chopili islamističtí povstalci, západní země přísun peněz přerušily. Afghánistán nyní není schopen plně financovat například chod nemocnic, továren, ministerstev a škol.
Hlad, chudoba a spalničky
Státy a humanitární organizace od té doby hledají cestu, jak poskytovat pomoc Afgháncům, aniž by se peníze dostaly do rukou Talibanu. Rada bezpečnosti OSN nedávno udělila povolení zasílat do země určitou pomoc navzdory mezinárodním sankcím, kterým povstalci čelí.
OSN rovněž vyzvala státy, aby darovaly Afghánistánu téměř pět miliard dolarů (107 miliard korun), což byla největší výzva svého druhu týkající se jednotlivé země v historii organizace. Podle OSN nyní téměř 90 procent obyvatel Afghánistánu žije pod hranicí chudoby a více než milionu dětí hrozí nedostatek jídla.
V současné době se také v Afghánistánu prudce šíří epidemie spalniček. V lednu se nakazilo spalničkami několik desítek tisíc lidí a zemřelo na ně přes 150 Afghánců. Mezi mrtvými jsou podle Světové zdravotnické organizace hlavně děti a bude jich přibývat. Nejlepší ochranou proti spalničkám je vakcinace, podle doporučení WHO by měla být provedena na 95 procentech populace. To je ale v současných podmínkách v zemi nedosažitelné.
Kábul měl v zahraničních rezervách uloženo asi devět miliard dolarů (193 miliard korun) včetně sedmi miliard v USA. Zbytek peněz je většinou v Německu, Švýcarsku a Spojených arabských emirátech.
zdroj: ČT24 Zprávy