Do začátku té pravděpodobně nejvýznamnější události sportovního světa zbývá už jen pár hodin. Zahajovací ceremoniál XXIV. zimních olympijských her odstartuje v pátek 4. února ve 13 hodin. Hry se uskuteční v Pekingu, kde se koná olympiáda již podruhé a místem sportovních klání bude Pekingský národní stadion. Sportovci změří své síly celkem ve 109 disciplínách v patnácti sportech. Počet sportů, se od Prvních zimních olympijských her, kdy bylo soutěžních sportů pouze osm, téměř zdvojnásobil. Aktuálně se soutěží v akrobatickém a alpském lyžování, běhu na lyžích, biatlonu, bobech, curlingu, krasobruslení, rychlobruslení, ledním hokeji, saních, severské kombinaci (skoky i běh na lyžích), short tracku (rychlobruslení na krátké dráze), skeletonu, skocích na lyžích a snowboardingu. Do 20. února, kdy hry končí, bude o medaile bojovat 2892 sportovců, z toho 114 z České republiky. Řada z nich se tohoto sportovního svátku, který většina sportovců vnímá jako jeden z vrcholů kariéry, účastní poprvé, ale jsou zde i ti, pro které to premiéra není. To je případ Ester Ledecké nebo Martiny Sáblíkové, se kterými se pojí velká očekávání ohledně medailového zisku. Mottem letošních olympijských her je věta „Joyful Rendezvous Upon Pure Ice and Snow.“ Tedy „Radostné setkání na čistém ledu a sněhu.“ Maskotem, který k olympijským hrám neodmyslitelně patří již od roku 1972, bude panda se jménem Bing Dwen Dwen. Detailní program, včetně představení všech českých sportovců naleznete na oficiální stránkách českého olympijského týmu https://www.olympijskytym.cz/olympic/peking-2022
Olympijské hry, tradiční akce, která poutá pozornost veřejnosti již desítky let. Inspirace sahá samozřejmě až k dávné Olympii v Řecku, kde se sportovní hry konaly od 8. století př. n.l. do 4. století n.l., ovšem olympijskou myšlenku, v podobě jak ji známe dnes, oživil až francouzský baron Pierre de Coubertin. Ten v roce 1892 přišel s návrhem na obnovení her. Do dvou let bylo rozhodnuto a místem Prvních olympijských her, které se konaly v roce 1896, byly zvoleny Athény. Tímto se zrodily novodobé olympijské hry, které mají být příběhem o lidském duchu, fyzické zdatnosti a touze překonávat bariéry a pomyslné limity. Jako vše, i olympijské hry se postupně vyvíjely, ani tradiční symboly, bez kterých si hry dnes nedovedeme představit, nebyly jejich součástí od počátku. Znak, tedy pět vzájemně propojených kruhů, které symbolizují jednotlivé kontinenty, a vlajku, která má bílý podklad a je 6 metrů dlouhá a 2 metry široká, představil Coubertin v roce 1914. Součástí původní historické vlajky je i heslo „Citius, Altius, Fortius“ neboli rychleji, výše, silněji. Autorem tohoto hesla byl pedagog R.P. Didon a odkazuje právě k překonávání limitů. V roce 1928 přibyl další tradiční symbol, kterým je olympijský oheň, od roku 1936 ho přenáší štafeta z Olympie. Stejně jako všem významným událostem nechybí ani olympijským hrám hymna, tou je kantána Spiridona Samarase. Zimní olympijské hry se konají jednou za čtyři roky v zimě. První olympijské sportovní klání se uskutečnilo v roce 1924 ve francouzském Chamonix, poté se pravidelně opakovaly ve čtyřletém intervaly a konaly se ve stejný rok jako hry letní. Od roku 1992 se zimní a letní olympijské hry střádají po dvou letech. Letošní se zimní OH konají výjimečně již půl roku po letních a to z důvodu přeložení LOH v Tokiu kvůli pandemii koronaviru.
Každá olympiáda budí velké vášně, v tomto případě to bohužel nejsou jen ty sportovní. To, co je v tomto případě rozdmýchává snad nejvíce, je místo konání, tedy Čína. Zde je jako problematické vnímáno porušování lidských práv. Ač je uváděno, že olympijské hry jsou apolitickou záležitostí, nedá se před některými skutečnostmi zavírat oči. Z toho důvodu některé západní země, v čele se Spojenými státy, vyhlásily diplomatický bojkot her. Na olympiádě budou chybět také vládní představitelé z Austrálie, Británie, Kanady, Nizozemska či Dánska. Přítomní nebudou ani čeští vládní politici, to potvrdila mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do. Souhlas s diplomatickým bojkotem uvedl premiér Petr Fiala již začátkem prosince. Kritický postoj k místu konání letošních her nezastírá ani Senát, to potvrdil i vyjádřením podpory tibetského filmaře a bývalého politického vězně Dönduba Wangčhena, který vyzval k politickému bojkotu olympiády. Jak to bude s účastí českých diplomatů, včetně českého velvyslance v Pekingu Vladimíra Tomšíka, zatím rozhodnuto není. Tomšík v dřívějším rozhovoru pro čínský deník Beijing Daily vyjádřil olympijský hrám podporu, a to na žádost prezidenta Miloše Zemana. Ovšem ministr zahraničí Jan Lipavský ho požádal, aby se podobných výroků zdržel. Úplně ignorovat olympijské hry však ambasáda neplánuje, už jen kvůli početnému zastoupení českých sportovců.
Letošní olympijské hry budou pro mnoho sportovců pravděpodobně těžší, než v předchozích ročnících. Kromě svých sportovních soků se musí vypořádat i s dalšími soupeři. Kteří ale ne vždy hrají fér. Jedním z nich je bezpochyby koronavirus. Nutno však podotknout, že koronavirus je soupeřem společným a použity byly snad všechny zbraně. Jednou z nich je očkování, které sice u sportovců není povinné, ale alternativa v podobě třítýdenní karantény na hotelovém pokoji v Pekingu je pro sportovce nemyslitelná. Dalším opatřením je život v bublině a navíc pod dohledem. V dějišti olympijských her vznikne uzavřený ministát s vlastními pravidly, podle kterých se budou řídit sportovci, pořadatelé, funkcionáři, novináři i další lidé, kteří jsou k chodu olympijských her nezbytní. A tato pravidla jsou poměrně přísná, patří mezi ně například denní testování nebo omezený pohyb. Omezení se dotknou také diváků, jediní, kdo mají šanci vidět sportovce naživo jsou obyvatelé pevninské Číny, to navíc za dodržení specifických podmínek. Kromě toho, že si sportovci musí dávat pozor na to, kam chodí, musí být také obezřetní ohledně toho, co říkají. Zástupce generálního ředitele odboru mezinárodních vztahů Pekingu 2022 uvádí, že prohlášení, která jsou v souladu s olympijským duchem budou chráněny, ovšem cokoli jiného, ať už půjde o chování nebo projevy proti olympijskému duchu, především proti čínským zákonům a nařízením, budou potrestány. Trestem může být například zrušení akreditace.
Co vše přinesou pro českou výpravu osmé zimní olympijské hry od rozdělení Československa? Kolik cenných kovů se podaří přidat k 28 zlatým, 32 stříbrným a 38 bronzovým medailím, které čeští sportovci vybojovali doposud? A bude mít diplomatický bojkot nějaké důsledky? To vše je zatím tajemstvím, ale již brzy se ho dozvíme.