Neúčast Andreje Babiše v předvolebních debatách vypovídá o jeho odvaze nechat se konfrontovat s prezidentskými protikandidáty, řekl ČTK v rozhovoru Petr Pavel. Babiš podle něj nemá podle aktuálních volebních průzkumů postup do druhého kola lednových prezidentských voleb jistý. Pavel očekává ve volbách celkem vyrovnaný souboj mezi třemi kandidáty. Do trojice řadí sebe, Babiše a bývalou rektorku Danuši Nerudovou.
V současné době Pavel nevidí důvod, aby na své předvolební kampani něco zásadně měnil. Plánuje se i nadále účastnit debat s protikandidáty, besedovat s lidmi a pořádat veřejná vystoupení. „Tempo i obsah zůstanou přibližně stejné,“ poznamenal.
Do volebních debat se minimálně do konce roku nechce hlásit předseda hnutí ANO a bývalý premiér Babiš. „Něco to vypovídá o něm a o jeho odvaze nechat se konfrontovat s protikandidáty,“ poznamenal Pavel. „Myslím si, že to je celkem srozumitelná strategie v jeho týmu nevystavovat ho zbytečně situacím, které by pro něj nemusely vyznít úplně pozitivně,“ dodal. Babiš se podle něj nyní zaměřuje na zviditelňování v regionech, kam většinou politici moc nejezdí, zdůrazňuje nedostatky vlády Petra Fialy (ODS) a nechává veřejná vystoupení až na poslední velké debaty, ve kterých bude doufat, že se mu podaří „alespoň emočně oslovit tu nerozhodnutou část obyvatelstva“.
Současné průzkumy voličského mínění podle Pavla ukazují, že Babiš nemusí mít postup do druhého kola jistý. Ve volbách očekává celkem vyrovnaný souboj tří kandidátů, tedy sebe, Babiše a Nerudové. „Každý z nás má svoje argumenty, kterými chce veřejnost oslovit a bude na lidech, jak si to vyhodnotí, kdo z těch kandidátů má nejvíce zkušeností a praktických dovedností, aby jim pomohl překonat těžké období,“ doplnil bývalý vysoký představitel české armády a NATO.
Pavel se v poslední době musel vypořádat s články, které se zabývaly jeho členstvím v komunistické straně a účastí na předlistopadovém zpravodajském kurzu. „Vnímám to naprosto v kontextu volební kampaně, protože nebýt volební kampaně a mé účasti v ní, tak by se nic z toho veřejně neprobíralo,“ řekl. „To, že se to probírá, je na jednu stranu důkazem toho, že nic jiného, alespoň zatím, není,“ doplnil. Je podle něj na lidech, aby vyhodnotili, zda jeho pět předlistopadových let je natolik závažných, že na jejich odčinění nestačilo 33 let následujících, kdy se podílel na budování „demokratické, bezpečné a důvěryhodné země“.
Odmítá, že by svou minulost bagatelizoval. Zdůraznil, že fakta o ní zveřejnil. Své členství v KSČ vnímá jako chybu způsobenou tím, že tehdy neměl potřebný rozhled. Poznamenal, že na jednu stranu je za tuto chybu rád. „Protože mi to dnes slouží jako velice solidní základ k tomu, abych věděl, co nechci,“ doplnil.
Odmítá také, že by nedostatečně informoval o studování zpravodajského kurzu, na který nastoupil v roce 1988. Pavel dlouhodobě uvádí, že jeho cílem bylo následně pracovat ve vojenské diplomacii. Kritici zdůrazňují, že účastníci kurzu se učili práci zpravodajců, tedy „špionů“. „Že jsem první rok výlučně dělal francouzštinu, to jsem říkal. Že odborná příprava zahrnovala mimo jiné i agenturní přípravu, to jsem taky říkal,“ podotkl Pavel k obsahu kurzu. Agenturní příprava podle něj začala až v létě 1989, a do listopadu 1989 se tak z něj za necelé tři měsíce „rozhodně nestal žádný špion“. Kurz podle něj připravoval všechny odbornosti zpravodajců. „Já tedy v tom, co v poslední době vychází, nenacházím vůbec nic nového, objevného, co bych v minulosti zamlčel nebo překroutil, jenom prostě lidé používají jiné výrazy a pak hledají obsahový rozdíl v tom, co jsem říkal já a co říkali oni, nic jiného,“ uvedl.
Zdroj: ČTK