Zákon o zákazu spalování dřeva k kamnech, kotlích se kvapem blíží. Dle výzkumů je spalování této biomasy extrémně emisní a tlak ze strany ekologů roste. Jak to tedy s pálením dřeva bude?
Vědci z Řecka a Velké Británie v tom mají jasno
Dle nich se totiž při spalování dřeva uvolňují do ovzduší extrémní množství emisí a jemného prachu, tímto způsobem byly uzavřeny dvě studie, které zahýbali zákonodárnými orgány v posledních měsících. Známá zásada praví, že korelace není kauzalita. Tým britských vědců měřil hodnoty emisí u otevřených krbů a u starých kamen, které se zde stále ve velkém používají. Angličané jsou všeobecně známí jejich láskou k tradicím a ozkoušeným věcem, moderním technologiím v této oblasti tedy moc pozornosti nevěnují. Otevřená ohniště krbů dosahují takřka minimální účinnosti spalování a jejich topeniště není uzpůsobeno tomu, aby docházelo k „vypalování“ emisí. Takže reálně z tohoto souhrnu vyplývá, že k měření byly použity diametrálně odlišné typy krbů a kamen, než nabízí současný moderní trh.
Studie z Řecka se zase ve velkém zaměřila na koncentraci částic jemného prachu PM. Cílem výzkumu pak zase byla spíš míra na vzniku požárů z těchto částic, protože ty jsou zde velmi časté.
Dřevo, uhlí a oxid uhličitý
To, že při spalování dřeva vzniká více oxidu uhličitého, než při spalování uhlí je jedním z argumentů odpůrců spalování biomasy. Toto tvrzení však není úplně pravdivé a jednoznačné. Je založeno totiž na faktu, že když strom roste, ukládá do sebe a do své dřevní hmoty CO2, který se poté následně při spálení uvolní do ovzduší. To by byl fakt, ale ne pokud si uvědomíme to, že v realitě nepálíme celý strom, protože větve a kořeny tvořící více než 30 % dřeva na jednom hektaru necháváme v lese. Většinou se pálí pouze kmen a velké větve.
Zhruba 60 % dřevní hmoty je vytěženo pro průmyslové využití. Palivové dřevo jako takové, tvoří z tohoto objemu pouhých 15 % a vzniká jako zbytkový produkt. Přesněji řečeno, je to tak trochu odpad, který se nehodí pro další průmyslové zpracování. Na každý hektar se počítá s průměrným ročním přírůstkem dřevní hmoty přibližně 7 m3. V Česku proces těžby dřeva podléhá přísným normám a regulím, tak aby, laicky řečeno, nebyly lesy vytěženy.
Jak jsme na tom u nás?
Dle údajů Českého hydrometeorologického ústavu je v Česku podíl na emisích prachových částic PM2,5 přibližně 70 %. Emisní limity Evropské unie se nám daří plnit na 99,9 % území. Více než dřevo mají na tyto hodnoty spíš zastaralé nebo špatně funkční kotle na uhlí. kotel na uhlí dokáže za jednu topnou sezónu vyprodukovat cca 25 kg prachových částic PM2,5. Běžná kamna na palivové dřevo vyprodukují přibližně 10 kg a zplyňovací kotel na palivové dřevo cca 2 kg.
Co na to EU?
To, že se EU v nejbližší době rozhodne omezit, či dokonce zakázat pálení dřeva je opravdu velmi nepravděpodobné a jedná se tedy o lživé informace. EU naopak pálení biomasy včetně dřeva podporuje a to zejména kvůli nahrazení dnes již kontroverzního uhlí, od kterého se postupně upouští. Nemusíme se tedy bát. V kamnech krbech i kotlích si jistojistě ještě nějakou dobu voňavým dřevem jistě zatopíme.
Zdroj obrázku: https://pixabay.com/cs/photos/nostalgie-trouba-star%c3%bd-historick%c3%bd-4353096/
Zdroj hodnot: https://www.drevostavitel.cz/clanek/overovna-zakaz-topeni-palivovym-drevem?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=933620&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box