Zemanovými výroky se soud zabýval poprvé už v roce 2018, kdy konstatoval, že prezident je v postavení orgánu státu. Za stát ale nemůže v tomto typu soudního řízení jednat Kancelář prezidenta republiky, která je spíše servisní složkou Hradu, a ne institucí zodpovědnou za náhradu škody či nemajetkové újmy. Proto v řízení vystupovalo ministerstvo financí.
V nyní odmítnutém dovolání ministerstvo uvádělo, že výroky prezidenta nelze považovat za výkon veřejné moci. NS ale argumentaci úřadu nepřijal s odkazem na svá starší rozhodnutí i judikaturu Ústavního soudu.
Dovolání podávala kromě ministerstva také Kaslová. Žádala širší omluvu i za další prezidentova slova, mimo jiné za výrok o „fascinaci intelektuálů zrůdným učením“. Pražský městský soud konstatoval, že veřejné osoby, ke kterým patřil i uznávaný novinář a spisovatel Peroutka, musí snést vyšší míru kritiky.
Nesprávná citace
Nejvyšší soud potvrdil, že šlo o hodnotící soudy, u kterých je nutné zkoumat, zda se zakládají na pravdivé informaci, zda je forma prezentace přiměřená a zda primárním cílem není hanobení a zneuctění daného člověka.
V „kauze Peroutka“ se prezident podle NS dopustil nesprávnosti v citacích, nelze však říct, že pro svou kritiku uznávaného novináře a jeho veřejných vyjádření v době nástupu nacismu neměl žádný podklad. V Peroutkově díle jsou prý totiž obsahově podobné výroky.
„Pouhá nepřesnost citace, či záměna autora výroku, nedosahuje takové intenzity, aby z hlediska právního vedla k zásahu do osobnostního práva, pokud autor, jemuž je tvrzený výrok přisuzován, uvedl výrok obsahově obdobný,“ stojí v rozhodnutí NS.
Zeman své výroky o Peroutkovi pronesl v lednu 2015 na pražském fóru k holocaustu, kde hovořil o selhání intelektuálů v krizové situaci, jakou byl nástup nacismu.
zdroj: ČT24 Zprávy