V době obrovského rozmachu internetu, chytrých domácností, postupného vzniku chytrých měst a dalšího technologického pokroku je téměř neuvěřitelné, že kvůli řadě věcí stále ještě musíme obíhat úřady, vyplňovat papíry a používat razítka a kolky. Datové schránky sice fungují obstojně, mají ale ještě řadu much a omezení. Ministerstvo vnitra ale přišlo s dlouho očekávanou novinkou – spuštěním Portálu občana coby součástí plánovaného vylepšení projektů eGovernmentu.
Na dobré cestě?
Portál občana byl spuštěn již v létě loňského roku a Ministerstvo vnitra si od něj slibovalo digitální revoluci. Jeho prostřednictvím mají lidé možnost zjistit online stav svého bodového konta v registru řidičů, zjistit údaje z živnostenského rejstříku nebo si dokonce sami za určitých podmínek zřídit živnost. Součástí spuštění Portálu občana jsou také včasné notifikace na konec technické, platnosti občanského průkazu či cestovního pasu. V létě letošního roku pak ministerstvo představilo plány na další novinky, jako je možnost online podání daňového přiznání nebo možnost přihlášení do Portálu občana prostřednictvím internetového bankovnictví.
Podle slov Jana Hamáčka ale samotný projekt nestačí:”Teď je důležité, aby státní správa začala elektronicky komunikovat mezi sebou,” uvedl v prohlášení, uvedeném na webu ministerstva, a dodal, že je nutné přijmout zákon o právu na digitální služby, ale především získat dostatek finančních prostředků na zavedení nástrojů strategie Digitálního Česka. Hovoří se o necelých dvou miliardách korun, s touto investicí ale Ministerstvo financí podle všeho nepočítá.
Rozhodně se nedá říci, že by o Portál občana nebyl zájem. Jsou v něm registrovány řádově desítky tisíc uživatelů, jejichž počet neustále stoupá. Zájem je například o takzvanou eObčanku, úspěch slaví i nová podoba datových schránek.
Web Portál občana připomíná jakousi virtuální, digitalizovanou podobu úřadu, na kterém lze zařídit vybraný počet náležitostí. Naleznete zde formuláře pro občany, úřady i k registru smluv, můžete získat podrobné informace k nejrůznějším úředním záležitostem nebo se informovat o novinkách z oboru státní správy. Portál občana je ale například také místem, kde najdete věstníky různých institucí od Českého telekomunikačního úřadu přes Ministerstvo dopravy až třeba po Nejvyšší kontrolní úřad.
Podle údajů Ministerstva vnitra bylo na Portále občana k 31.květnu letošního roku spuštěno 97 služeb. K 18. červnu letošního roku bylo registrováno přes 989 tisíc datových schránek. V plánu je spuštění několika nových služeb, jako je třeba Portál pacienta Moravskoslezského kraje, možnost získání plnohodnotného výpisu ze živnostenského rejstříku nebo rejstříku trestů nebo eAmbulance pro kraj Vysočina.
Digitalizace přináší nejen více pohodlí a rychlosti ve vyřizování úředních záležitostí. Je také vítaným ulehčením pro handicapované občany a představuje mimo jiné i výrazně menší zátěž pro životní prostředí.
Podle expertů nicméně současná digitalizace v České republice značně pokulhává za svými reálnými možnostmi. Podle průzkumu společnosti CEEC Research vykonává státní správa v současné době 29 procent úkonů elektronicky, 20 procent papírově a 51 procent duplicitně. 85 % zástupců centrální státní správy je toho názoru, že současná úroveň digitalizace bude v horizontu tří až pěti let zcela nedostatečná. “Datový fond není dostatečně propojen, sdílen a koordinován. Některé datové sběry úplně neodpovídají 21. století,” uvedl pro magazín Týden ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy ministerstva vnitra David Sláma.
Proces digitalizace je pomalý a nedotažený i podle řady občanů – počínaje faktem, že na spoustě úřadů nelze poplatky hradit jinak než v hotovosti a konče mnohdy složitým a kostrbatý procesem digitálního zpracovávání některých záležitostí.
Jako v Estonsku
Vzorem České republiky pro digitalizaci je Estonsko. To zahájilo kompletní digitalizaci státní správy, od které si slibuje zmenšení byrokracie i vyšší transparentnost. Ve finální fázi tohoto projektu bude vše – od receptů do lékárny přes školství či zdravotnictví až matriku – zcela online. Základem tohoto systému je elektronická identifikace a s ní spojený elektronický podpis, díky kterým lze naprostou většinu záležitostí vyřešit doma od stolu – výjimku tvoří případy, které vyžadují osobní účast, jako třeba rozvody nebo svatby. Samozřejmostí je garance naprostého soukromí a bezpečí pro všechny zúčastněné, stejně jako zajištěný přístup ke všem informacím v zájmu co největší transparentnosti. Platformu podporuje software X-Road, což je decentralizovaný systém, který propojuje databáze, součástí celého procesu je připojení elektronického podpisu a šifrování dat. Na digitalizaci státní správy pracuje Estonsko již od roku 1997 a jedním z jejích cílů je i zvýšení hrubého domácího produktu. V jeho zájmu Estonsko zavedlo systém takzvané e-rezidence, v jejímž rámci mohou podnikatelé z celého světa zaregistrovat své podniky právě v Estonsku a získat tak přístup na trh Evropské unie. O své know-how se Estonsko neváhá podělit a nabízí ostatním zemím, které mají zájem o digitalizaci, své vlastní exprety na tuto problematiku.
Jménem zákona
Členové Poslanecké sněmovny přišli v tomto roce s návrhem Zákona o právu na digitální službu. Ten má občanům zajišťovat právo na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci. Díky propojenému datovému fondu si instituce budou moci údaje předávat mezi sebou, a občanům tedy tato povinnost odpadne. Dokumenty, listiny a doklady, jako jsou například rodné či oddací listy, budou v tomto registru zaneseny a příslušné instituce k nim budou moci kdykoliv získat přístup – lidé je tedy nebudou muset opakovaně předkládat. Velmi zjednodušeně by se dalo říci, že zmíněný zákon zbavuje občany povinnosti opakovaně u různých institucí a orgánů předkládat papírové doklady, které jsou již zaneseny v systému.
Digitalizace je dlouhý a náročný proces, který má zatím stále ještě řadu much. Máme se však od koho učit, a proto nejsou vyhlídky zcela beznadějné.
Zdroj obrázků: Pexels, Portál občana