Poté, co se zhroutil Sovětský svaz, evropské země drasticky zeštíhlily své obranné rozpočty, armády i arzenály. S následným vzestupem al-Káidy se zaměřily na boj s terorismem, jenž vyžaduje jiné vojenské investice a lehčí síly, konstatují NYT. Dokonce i dlouhé angažmá NATO v Afghánistánu se podle deníku jen málo podobalo pozemní válce v Evropě využívající hojně děla a tanky, o níž si téměř všechna ministerstva obrany myslela, že se už nebude opakovat.
Množství používaného dělostřelectva v bojích na Ukrajině je ale ohromující, říkají podle listu představitelé NATO. V Afghánistánu mohly síly Severoatlantické aliance vypálit na tři stovky dělostřeleckých nábojů denně a neměly obavy o protivzdušnou obranu. Ukrajina však může za den vypálit tisíce projektilů a nadále zoufale potřebuje protivzdušnou obranu proti ruským raketám a dronům íránské výroby.
„Den na Ukrajině je měsíc nebo i více v Afghánistánu,“ zdůraznil Camille Grand, odborník na obranu z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, který byl donedávna zástupcem generálního tajemníka NATO pro obranné investice.
V létě Ukrajinci na Donbasu denně vypálili šest až sedm tisíc dělostřeleckých nábojů, přiblížil vysoce postavený představitel NATO. Rusové tehdy během čtyřiadvaceti hodin vystříleli 40 až 50 tisíc nábojů. Spojené státy přitom vyrobí měsíčně jen patnáct tisíc takových projektilů, píší NYT.
Elementární nepřipravenost Západu tak nyní podle amerického listu spustila divokou snahu zásobit Ukrajinu tím, co potřebuje, a zároveň doplnit zásoby NATO. Vzhledem k tomu, že obě strany spotřebovávají zbraně a munici tempem nevídaným od druhé světové války, stala se snaha o udržení arzenálů klíčovým bodem, jenž by se mohl stát pro ukrajinské úsilí rozhodující, píše deník. Dokonce i Spojené státy mají podle něj omezené zásoby zbraní, které Ukrajinci potřebují.
NATO BY MOHLO INVESTOVAT V ČESKU
Západní země se proto pokoušejí najít stále vzácnější vybavení a munici ze sovětské éry, které by Ukrajina mohla používat, včetně raket protivzdušné obrany S-300, tanků T-72, a zejména sovětských dělostřeleckých granátů, pokračují The New York Times. Západ se podle periodika také snaží přijít s alternativními systémy, byť staršími, které by nahradily zmenšující se zásoby drahých raket protivzdušné obrany a protitankových střel Javelin.
Západnímu obrannému průmyslu to podle listu vysílá signály, že se chystají dlouhodobější kontrakty, je zapotřebí zaměstnat více pracovníků na směny a obnovit starší tovární linky. Dokonce se diskutuje o tom, že by NATO investovalo do starých továren v Česku, na Slovensku a v Bulharsku, aby obnovily výrobu nábojů ráže 152 a 122 milimetrů pro ukrajinské dělostřelectvo, upozorňují NYT.
Země podle listu v tomto směru čelí řadě překážek. Jednou z nich jsou kontroly vývozu, které upravují, zda zbraně a munice prodané do jedné země, mohou být poslány do jiného státu. Ukrajina se rovněž musí popasovat s řadou nejrůznějších systémů, přičemž obtížné je zásobování i údržba.
The New York Times také připomínají, že řada členských zemí NATO do značné míry ignorovala závazek vyčlenit dvě procenta HDP na obranu, který list zároveň označuje – ve světle ruské anexe ukrajinského Krymu v roce 2014 a bojům na Donbasu – za skromný. V únoru, kdy Rusko na Ukrajinu masivně zaútočilo, byly zásoby zbraní mnoha zemí jen asi poloviční, než měly být, upozornil podle deníku činitel z NATO.
MACGYVEROVA ARMÁDA
Celkově země Severoatlantické aliance dosud poskytly Ukrajině zbraně v hodnotě přibližně 40 miliard dolarů (kolem 936 miliard korun), uvádí NYT. Podle dalšího z činitelů NATO přitom menší země už vyčerpaly svůj potenciál, ale zhruba deset – zejména těch větších – států stále může poskytnout více zbraní.
Američtí představitelé trvají na tom, že armáda Spojených států má dost materiálu, aby mohla pokračovat v dodávkách na Ukrajinu a bránit americké zájmy i jinde.
Ukrajina se také mezitím ukázala jako přizpůsobivá. Její síly jsou v NATO známé jako „MacGyverova armáda“, píše americký deník s odkazem na televizní seriál, v němž hlavní hrdina improvizuje se vším, co mu přijde pod ruku.
Kupříkladu k ostřelování ruských pozic na Hadím ostrově Ukrajinci podle NYT použili francouzské houfnice Caesar s dosahem čtyřicet kilometrů, které umístili na nákladní říční čluny a táhli je deset kilometrů, aby zasáhli ostrov vzdálený padesát kilometrů, tvrdí deník.
Připomíná také, že problémy se zásobováním mají i útočící Rusové. Používají nyní méně dělostřeleckých nábojů, byť jich stále mají velký počet, ale některé jsou staré a méně spolehlivé, píše list. Moskva se podle něj rovněž pokouší navýšit vojenskou výrobu a údajně se snaží nakoupit rakety ze Severní Koreje a další drony z Íránu.
Zdroj: ČT24