Jako student gymnázia tíhl Jakub Železný k humanitním předmětům. „Zeměpis a tělocvik ještě tak nějak šly. Matematika, fyzika a biologie byly opravdu katastrofa,“ vypočítává. Na jeho vysvědčení se nevyjímaly ani známky z chování.
„Hlavně po revoluci v roce 1990 měli učitelé pocit, že jsme zvlčili. Já byl předseda stávkového výboru na gymnáziu Na Zatlance, takže jsem zvlčil nejvíc. Dostal jsem dvě trojky z chování za sebou, prostě jen proto, že jsem možná byl nezařaditelný,“ vysvětluje moderátor.
Ještě před revolucí se chtěl stát hercem, pak ale přišel převrat a Železný se rozhodl, že se vydá na novinářskou dráhu. „Myslel jsem si, že herec je fajn, ale přece jenom novinář může udělat pro zemi víc. Byl to trošku falešný pocit. Pořád hledám nějaké vyústění tohoto pocitu,“ zamýšlí se.
Po neúspěšných přijímačkách na pražskou Fakultu sociálních věd chtěl získat zkušenosti v praxi. Přihlásil se proto na stáž do Českého rozhlasu. Důvod proč si vybral zrovna zvukové médium byl podle něj v celku logický. A protože tíhl ke kultuře, začal pracovat na stanici Vltava. „Říkal jsem si: Nemůžu přece být píšící novinář, když jsem chtěl být hercem, tak budu mluvící novinář v rozhlasu,“ vysvětluje.
KULTURA, FOTBAL A POLITIKA
Dnes je moderátor spojován s politickou žurnalistikou, v minulosti se ale kromě kultury věnoval také sportu. Na Radiožurnálu moderoval pořady S mikrofonem za hokejem a za fotbalem. „Na fotbal jsem byl vždycky levej, ale líbil se mi, tak jsem si říkal, že o něm budu aspoň mluvit,“ říká Železný. Jeden čas dokonce kombinoval politické zpravodajství s moderováním sportovních pořadů.
„Já jsem vždycky chtěl dělat politickou žurnalistiku. Dodnes si myslím, že je to vrchol žurnalistické práce. Ale na druhou stranu jsem si říkal, že když budu mít šanci vyzkoušet si i kulturu a sport, tak to bude fajn a může mě to jenom obohatit,“ vysvětluje.
NEVYSLOVENÉ JMÉNO
Od roku 2002 pracuje Železný ve zpravodajství České televize, kde aktuálně moderuje Události, komentáře a hlavní zpravodajskou relaci Události. Jako moderátor je nejvíc vidět, na přípravě zpravodajských pořadů ale pracuje celá řada dalších lidí. Mimo jiné i editoři, se kterými se Železný ne vždy shodl. Třeba když po něm editor chtěl, aby ve vysílání řekl jméno masového vraha Anderse Breivika.
„Není právě to, že řeknu jméno masového vraha, zneuctění památky desítek dětí, které ten člověk bezostyšně zvraždil? Měl jsem tady v televizi před 14 dny norské studenty a studentky, děkovali mi za to, že u nich se to taky tak dělá,“ říká Železný.
Do konfliktu se Železný nedávno dostal v živém vysílání s poslancem ANO Patrikem Nacherem, ohledně otázek, které kladl opozici v minulé vládě a které nyní klade jemu. „Lidé si neuvědomí, že to byla reakce. Kdyby řekl: Kladete špatné otázky, děláte to špatně, tak neřeknu ani popel, ale on řekl, že jemu dávám tvrdší otázky než zástupcům druhého politického proudu, který momentálně je ve vládě. To se mě strašně dotklo,“ popisuje Železný, ale současně dodává: „Politici jsou mi lidsky osobně jedno.“
I když je moderování podle Železného u zpravodajských pořadů v devíti z deseti případů spíše poklidné, ve vysílání můžou nastat i náročné chvíle. V minulosti tak často používal příměr, že moderování Událostí je jako pilotování stíhačky. „I když jsou tam dva moderátoři, tak jeden je Maverick a druhý je Goose, i když tedy doufám, že tomu druhému se nestane to, co se stane Goosovi,“ říká moderátor s odkazem na film Top Gun.
Těžké chvíle ve vysílání zažil nedávno, když nebyl k dispozici překlad během rozhovoru s ukrajinskou klimatoložkou. „Ty víš, že lidé v režii tam pobíhají a snaží se pomoct, ale ty to musíš vyřešit, nikdo jiný to za tebe neudělá. Nemůžeš říct: Diváci, já se omlouvám, počkejte chviličku,“ říká Železný a pokračuje v příměru moderátora a pilota: „Já si prostě myslím, že pilot je ten, na koho budou lidi vzpomínat v tom letadle, jestli přistál dobře, nebo ne a výsledek letu si lidé spojí s ním, ne s editorem.“
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, YouTube a Podcasty Google a Apple.