Ministerstvo zemědělství kontroluje ceny potravin. Rusnok nevyloučil další růst úrokových sazeb

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) sdělil, že kontroly mají trvat nejméně tři měsíce. Do kontrol chce ministerstvo vedle antimonopolního úřadu přizvat také ministerstvo financí. Zaměřuje se především na čtyři skupiny potravin, a to máslo, drůbeží a vepřové maso a pečivo. Skupiny byly vybrány na základě podnětů od veřejnosti, ale i zemědělců nebo potravinářů.

Ministerstvo chce kontrolami dosáhnout toho, aby obchodníci a další členové dodavatelského řetězce nezneužívali současné situace a nezvyšovali uměle své marže. Jaké konkrétní kroky by v případě zjištění nepřiměřených marží přišly, ministr nekomentoval.

„Zaznamenali jsme případy, kdy obchodní přirážka na točeném salámu byla 246 procent, na standardní šunce dokonce 255 procent. To jsou čísla, u kterých už se člověk musí pozastavit nad tím, zda je to v pořádku. Ano, máme volné tržní prostředí, ale není možné, aby zemědělci byli takto zmáčknutí, prodávali za ceny, které jim ani nepokryjí náklady, a přitom jiní měli neúměrně vysoké marže,“ řekl Nekula.

Ministr usiluje o spravedlivější rozdělení zisku

Stát přitom některé druhy zemědělské výroby dlouhodobě dotuje. Situace, kdy například vepřové maso v obchodech výrazně zdražuje, ale producenti masa nedostanou adekvátně zaplaceno a produkují se ztrátou, je podle ministra dlouhodobě neudržitelná.

Ministr proto usiluje o to, aby zisk byl spravedlivěji rozdělen mezi zemědělce, zpracovatele a obchodníky. K tomu by měla přispět novela zákona o významné tržní síle, která v ČR měla platit již od loňského května, doposud ale nebyla schválena. Novela předpokládá mimo jiné i snížení hranice pro posuzování firem s významnou tržní silou z nynějšího obratu pět miliard korun ročně na 51 milionů korun. Tím se okruh posuzovaných subjektů výrazně rozšíří.

Podle předsedy ÚOHS Petra Mlsny se začne po přijetí zákona rozkrývat celý dodavatelský řetězec, který je dosud jakousi „černou skříňkou“. O nekalých a jiných praktikách se tak podle něj pouze hovoří, neexistují ale žádná data, která by je dokládala.

Ministr Nekula proto bude také diskutovat se zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků. Mimořádné jednání s těmito subjekty svolal na čtvrtek. Řešit s nimi chce právě rostoucí ceny potravin a marže některých subjektů, na které v končeném důsledku doplácí spotřebitel.

Ceny výrobců v březnu nejvíc rostly v zemědělství

V zemědělství se v březnu podle ČSÚ ceny zvýšily o 27,2 procenta po únorovém růstu o 22,9 procenta. V rostlinné výrobě se ceny zvýšily o 38,8 procenta, v živočišné výrobě o 12,4 procenta. Olejniny zdražily téměř o polovinu, obiloviny bezmála o čtyřicet procent a brambory o necelou čtvrtinu. Ovoce naopak zlevnilo o 14 procent a zelenina o 18 procent.

V průmyslu, kde zrychlil růst na 24,7 procenta z 21,3 procenta, se nejvíce zvýšily ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. „Ceny elektřiny, plynu a páry vzrostly o 48,9 procenta. Z toho elektřiny, přenosu, rozvodu a obchodu s elektřinou o 62,3 procenta. Ceny obecných kovů a kovodělných výrobků byly vyšší o 27,8 procenta a chemických látek a výrobků o 42,9 procenta,“ uvedli statistici. Zdražily také potravinářské výrobky, nápoje a tabák.

Ve stavebnictví růst zrychlil na 10,4 procenta z 9,9 procenta. Cena stavebního materiálu v meziročním srovnání vzrostla o 22,8 procenta, stavební práce zdražily o 10,4 procenta.

Ceny tržních služeb pro podniky byly v březnu meziročně vyšší o 4,9 procenta, zatímco v únoru o 4,3 procenta. V této oblasti se ceny za skladování a podpůrné služby v dopravě zvýšily o 15,7 procenta, za reklamní služby a průzkum trhu o 15,3 procenta a za služby v oblasti zaměstnání o 9,5 procenta. Více se platilo také za operativní leasing, služby v pozemní dopravě nebo za vydavatelské služby.

Také v meziměsíčním srovnání se ceny zvyšovaly. V zemědělství to bylo o 5,4 procenta, v průmyslu o 4,2 procenta, ve stavebnictví o procento a ceny tržních služeb pro podniky vzrostly proti letošnímu únoru o 1,4 procenta.

Ceny zvyší 80 procent podnikatelů

O růstu nákladů mluví i Hospodářská komora, podle níž vzrostou podnikatelům v letošním roce náklady o desítky procent. V důsledku zdražování materiálů, energií a pohonných hmot tak bude nuceno zvednout ceny svých výrobků více než 80 procent podnikatelů.

Plných 94 procent podnikatelů uvedlo, že v porovnání s loňským rokem jim ceny vstupů, jako jsou materiály, meziprodukty a služby zásadní pro podnikání, bez energií a mezd, letos vzrostou. Podle Hospodářské komory neexistuje ani jediná firma, která by předpokládala, že cena energií a pohonných hmot letos klesne.

Nejvyšší nárůsty cen ve stavebnictví například určuje nedostatek materiálu, součástek i pracovní síly, což dále negativně ovlivňuje válečný konflikt na Ukrajině. Dovoz základních surovin a zásadních meziproduktů vázne a zároveň stavebnictví přichází o kvalifikované ukrajinské pracovníky, kteří opouštějí ČR, aby bojovali na frontě, ukázal průzkum.

Řada podniků sníží své marže

„Přestože se v podstatě všem podnikům zvýší ceny vstupů, a to velmi výrazně, nemalá část respondentů přistoupí i ke snížení svých marží, týkat se to bude především menších firem. Růst cen vstupů se tak v plné míře nepromítne do spotřebitelské inflace, tento přístup podnikatelů bude dopady tohoto růstu na spotřebitele tlumit,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Podle Hospodářské komory se situace na trhu s rychle rostoucími cenami elektřiny a plynu stává neudržitelnou jak pro domácnosti, tak pro podniky. Proto navrhla vládě kroky, jak domácnostem, podnikům a obcím snížit cenu energií a zabránit i dramatickému růstu cen v následující topné sezoně.

Vláda by se podle Hospodářské komory měla soustředit i na dosud neuvažovaná řešení. Komora navrhuje například výjimky pro používání burzovních cen při prodeji energií, majetkový vstup ČR do vznikajících LNG (zkapalněný zemní plyn) terminálů nebo vytvoření mechanismu k zajištění strategických zásob zemního plynu. Vláda by měla zvážit i vlastní těžbu plynu z břidlic nebo prodloužení provozu uhelných tepláren.

Rusnok: Inflace tady nebude věčně

Guvernér ČNB Jiří Rusnok nevyloučil na zasedání bankovní rady na počátku května další zvýšení úrokových sazeb. Zároveň uvedl, že vysoké sazby ponechá banka delší dobu, než původně očekávala.

„Ta inflace tady nebude věčně. Není to prokletí, ale nebude to bezbolestné. To hlavní jsme již odpracovali a spíše to vidím tak, že ty vysoké sazby s námi budou déle než jsme čekali,“ uvedl Rusnok. Původní předpoklady ČNB počítaly s poklesem sazeb již ke konci letošního roku. „Troufnu si spekulovat, že to nebude v letošním roce,“ dodal Rusnok k možnému poklesu sazeb.

Bankovní rada ČNB na konci března zvýšila úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Šlo tak o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Základní úroková sazba tak nyní činí pět procent, což je nejvyšší hodnota od roku 2001. Sazby ČNB zvyšuje kvůli snaze utlumit rostoucí inflaci a snížit i inflační očekávaní.