Marian Jurečka uvedl jako příklad problémů disidentů s nízkými penzemi nedávno zesnulou bývalou mluvčí Charty 77 a také Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Komunistický režim ji věznil a umožnil jí pracovat pouze na pozicích uklízečky a domovnice, i když vystudovala psychologii. V důsledku jí sociální správa vyměřila důchod jen několik tisíc korun.
Podobné to bylo u dalších lidí, kteří režimu odporovali – kvůli věznění i jiným důvodům neměli dostatečnou dobu placení odvodů a navíc měli nízké výdělky, protože nemohli pracovat ve svých původních profesích. Příplatky k penzi pro odbojáře mnozí odpůrci režimu nezískali.
„Podíváme se na skupinu těchto osob, abychom problém systematicky vyřešili. Podle odhadu jsou to nižší stovky lidí,“ slíbil Jurečka.
Podle ředitele ministerského odboru pojištění Tomáše Machance by měl na řešení případů spolupracovat ÚSTR, který by disidentům vydal osvědčení. O úpravě penze by pak rozhodovala sociální správa. Od ministerstva by přitom měla návod, jak by měl při takzvaném odstranění tvrdosti nynějších zákonných pravidel v případě disidentek a disidentů postupovat. „Můžeme lidem pomoci odstraněním tvrdosti zákona, opatření nemusí možná být řešeno ani legislativně,“ uvedl Machanec.
Česká správa sociálního zabezpečení rozhoduje o odstranění tvrdosti zákona z pověření ministra práce v některých případech už nyní. Týká se to třeba přehodnocení doby odvodů, zohlednění odkladu placení pojistného kvůli nemoci či výše důchodu u lidí, kteří se dlouhodobě starali o bezmocné blízké.
Zdroj: ČT