Kdo z nás by nikdy za život neslyšel alespoň o třech sociálních sítích? Ať zvedne ruku, kdo pravidelně a s nadšením nekliká na známou modrou ikonku spojující nás s virtuálním světem plným informací, ale i určitého druhu odreagování. Jaký má ale toto chování dopad na nás samotné a na celou moderní společnost? Na co si dát pozor a kdy říct dost? To všechno se dočtete níže.
Realita? Ano, nebo už ne?
Sociální sítě jsou nedílnou součástí životů nejen mladších ročníků. Spojují lidi se stejnými zájmy, obohacují nás nejrůznějšími informacemi, poskytují nám jednoduchý, ale za to často intenzivní kontakt s naším okruhem přátel a vyplňují volný čas nejen v dopravních prostředcích.
O faktu, že sociální sítě mohou mít vliv na naše sebevědomí se vedou diskuze už nějaký ten pátek. Není nutné podotýkat, že z obrazovek na nás valí obsah s na první pohled naprosto dokonalými lidmi se skvělou postavou a perfektním bezproblémovým životem. I přes to, že mnohým je jasné, že to, co se na instagramovém profilu může zdát jako pohádkový život má s realitou často pramálo společného. Pocit, že ostatní jsou lepší něž my může přetrvat a zarýt se citlivému jedinci nebo dítěti opravdu hluboko. Tyto pocity se poté vždy podepíšou na sebedůvěře a sebelásce daného jedince. Pokud se k vyumělkovaným fotkám ještě přidá počet kladných reakcí na naše vlastní příspěvky, jde jen o přilití oleje do ohně.
Psychika trpí?
Přestože bylo prvotním zájmem sociálních sítí lidi sdružovat, časem došlo k efektu (a to obzvláště u uživatelů, kteří trávili online většinu svého volného času) známému pod pojmem sociální bublina, lidé se cítí izolovaně a osamoceně.
Pro život v reálném světě je mimořádně důležité budovat a udržovat vztahy a vazby s ostatními lidmi. Při kontaktu online ale naprosto chybí neverbální komunikace a z dlouhodobého hlediska takovéto vztahy nebývají stabilní.
Deprese a úzkosti – tyto dvě psychické obtíže v dnešní době potkají nejednoho z nás. Jejich vznik je multifaktoriální proces. Pro jeho nastartování většinou není zodpovědný pouze jeden stresor, většinou jich bývá potřeba celá řada (kromě například velkých traumat). Pro rozvoj některé z výše uvedených psychických nemocí však není stěžejní čas strávený online, vzhledem k tomu, že dva uživatelé trávící na sociálních sítích stejnou dobu mohou mít naprosto rozdílné dopady. Důležité je naučit se sociální sítě bezpečně a zdravě používat. Je důležité se zaměřit spíše na dosah a účel, ke kterému jsou používány, velkou roli hrají i genetické dispozice a psychická odolnost jedince.
Dobrý sluha, ale zlý pán – 5 bodů zdravého trávení času online
- Buďte aktivní – už žádné bezmyšlenkovité sjíždění zdi, raději přidejte vlastní obsah, nebo nasdílejte zajímavé informace.
- Žádné civění na obrazovku před spaním. Monitory, televize, ale i mobily produkují pro náš organismus nepřirozené modré světlo, které blokuje tvorbu melatoninu a ruší tak náš spánek. Alespoň hodinu před večerním ulehnutím do postele bychom se mu tak měli vyhnout nebo ho alespoň omezit pomocí speciálních filtrů.
- Ujasněte si účel užívání sociálních sítí a nezabředněte do bezmyšlenkovitého hodinového scrollování.
- Neporovnávejte se s ostatními! Buďte sami sebou a ne kopií někoho jiného. Raději se zaměřte na pěstování osobního rozvoje a sebelásky.
- Nesdílejte osobní a citlivé informace nebo fotky. Ať už chceme, nebo ne, sociální sítě jsou otevřenou bránou nejen pro uživatele s čestnými úmysly, dbejte proto vždy na svojí ochranu a bezpečnost.