NATO už v roce 2008 deklarovalo, že Ukrajina se v budoucnu členem bloku stane. Její cesta do Aliance se však stále nerýsuje. Aktuálně ji blokuje pokračující válka na východě země. Kyjev a někteří jeho spojenci se však dožadují ujištění, že po konci konfliktu se příslib začne měnit ve skutečnost. Představitelé Česka a dalších zemí mluví o potřebě jasně formulovat, za jakých podmínek a kdy může být Ukrajina přijata.
Vlažněji se k ukrajinskému členství staví především Spojené státy a Německo, jejichž představitelé dávají najevo, že posun debaty do nové fáze považují za předčasný. Vyjednávání o kompromisní společné deklaraci zřejmě budou pokračovat i přímo na summitu, do něhož se ve středu zapojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při premiérovém jednání ve formátu rady NATO–Ukrajina.
„Zelenskyj se už dříve vyjadřoval v tom smyslu, že do Vilniusu nepřijede, pakliže z toho pro Ukrajinu nebudou vyplývat nějaké dostatečné garance,“ připomněl zpravodaj ČT ve Vilniusu Andreas Papadopulos s tím, že diplomaté mluví o jakémsi souboru podmínek a garancí, které by měla Aliance a jednotlivé členské země Ukrajině dát. „Podmínky, které by měly Ukrajině zajistit například dostatečný přísun vojenského materiálu, techniky i další podpory,“ přiblížil zpravodaj.
V úterý čeká lídry 31 aliančních zemí první blok jednání od 14:00 hodin místního času (13:00 SELČ), přičemž zastoupeno bude i Švédsko, které od loňského roku usiluje o přijetí do NATO.
Zdroj: ČT