Pomalu ale jistě se blíží den, kdy se opět bude posouvat čas. K přechodu na takzvaný letní čas dojde v letošním roce v neděli 27. března, kdy se druhá hodina ranní změní na třetí hodinu ranní. Kde a kdy se ale vlastně střídání času vůbec vzalo, k čemu je dobré, a jaké jsou vyhlídky na to, že by mohlo dojít ke zrušení letního času?
Co je to letní čas?
Letní čas rozhodně není ryze tuzemskou záležitostí. Byl využíván ve většině zemí světa, přičemž v některých z nich došlo časem k jeho zrušení. V angličtině se pro jeho označení používá výraz daylight saving time, daylight savings, summer time, nebo jednoduše zkratka DST. Na území Evropské unie dochází ke změně na letní čas – tedy k posunutí času o jednu hodinu napřed v průběhu poslední březnové neděle, k přechodu na zimní čas pak dochází poslední říjnovou neděli. Pokud jste si někdy lámali hlavu nad tím, proč se vlastně zavádí letní čas, vězte, že se nejedná o zákeřnou zbraň hromadného ničení, nýbrž o opatření, které má za cíl úsporu elektrické energie, vynaložené na svícení.
Počátky zavedení letní času se datují do začátku dvacátého století, kdy byla tato praxe poprvé zavedena v některých evropských státech jen dva roky po vypuknutí první světové války. Mezi prvními zavedly letní čas státy jako Německo a Rakousko-Uhersko, postupně přišla na řadu například Velká Británie, krátce si letní čas vyzkoušelo také Švédsko. V některých zemích nyní platí letní čas celoročně, jiné – včetně České republiky – se i nadále drží systému střídání letního a zimního času. Používání letního času je harmonizováno direktivou Evropské komise.
Specifika letního času
Letní čas je zaveden pouze v zemích mírného pásma, protože v zimním pásmu se od sebe délka zimních a letních dnů příliš významně neliší. V současné době je letní čas zaveden ve všech evropských zemích s výjimkou Ruska, Islandu, části Grónska, Běloruska a norských ostrovů Jan Mayen a Špiceberky, a jeho začátek je ve všech státech stejný, stejně jako začátek zimního času. Letní čas platí také v některých státech USA a v Kanadě, zde ale začíná druhou březnovou neděli a končí první listopadovou neděli.
Stejně jako řada jiných záležitostí má i letní čas své odpůrce i příznivce. Podle kritiků je praxe letního času v rozporu s vnitřními biologickými hodinami člověka, a na reálnou spotřebu elektrické energie má ve skutečnosti jen minimální, téměř nulový vliv. Letní čas může také způsobovat komplikace ve směnných provozech nebo v dopravě. V roce 2019 Evropská komise navrhla zrušení střídání letního a zimního času s tím, že si jednotlivé státy samy rozhodnou, který čas budou používat. Rozhodování o zrušení střídání letního a zimního času čekalo původně i Českou republiku, řešení této situace ale bylo z důvodu koronavirové pandemie odloženo, a ke zrušení by tak mohlo dojít nejdříve v roce 2026.
Zdroj fotografií: Pexels