V současné době většina domácností řeší jak uspořit své pravidelné výdaje a ulehčit tak rodinnému rozpočtu. Šetřit se dá v různých oblastech, např. na zábavě či stravování, ovšem oblastí, která je spojená s nejvyššími náklady a tedy i nejvyšším potenciálem uspoření, je bydlení a s ním spojené energie. Pořízení úsporných spotřebičů, snížení teploty na kterou vytápíme své obydlí, výměna koupání za sprchování a další „tipy a triky“, které přijímáme do svých životů nám pomáhají snížit naše účty a zároveň šetřit životní prostředí.
Stále více se však objevují tendence ušetřit ještě více a to díky využití alternativních zdrojů energie. Fotovoltaické či solární panely, tepelná čerpadla nebo zemní vrty jsou u stále častější jak u novostaveb, tak u dříve postavených objektů. Ovšem řada lidí, a to především těch, kteří by úsporu potřebovali nejvíce, si uvedená zařízení nemůže kvůli vysokým pořizovacím nákladům stále dovolit. A to i přes to, že jejich cena v poslední době klesla a lze žádat o nejrůznější dotace. Nově se však objevuje něco, co mění pravidla hry, tou novinkou je komunitní energetika. Účelem komunitní energetiky je podpora decentralizace a demokratizace (zvýšené zapojení menších aktérů) energetiky, zvyšování zapojení obnovitelných zdrojů energie, zvyšování energetické účinnosti a opatření proti energetické chudobě, a to především na úrovni domácností a malých a středních podniků.
Komunitní energetika a právo
O tom, co je komunitní energetika a jak funguje v praxi jsme se už rozepsali v jednom z minulých článků, nyní se více zaměříme na novelu zákona, týkající se právě této problematiky, tzv. Lex OZE II a na to, co z ní plyne. Lex OZE II zavádí pravidla pro komunitní energetiku. Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím této novely stanovuje práva a povinnosti všech aktérů na trhu, nejen distributorů, ale i energetických společenství, především v případě sdílení elektřiny skrze veřejné distribuční soustavy. Zároveň je výrazně posílena ochrana zákazníků zapojených do energetických společenství, například členství v tomto společenství bude možné ukončit bez sankcí. Jedním z velmi důležitých bodů obsažených v novele je závazný termín pro začátek sdílení, který je stanoven na 1. ledna 2024. Aby bylo možné tomuto termínu opravdu dostát a zajistit sdílení elektřiny hned od počátku příštího roku, obsahuje zákon řadu právních pojistek. Některá ustanovení z novely Lex OZE II by měla nabýt účinnosti okamžitě po schválení, v ideálním případě tedy od 1.7. 2023. Od data účinnosti tak budou moci vznikat společenství, kterým bude následně umožněno prodávat své přebytky obchodníkovi či čerpat dotace.
K dodržení všech plánovaných aktivit je klíčové, aby novela byla schválena v určeném termínu, a to i přes nevůli odpůrci komunitní energetiky. Dle odborníků jsou však jejich právní argumenty málo relevantní a ukazují spíše na nedostatečnou orientaci v problematice. Novela splňuje všechny požadavky evropského práva, navíc vychází z již fungujících a osvědčených právních úprav, jako je například ta z Rakouska. Proto by včasnému schválení nemělo již nic bránit. Velmi se o to zasazuje také UKEN.
UKEN neboli Unie komunitní energetiky je zájmová skupina sdružující odborníky s pestrou paletou znalostí a zkušeností. Iniciátory vzniku Unie jsou expertní skupina Frank Bold a Hnutí DUHA. Členskou základnu pak tvoří zástupci samospráv a místních akčních skupin, firmy, profesní sdružení, asociace z oblasti energetiky, životního prostředí nebo stavitelství. UKEN bojuje za legislativu, která podpoří rozvoj lokálních čistých zdrojů, prosazuje stabilní a srozumitelné dotační prostředí, tvoří a následně sdílí své know-how pro realizaci projektů, zasazuje se o to, aby komunitní energetika byla součástí strategických dokumentů a sama unie bylo strategickým partnerem. Více o zájmové skupině UKEN a celkově o komunitní energetice se můžete dozvědět na konferenci Kam kráčí digitální sítě, která se uskuteční 4. května 2023 v Olomouci. Mimo jiné zde promluví odbornice na dané téma Laura Otýpková právě ze sdružení UKEN.
Zdroj obrázků: Pexels, Unsplash