Co přinesla koronavirová krize a co se díky krizi změnilo?
Karanténní opatření a práce z domova otestovala odolnost české telekomunikační infrastruktury. Je dobré podělit se se zástupci samospráv o zkušenosti z průběhu krize – ukázalo se, kam napřít úsilí, abychom byli připravení i na další krizi.
Pevné sítě obstály bez výhrad, mobilní sítě s krátkými obtížemi na začátku krize.
Český internet obstál, a to i v porovnání s ostatními státy EU. Zatímco jsme zaznamenávali požadavky kolegů z EU směrem k poskytovatelům mediálního obsahu na snížení kvality rozlišení streamovaného obsahu, například na vidoportálech Youtube a Netflix, u nás taková opatření nebyla potřeba. Český telekomunikační úřad sice také vydal doporučení na snížení rozlišení, ale zároveň ujistil trh, že takové doporučení vydává ze solidarity s postiženými státy Unie a nemá původ v podnětech z českého prostředí.
Určité těžkosti vznikaly v mobilních sítích. V řádech několika hodin byla znát zhoršená kvalita služeb při propojování hlasových hovorů a při přihlašování telefonů do sítě. Vysoká koronavirová zátěž předběhla plánovaný upgrade v jádru sítě, ve kterém jsou zřízeny fyzické propoje mezi operátory. Nebyl problém rychle spojení mezi sítěmi posílit. Pro Vaši lepší představu o fyzické podobě potíží – kapacitu se podařilo urychleně navýšit v rámci budovy jednoho datového centra. Proč je důležité vypíchnout lokální charakter závady? Ukazuje, že zbytek sítě, od páteře po poslední připojení k rádiovému převaděči se v krizi celkem osvědčil. Ukázal však na nutnost kontinuálních investic do kapacit páteřních přípojných sítí, a to jak v mobilní, tak v pevné síti. Zejména některé přípojné sítě do malých obcí a odloučených oblastí trpěly vysokou zátěží.
Jak vlastně provoz v jádru našeho internetu vypadal?
Optikou správce sítě šlo o dlouhé Vánoce. Svátky jsou pro síťaře specifické trvalou špičkou, která spolehlivě ukáže na každý kapacitní problémy v jejich sítích. Každý rok narostou požadavky na kapacitu přenosové soustavy telekomunikačních sítí přibližně o polovinu, v rostoucích lokalitách jednou tolik. Proto jsou upgrady technologií plánované po celý rok, stavební sezona probíhá na podzim. Internetové sítě se připravují na „sezonu“.
Za běžných okolností začíná “špička” kolem 17 hodiny a stoupá až k vrcholu kolem deváté hodiny večerní. Během koronavirové karantény začal nárůst kolem 10 hodin dopoledne a držel se celý den, nejvyšší datový tok jsme zaznamenávali mezi osmou a desátou hodinou večerní. V průběhu března trvale špička rostla, v dubnu již docházelo k relativnímu poklesu zátěže.
Obsah: Media, videokonference – a IPTV
Na hraničních routerech sítí vidí správci sítí typ provozu, který jim sítí protéká. Znají zdrojové adresy různých služeb, a jsou schopní přesně analyzovat objem datového toku. Řízení toku dat v síti je důležité kvůli bezpečnosti a zajištění plynulého provozu právě v případech mimořádných událostí. Znalost síťových grafů nám umožňuje analyzovat chování uživatelů. Co se tedy v krizi změnilo?
Především videokonference. Koronavirová krize naučila uživatele našich sítí scházet se virtuálně, kdykoliv není nezbytně nutné se fyzicky scházet. Pro porady v malých týmech jsou ideální, umožňují se vidět emoce účastníků pomocí webové kamery, a sdílet dokumenty na obrazovce. Provoz ze serverů provozujících videokonferenční služby se už nikdy nevrátí do stavu před krizí. Osobně považuji popularizaci konferenčních videoslužeb za jeden z mála pozitivních dopadů nemoci Covid19. Naplno se projevilo úskalí digitalizace ve školách. Posílit připojení škol nebo zřídit videoučebny s potřebným vybavením sice stojí nemalé finanční prostředky, ale nejde o neřešitelnou úlohu. Bariéru distančního vzdělávání poněkud překvapivě tvoří nedostatky ve vybavení kvalitní výpočetní technikou u žáků škol. V rodinách není dost moderních počítačů, aby se současně připojili všichni školou povinní žáci.
IPTV, Youtube, Netflix, HBO
Trvalou zátěž v sítích představovala streamovaná média. Zejména u IPTV, služeb poskytování televizního vysílání přes internet, došlo k výraznému nárůstu provozu. Kromě vlivu koronakrize byl nárůst ovlivněný probíhajícím převodem terestriální služby pod standard vysílání DVB-T2. Potíže se sledováním televizních služeb zaznamenali zejména zákazníci O2 TV. Ty však nebyly způsobené přenosovou kapacitou internetových sítí. O2 si způsobilo velké problémy s výpočetní kapacitou části platformy, která má za úkol ověřit přihlašovací údaje zákazníka, vyhlášení bezplatného období pro využívání služeb. Ostatní české IPTV platformy, fungovaly díky decentralizované struktuře obsahových serverů bez závažných výpadků. Platformy KUKI TV a SledováníTV nám hlásili problémy u některých koncových zákazníků, kteří mají připojení pomocí fixního LTE a také u některých WiFi providerů.
On-line obsahové platformy, jako jsou Netflix nebo HBO, hlásí výrazný nárůst platících uživatelů. Koronakrize mění ochotu obyvatel platit za on-line služby měsíční paušální poplatky. To je dobrá zpráva pro digitalizaci a pro operátory – cena za služby připojení domácností je v porovnání se zahraničím nízká. To je pro obyvatele dobrá zpráva. Na druhou stranu poptávka po rychlejších a stabilnějších službách klade nároky na urychlení nákladných investic do kapacitních přípojek i v malých obcích. Čím důležitější se stává stabilní připojení pro domácnosti, tím vyšší je ochota obcí koordinovat investice a zjednodušovat výstavbu pro jejich operátory. A to je důležité.
