Internet věcí (IoT – Internet of Things) je termín, který popisuje propojení pomocí internetového připojení všech druhů zařízení – od aut, chytrých telefonů po kuchyňské spotřebiče a průmyslová zařízení. Tato zařízení jsou vybavena softwarem, elektronikou, senzory a síťovou konektivitou, která umožňuje zařízením vzájemnou komunikaci a sdílení dat, což může přinést mnoho výhod.
Podstatou je umožnit zařízením, aby byla zjištěna či vzdáleně kontrolována pomocí existující infrastruktury jako počítačová síť internet či mobilní síť.
Koncept IoT byl prvně spatřen již v roce 1982, kdy automat na Coca-Colu na Carnegie Mellon University byl prvním zařízením schopným monitorovat stav chlazení v něm umístěných nápojů a hlásit potřebu doplnění zboží. V 90. letech pak dále byly představeny první bezdrátové senzory, které umožňovaly sběr dat a jejich odesílání pomocí internetu. Internet věcí definoval v roce 1999 britský inženýr Kevin Ashton, který vytvořil technologie RFID (identifikace zboží), které jsou alternativou pro čárové kódy.
Dnes se IoT používá v mnoha odvětvích, jako jsou zdravotnictví, průmysl, energetika, doprava, zemědělství či domácí automatizace. Ve zdravotnictví mohou být pacienti monitorováni pomocí nositelných zařízení, která sledují jejich zdravotní stav a posílají data lékařům, patří sem i kardiostimulátory či pokročilé sluchové pomůcky. V průmyslu mohou být senzory umístěny na strojích a vyhodnocovat jejich výkon a stav, což umožňuje včasnou údržbu a prevenci poruch. V energetice mohou být senzory použity k měření spotřeby energie a optimalizaci výroby.
Mezi výhody IoT patří zvýšení efektivity a produktivity, zlepšení kvality života, zvýšení bezpečnosti a snížení nákladů na údržbu. Například díky IoT lze lépe sledovat a řídit spotřebu energie, což může vést k úsporám a snížení nákladů na energie.
Mezi nevýhody IoT patří zvýšené riziko kybernetických útoků a porušení soukromí. Propojením mnoha zařízení v jednu síť se zvyšuje riziko útoku na síť a odcizení dat. Také mohou být shromažďována citlivá data o uživatelích, což může vést k porušení soukromí.
Další nevýhodou je nutnost zajištění dostatečného zabezpečení sítě a zařízení, aby nedošlo k neoprávněnému přístupu nebo manipulaci s daty. Je nutné zajistit šifrování dat a dostatečně silné hesla pro přihlášení k zařízením a sítím.
Nevýhodou je též potenciální závislost na technologii a možnost selhání, což může mít vliv na výkonnost a spolehlivost zařízení a sítí. V případě selhání jednoho zařízení může být narušena funkčnost celé sítě.
IoT produkt většinou obsahuje velké množství dat a k tomu se pojí otázka jejich ukládání, zpracování a uchování, což může být pro některé organizace náročné na zpracování a úložiště.
Současný vývoj internetu věcí se zaměřuje na zvyšování efektivity a zlepšování uživatelského zážitku.
Mezi klíčové trendy patří:
- Zvýšená konektivita: S nárůstem vysokorychlostních sítí jako je 5G se stává připojení zařízení k internetu stále rychlejším a spolehlivějším. To umožňuje zařízením IoT být propojena a využívat více dat, což vede k větší úspornosti a efektivitě.
- Umělá inteligence: Využití umělé inteligence a strojového učení umožňuje IoT zařízením se učit a adaptovat se na různé situace. To zlepšuje účinnost a zvyšuje produktivitu.
- Zvyšující se důraz na zabezpečení: Kvůli zvýšenému množství dat, které jsou zpracovávána, se zvyšuje důraz na zabezpečení dat a soukromí. Vývojáři a výrobci IoT zařízení se snaží zlepšovat zabezpečení a ochranu dat před útoky hackerů a zneužitím.
Rozšíření využití: IoT se stává více dostupným a přístupným pro různá odvětví a aplikace. Například se využívá v inteligentních domácnostech, průmyslu, zdravotnictví, dopravě a dalších oblastech. Vývoj internetu věcí také umožňuje rychlejší inovace a přizpůsobení se měnícím potřebám uživatelů a trhu. S dalším rozvojem této technologie lze očekávat další zlepšení a nové možnosti využití v různých oblastech.
Očekává se, že celosvětově počet zařízení internetu věcí do roku 2030 dosáhne 29 miliard , z pouhých 9,7 miliardy v roce 2020. Očekává se, že objem trhu internetu věcí do roku 2027 dosáhne 33,74 miliardy USD s ohromující CAGR 11,49 od roku 2022 do roku 2027. Do roku 2023 se očekává nárůst segmentu chytrých domácností o 350 milionů .
IoT nabízí mnoho výhod v mnoha odvětvích, ale také přináší určitá rizika a výzvy, které je nutné zvládnout. Je důležité zabezpečit síť a zařízení a zajistit jejich spolehlivost a výkonnost. Pokud jsou všechny tyto výzvy zvládnuty, může IoT přinést velké množství inovací a přispět k vývoji společnosti a technologií do budoucna.
Autor/ka fotografie: Pixabay: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/bezdratovy-digitalni-dotyk-dotykova-obrazovka-221185/