– Na jihlavském úřadě práce se během 14. března 2022 tvořily nárazově delší fronty ukrajinských uprchlíků, kteří se sem přišli zaregistrovat nebo zde hledat práci.ČTK/Pavlíček Luboš Praha – Epidemie covidu-19 urychlila nástup růstu nezaměstnanosti mezi čerstvými absolventy středních odborných škol. V případě vyučených se loni meziročně zvýšila zhruba o polovinu na devět procent a u absolventů s maturitou o třetinu na 6,2 procenta. Vyplývá to z analýzy Národního pedagogického institutu (NPI). Očekávaný pokles ekonomiky podle odborníků povede k tomu, že se stát bude muset víc zabývat potřebou modernizace systému vzdělávání a rekvalifikací. V souvislosti s nástupem nových technologií očekávají v nejbližších letech významné změny na trhu práce.
„Výrazně se mění situace v zájmu o absolventy. Počty absolventů se začínají zvyšovat, ale očekávaný ekonomický pokles, posílený vlivem pandemie koronaviru, povede k tomu, že bude nutno řešit problémy jejich nezaměstnanosti a uplatnitelnosti na trhu práce,“ stojí v analýze NPI.
Další vývoj podle ní bude záviset mimo jiné na budoucím vývoji epidemie covidu-19. „Krátkodobý vývoj však bude mít negativní dopad na absolventy všeobecně, protože s přijímáním nových zaměstnanců budou zaměstnavatelé velice opatrní. Očekává se pokles zaměstnanosti a propouštění, a na trhu práce tedy budou absolventům konkurovat lidé s praxí a zkušenostmi,“ uvedl institut.
Podle jeho dat začala nezaměstnanost čerstvých absolventů stoupat mírně už před vypuknutím epidemie v roce 2020 a loni dál rostla. U vyučených se přitom zvedá rychleji než u lidí s maturitou. V meziročním srovnání se zvětšila u absolventů s výučním listem předloni o 2,2 procentního bodu na 5,9 procenta. Loni trend růstu pokračoval na devět procent. V případě absolventů středních odborných škol s maturitou se předloni nezaměstnanost zvýšila meziročně o 0,9 procentního bodu na 4,7 procenta a loni na 6,2 procenta.
Nejnižší míra nezaměstnanosti vyučených byla v minulém roce ve stavebních, elektrotechnických, zemědělských a strojírenských oborech. Její hodnoty činily 3,4 až 6,5 procenta. Naopak rychlý nárůst nezaměstnanosti absolventů s výučním listem byl patrný v oborech potravinářství, gastronomie a hotelnictví, obchodu a provozních službách, kde se míra pohybovala mezi 11,7 a 15,3 procenty. Jedná se často o obory služeb, které nejvíce zasáhla opatření proti covidu-19, podotkl institut.
Co se týče čerstvých absolventů odborných škol s maturitou, nejvíc nezaměstnaných jich v dubnu 2021 bylo hlavně v oborech gastronomie a hotelnictví nebo polygrafie. Hodnoty nezaměstnanosti v nich byly 9,3 a 8,8 procenta. Nízkou míru nezaměstnanosti, a to mezi 4,1 a 4,7 procenty, vykazovali absolventi pedagogických oborů, sociální péče a strojírenství.
Institut ve své další analýze připomněl, že odborníci v souvislosti s vývojem nových technologií předpovídají už v letech 2025 až 2030 významnou změnu potřeb trhu práce. Současné vzdělávání podle nich přitom neodpovídá dovednostem, které lidé budou v práci potřebovat. „Probíhající průmyslové změny představují výzvu nejen pro vzdělávací systém, ale i pro řadu zaměstnanců, kteří budou do budoucna potřebovat rekvalifikace nebo zvýšení kvalifikace pro nově vznikající pracovní místa,“ upozornil NPI. Stěžejní podle něj bude schopnost učit se celý život a přizpůsobovat se novým podmínkám.
Menší zaměstnanost se podle odborníků očekává hlavně na pozicích s nízkou a střední kvalifikací, jakou mají třeba výrobní dělníci či administrativní pracovníci. Snadněji se podle nich v posledních letech hledá uplatnění tam, kde je potřeba vysokoškolské vzdělání, nebo naopak u méně kvalifikované práce, kde je obtížná automatizace úkonů. Potíže s náborem zaměstnanců jsou podle NPI zejména na pozici datový analytik, specialista na umělou inteligenci a softwary nebo vývojář aplikací.
Autor: ČTK